Proto se postavil do čela aliance jižních zemí EU, které i přes Německo a další severní členy bloku chtějí vytvořit společný fond pro boj proti koronaviru, napsal britský list Daily Telegraph.
Emmanuel Macron byl unaven čekáním, až Angela Merkelová podpoří jeho sny o užší evropské integraci. Francouzský prezident se rozhodl nespoléhat se na německou kancléřku, ale najít nové spojence na chodbách moci EU. A doufá, že použije koronavirus k urychlení jeho zastavených plánů na reformu eurozóny, mezi které patří vytvoření společného rozpočtu, společný záchranný fond a jediný ministr financí, uvedl The Daily Telegraph.
Podle publikace Macron vede alianci jižních a středomořských zemí, včetně nejvíce postižených zemí COVID-19. Blok, který zahrnuje Itálii, Španělsko a Portugalsko, chce vytvořit fond eurozóny, který by mohl vydávat společné dluhopisy se společnou zárukou na pomoc při financování hospodářského oživení po pandemii.
Této alianci přímo oponuje Merkelová. Vede skupinu finančně konzervativních severních členů EU, kteří nechtějí platit dluhy jiných zemí, vysvětlil The Daily Telegraph.
Macronova skupina požadovala vytvoření „koronabondů“ EU, které by pomohly urychlit obnovu ekonomiky postižené virem. Tento nápad byl zablokován Německem a Nizozemskem. Celková zadluženost se stala pro Merkelovou stranu tabu poté, co bylo před bankrotem zachráněno Řecko. Navíc německá kancléřka je nyní „slabší než kdysi byla“.
Konflikt znovu otevřel staré rány ekonomických rozporů mezi severem a jihem EU. Země jako Itálie a Španělsko jsou unaveny přednáškami o finanční opatrnosti ze severu, zejména poté, co Brusel nepomohl Římu v počátečních fázích krize.
Macron otevřeně prokjevil svou pozici v nedávném rozhovoru. Uvedl, že v Berlín hrozí úplnému zničení „evropské myšlenky“, pokud odmítne podpořit pařížské plány.
Prezident varoval, že situace by poskytla populistům na jihu EU výmluvu, že na severu se zapomíná na evropskou jednotu a že je třeba sdílet břemeno. „Už není možné nemít jednotné financování výdajů proti COVID-19,“ dodal.
Podle publikace Macron „nasypal sůl do rány“, ale, což je charakteristické, to udělal velmi obratně. Prezident řekl, že Francie má určitou odpovědnost za Druhou světovou válku. Srovnal neschopnost bloku dohodnout se na fondu pro boj proti koronaviru s „kolosální“ chybou Paříže, která po první světové válce vyžadovala od Berlína reparace, což přispělo k nástupu Hitlera k moci.
Macronovi se ocelkově daří vkládat zmatek do ustáleného pořádku. Narušil například francouzský stranický systém, vytvořil stranu „Vpřed republika“ a a kandidoval na prezidenta. Se svojí vzácnou veřejnou kritikou Merkelové, porušil další dlouhou tradici, uvedl The Daily Telegraph.
Paříž a Berlín historicky zajišťovaly vedení v EU. Slavný francouzsko-německý blok tvorby politik však už dlouho nefunguje. Nedávno se prezident a kancléřka veřejně neshodli ohledně Brexitu, rozšíření EU a výběru vedení Evropské komise.
V roce 2017 přednesl Macron projev na Sorbonně, kde nastínil svou vizi eurozóny a Sjednoceného fondu rozpočtu, a obrátil se na Merkelovou o podporu. O dva a půl roku později stále očekává od Berlína něco víc, než milá slova a trapná společné prohlášení.
Nyní je zřejmé, že Macron našel pro své bitvy v Bruselu nové spojence. Pokud dokáže zničit tabu společné zadluženosti EU pomocí fondu boje proti koronaviru, tak bude zničeno. Reformy francouzského prezidenta v eurozóně budou o krok blíže realitě.
Merkelová může být oslabena, ale zůstává „impozantním protivníkem“. Jen málokdo v Bruselu, kde byla přezdívána „Královna Evropy“, by proti ní vsadil před elektronickým summitem EU, který se bude konat online kvůli koronaviru.
„Ale Macron, jako její zřejmý nástupce, spěchá a připravuje se na převzetí od Merkelové korunu nejvýznamnějšího vůdce EU,“ uzavřel The Daily Telegraph.
zdroj: prvnizpravy.cz
