Dnes vypuštěné perlorodky posílí česko – rakouskou populaci tohoto vzácného mlže. Vypouštění je vrcholem mezinárodního projektu Malsemuschel zaměřeného na podporu životního prostředí perlorodky, ve kterém jsou mimo jiné odchovávány mladé perlorodky k obnově přestárlé populace. Vedle odchovu perlorodek je nezbytnou součástí projektu také obnova přirozeného prostředí perlorodky a plán různých úprav a opatření v povodí řeky Malše, aby perlorodka mohla přežít a rozmnožovat se. Mlže dnes za přítomnosti expertů do Malše vypustili premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
„Přeshraniční projekt na záchranu perlorodky říční napomáhá chránit přírodu bez ohledu na státní hranice. Tento vzácný mlž má velmi specifické nároky na prostředí, ve kterém žije. V povodích, která leží v různých státech, by to bez vzájemné spolupráce vůbec nemělo smysl. Tím, že se snažíme, aby byla voda v povodí čistá, pomáháme třeba i vrance obecné, mihuli potoční nebo rostlině s podivuhodným jménem hvězdoš. A samozřejmě i lidem, čistou vodu potřebujeme všichni,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let. Díky tomu se některé její populace zachovaly až dodnes, přestože několik desítek let nedochází k jejich úspěšnému rozmnožování. Ochranu perlorodky komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus. Mladí jedinci nedokáží přežít první roky života v poškozeném prostředí našich řek. Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat, a pak se můžeme těšit na jejich dlouhý další život v přírodě. Zároveň se ale v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z luk a lesů mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
„Do řeky jsme dnes vypustili několik desítek drobných perlorodek, více než tisícovka dalších přijde na řadu později. Pokud se vše podaří, stráví zhruba dvacet let v povrchové vrstvě dna, postupně se jim vyvine filtrační aparát, pomocí kterého zachycují drobné částečky potravy z vody. Pro jejich další osud je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí, chráníme proto vedle Malše i mnoho jejích přítoků. Úpravy v povodích s perlorodkou jsou financovány z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí. K udržení kvality luk je potřeba sekat trávu, prořeďují se břehové porosty kvůli oslunění toků. Důležitá jsou protierozní opatření, jako je třeba odstraňování vývratů, které pomáhá stabilizaci břehů. Budují se takzvané sedimentační pasti, které brání tomu, aby se splaveniny dostaly ve větším množství do toků,“ vysvětluje Ondřej Korábek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátor záchranného programu.
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století.
(SCa, il.foto: eurozprávy)
