Vyzýváme vás, všechny rodiče v ČR, abyste se zapojili do zápasu proti násilnému kradení dětí z našich rodin. Toto kradení umožňuje čerstvě schválená novela zákona o tzv. sociálně právní ochraně dítěte. V závěru tohoto článku se dozvíte, co můžete v této věci udělat Vy.
***
Nepomůže Vám, že Vašemu dítěti zajišťujete ve vrchovaté míře všechny jeho psychické i fyzické potřeby (protože zrovna patříte mezi ty šťastné, co na to mají). Nepomůže Vám ani fakt, že ho fyzicky netrestáte. Sociální pracovníci pro „ochranu“ dětí si vždy mohou A CHTĚJÍ najít záminku – ať už je sebeabsurdnější (např. kvůli nedostatku zeleniny ve Vaší ledničce pro Vaše děti, nebo kvůli tzv. „citovému zneužívání“, za což je povážováno i to, když na své dítě křičíte) – k tomu, aby Vám odebrali nejen jedno, ale všechny děti, kterým jste právě rodičem. Ve většině zemí EU, kde se tito sociální pracovníci stali už téměř všemocnými (díky mlčení a lhostejnosti jejich občanů), JSOU TOTIŽ ZA SVOU „PRÁCI“ ŠTĚDŘE PLACENI. Např. Tony Blair slíbil miliony liber těm sociálním pracovníkům, kterým se podaří dosáhnout plánované normy pro počet adopcí a někteří už obdrželi více než 2 mil. liber jako odměnu za úspěšně uskutečněné adopce. Děti odebírali ještě před narozením, aby dostali prémie.
http://ruskline.ru/news_rl/2013/03/23/pod_profilaktikoj_sirotstva_samym_ochevidnym_obrazom_protaskivayut_yuvenalku/
A jak je to v Čechách…?
Možná i Vás šokoval případ v naší zemi, kdy matka, která svého syna dvakrát potrestala výpraskem vařečkou, se po té obrátila o pomoc na psycholožku, která místo aby této matce pomohla, udala ji. Na základě tohoto udání byla matka obviněna z trestného činu týrání svěřené osoby, dostala podmínku a dokonce OBĚ její děti jí byly na půl roku odebrány. Po dvou letech soudních tahanic nakonec zasáhl Nejvyšší soud, který dospěl k závěru, že „oba soudy nižších stupňů zveličily jednání dosud zcela bezúhonné obviněné, vytrhly jej z kontextu a nepřihlédly ke skutečnostem svědčícím v její prospěch,” stojí v usnesení senátu.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/207114-matka-dvakrat-vzala-na-dite-varecku-ns-se-ji-zastal-neslo-o-tyrani/. Pro tuto rodinu to tedy dopadlo ještě dobře, ale nyní hrozí, že podobných případů může v ČR závratně přibývat a jejich konec nemusí být zdaleka tak šťastný. A může to být i případ Váš!
Přes veto bývalého prezidenta V. Klause (které bylo velice kladně přijato např. Českou lékařskou komorou i Fondem ohrožených dětí) vstoupila totiž v platnost dnem 1. 1. 2013 novela zákona o tzv. sociálně právní ochraně dětí.
Údajně má tato novela pomoci zajistit umísťování dětí z kojeneckých ústavů a dětských domovů do přechodné pěstounské péče a adoptivních rodin.
Čemu však tato novela skutečně otevírá dveře…? Pro zdůvodnění svého veta V. Klaus mimo jiné uvádí:
„Nový zákon neobsahuje žádné pojistky proti libovůli úředníků při posuzování toho, zda rodiče vychovávají své děti správně, a hrozí tedy, že státní zásahy do výchovy dětí, které mají být jen zcela výjimečnou záležitostí mající své oprávnění pouze v extrémních situacích, se stanou běžnou praxí s výhledem, že rodiče – stejně jako pěstouni – začnou být vnímáni jako STÁTU PODŘÍZENÍ VYCHOVATELÉ…“. http://www.klaus.cz/clanky/3181
Jeden z hlavních podporovatelů zmíněné novely PhDr. Miloslav Macela – ředitel Odboru rodiny a dávkových systémů MPSV na všech seminářích a konferencích prohlašuje – když to jde v Anglii a jiných zemích EU, musí to jít i u nás.
Klíčová otázka zní, jak to jde v Anglii a jiných zemích EU? A opravdu bychom chtěli, aby to stejně fungovalo i u nás?
John Hemming – britský poslanec: „Mám informace o tom, že každý rok je od vlastních rodičů (ve Velké Británii) odebráno (a předáno k adopci) 1000 dětí, a to navzdory
skutečnosti, že v rodině neutrpěly žádnou škodu…
…To co se nyní děje je selhání demokracie…Jedná se tu o týrání rodiny, tedy o týrání dětí i dospělých…V posuzování práce „rodinných soudů“ dominují lidé, kteří tento systém sami provozují, a proto je nepravděpodobné, že při selhání tohoto systému dojde k jeho odhalení…“
http://www.antijujuagency.org/2013/04/john-hemming-speech-about-adoption.html
Tvrzení J. Hemminga doplňuje i Ian Josephs – britský osmdesátiletý právník, žijící v Monaku
http://www.forced-adoption.com/introduction.asp, který říká:
„Pomáhám rodičům, kterým sociální služba sebrala děti, aby nakrmila adopční průmysl. Říkám tomu nucené adopce. Lidé na tom velmi mnoho vydělávají. O tom to celé je. Žádný idealismus. Jednoduše cash, cash, cash.“
Pan Joseph pomáhá takto postiženým rodinám na vlastní pěst, dělá to z přesvědčení a zdarma. Kromě nezištné pomoci dává i několik rad. Možná mnohé překvapí svojí nekompromisností, ale tento člověk opravdu radí, aby matky chránily svoje děti před sociální službou tzv. přes mrtvoly.
Vážený čtenáři, ve vlastním zájmu nyní čtěte velice pozorně, protože následující rady už brzy můžete potřebovat i Vy!
IJ: „Moje rada je, abyste je nevpustili do domu. Řekněte jim: „Děkuji vám velmi pěkně za váš zájem, ale je mi velmi líto, poradili mi, abych s vámi nemluvil a abych vás nevpustil do domu.“ Nemluvte s nimi. Nemějte s nimi nic společného. Oni vám řeknou: „Spolupracujte s námi, nebo vám sebereme děti.“ NESPOLUPRACUJTE! Nemluvte s nimi, protože jakmile mají zájem o Vaše děti, stávají se Vašimi nepřáteli. Ne přáteli. Takže nedělejte to, co chce Váš nepřítel.“
Jak daleko tento systém šikanování rodin od státních orgánů může ještě zajít, když vláda ve Skotsku nyní přišla s návrhem zákona, který zavádí státní dohled nad každým dítětem v zemi od chvíle jeho narození? Celý článek: http://www.stjoseph.cz/skotsko-chysta-statni-dohled-nad-kazdym-ditetem/.
Britská vláda už přinutila stovky rodin, aby do svých domovů instalovaly dohledové kamery, přičemž jsou podrobeny i domácím návštěvám, aby se zajistilo, že děti chodí včas do postele, navštěvují školu a jí to správné jídlo. http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2185-kazdemu-diteti-ve-skotsku-ma-byt-od-narozeni-pridelen-statni-strazce
Britská aktivistka Sabina McNeill, která se zaobírá problematikou odebírání dětí: „…je to naprosto nelidské. Vzpomínám si, jak mi jedna žena sdělila svou zkušenost s šéfkou jednoho kontaktního centra, která jí řekla: „Jsem tu proto, abych vám ztěžovala život!“ To je to, za co je placená. Snaží se dělat dobře svoji práci…Vypadá to jako skutečně systematické ničení rodin. Rodiče jsou často odsouzeni za údajné zneužívání dětí. Statistiky ale mluví jasně. Ke zneužívání dětí, hlavně k sexuálnímu zneužívání dochází mnohem častěji v opatrovnické rodině, než v té vlastní. Mnoho lidí z opatrovnických rodin, nebo mnozí adoptivní rodiče jsou KRIMINÁLNÍCI A PROSTITUTKY…“ Její tvrzení dokládají britské a americké studie. Podle nich děti v pěstounské péči (podle názoru pediatrů) jsou 7-8krát více oběťmi násilí, a děti ve státních institucích sociální péče až 6krát častěji než jejich vrstevníci (Hobbs G., Hobbs C., Wynne J. Abuse of children in foster and residential care // Child Abuse Negl. 23.12.1999. pp. 39-52).
Americké studie ukazují, že prokázané případy sexuálního zneužívání dětí v pěstounské péči jsou 4krát častější než průměrně mezi obyvatelstvem. Výkonná ředitelka organizace „Children’s rights“ Marcia Lowry (zastánkyně pěstounských rodin) říká: „Již dlouhou dobu se zabývám touto prací a zastupovala jsem zájmy tisíců a tisíců adoptovaných dětí … prakticky jsem se nesetkala s chlapci ani děvčaty, které by se nějaký čas nenacházely v pěstounské rodině a nepřetrpěly jakoukoli z forem sexuálního násilí.“(Dana DiFilipoo Avalanche of Anguish // Philadelphia Daily News, 21.01.2010).
Beverly Beach z Asociace pro ochranu mateřství (AIMS) prohlásila: „Děti jsou odebírány matkám sociálními pracovníky bezdůvodně. Sociální pracovníci si vymýšlejí obvinění jen proto, aby mohli odebírat děti. Určité děti si ‚rezervují‘ ještě v lůně matky. Jedno dítě sociální pracovníci násilně odebrali v porodnici dokonce ještě před ukončením porodu.“ http://ruskline.ru/news_rl/2013/03/23/pod_profilaktikoj_sirotstva_samym_ochevidnym_obrazom_protaskivayut_yuvenalku/
Znovu se tedy nabízí otázka: „Chceme aby stejný systém, který funguje ve Velké Británii fungoval i v naší zemi?“
Případy krádeží dětí z rodin však nejsou skutečností pouze ve Velké Británii, ale i v dalších zemích EU.
Instituce sociálních pracovníků pro „ochranu“ dětí je v EU známa většinou pod názvem juvenilní justice. Juvenilní justice má např. ve Francii na svědomí 2 miliony umělých sirotků –
– každé sedmé dítě je ve Francii odebrané od svých vlastních rodičů.
http://eot-nsk.livejournal.com/117165.html.
O juvenilní justici se vyjadřuje také Johan Beckman – profesor Helsinské univerzity:
„…Technologie juvenilní justice Finska visí jako damoklův meč nad každou rodinou. V jakýkoliv moment mohou bez soudního výroku odebrat děti (k tomuto ukradení dítěte stačí pouhé mínění třeba i jen jednoho sociálního pracovníka). Policie je bere přímo ze škol či mateřských škol. Většinou to začíná pronásledováním rodiny, pak potichu odebírají děti, likvidují rodinu a nakonec zničí i zdraví rodičů…“
http://ruskline.ru/news_rl/2012/10/01/konec_sveta_dlya_semi/
Toto všechno zlo, které se děje je proti rozumu, proti lidskému srdci, to je protipřirozené, to je nenormální. Promyšlené zlo, které oklame lidský rozum a inteligenci a lidé, kteří jsou mimořádně „inteligentní“ a „schopní“ jsou nástroji těchto nejtežších zločinů a mohou být přesvědčeni, že konají dobro. Je to naprosto nepochopitelné. Člověk nejprve musí ubít svědomí, aby se takových zločinů dopouštěl. A aby to vše mohlo být realizováno, jde to velice pomalu, aby si toho lidé nebyli schopni všimnout. A vlastní lidé si přes tzv. adoptivní rodiny připraví sebedestrukci svého národa. ADOPTIVNÍ RODINY, KTERÉ JSOU PREZENTOVÁNY JAKO DOBRO A MILOSRDENSTVÍ PRO UBOHÉ SIROTKY. KDO JE SCHOPEN TOMUTO KLAMU ODOLAT? Klamu pro autogenocidu skrze juvenilní justici.
Plánujeme uveřejnit další články na toto téma, kde můžete získat informace o praktikách juvenilní justice v Německu, ve Francii, ve Velké Británii, Norsku, Finsku, USA, Ukrajině, Rusku a dalších zemích. To abyste věděl (věděla), do jakého pekla se díky současně platné legislativě dostane i naše země, když tyto informace budete dále ignorovat.
Stejně tak jako Britové, i my tu máme osobnosti, které se proti zavedení juvenilní justice snaží bojovat. Je to např. poslankyně našeho parlamentu MUDr. Jitka Chalánková, JUDr. Pavel Hasenkopf (podílel se na vypracování výše uvedeného veta V. Klause), ale jestli zůstanou v zápasu za ochranu našich rodin osamoceni, bez podpory širší veřejnosti – BEZ PODPORY VAŠÍ, celý jejich zápas bude jen velmi málo účinný, tak jako zápas několika osobností za ochranu rodin třeba právě ve Velké Británii.
Vyzýváme Vás tedy ke společnému boji proti „gestapu XXI“, jak juvenilní justici nazývají v Rusku. Vyzýváme Vás:
Zakládejte občanská sdružení na ochranu dětí a rodičovské výbory.
Pište dopisy a petice prezidentovi a poslancům parlamentu s požadavkem, aby nebyla v ČR zavedena juvenilní justice, která páchá výše popsané zločiny. Veškeré jim podobné aktivity, ať jsou zákonem zakázány.
Organizujte proti juvenilní justici manifestace před okresními a krajskými úřady.
Informujte své známé, učitele i rodiče o nebezpečí juvenilní justice.
Požadujte, aby ve školách byla zakázána propagace programů o tzv. právech dítěte a linek důvěry, které budou účelově zneužity na donášení a žalování na VÁS od vašich vlastních dětí. Podporujte ředitele i učitele, kteří chrání zdravé a morální principy.
Neprohrajme tento zápas díky svému mlčení a ignoranci. Děti mají právo na své vlastní rodiče a rodiče na své děti. Nedovolte, aby „gestapo XXI“ ovládlo i naši zemi
tým spoluautorů pro ochranu rodiny
zdroj: freeglobe.cz
