Lídři Komunistické strany Číny také vidí, že žádná země, včetně USA, neudělala letos nic, aby zastavila převzetí Hongkongu Čínou. Svou nečinností dává Západ Číně zelenou k přivlastňování si dalších území.
Čína je však mezinárodním hráčem s nepřátelskými záměry, což se netýká jen Hongkongu, ale také jejího útoku v severní Indii, rozsáhlých vojenských základen vybudovaných v Jihočínském moři, snahy přivlastnit si japonské souostroví Senkaku a „rybářské flotily“ 250 lodí, která se najednou objevila poblíž Galapážského souostroví, patřícího Ekvádoru. Peking také od 25. července do 2. srpna 2020 zorganizoval vojenské cvičení s ostrými střelbami v Jihočínském moři.
Pokud bude Čína pokračovat ve svém agresivním postoji vůči svobodným asijským státům, spojencům USA a zejména Tchaj-wanu, může se přímá konfrontace mezi čínskými a americkými ozbrojenými silami v Jihočínském moři stát nevyhnutelnou.
Čínští vojenští experti nabádají Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (ČLOA), aby se neodkladně připravila na útok amerických sil v Jihočínském moři. Například expertka z Národního institutu pro studium oblasti Jihočínského moře (National Institute for South China Sea Studies) Če-ťiangské univerzity Š‘ Siao-čchin tvrdí, že USA se záměrně snaží Čínu provokovat. Vojenští odborníci rovněž navrhují, aby Čína posílila svá vojenská zařízení umístěná na korálových ostrovech, které si nárokuje.
Pokud tato analýza přesvědčí čínské politické a vojenské vůdce, měli by američtí vojenští velitelé v Jihočínském moři počítat s možností, že by Čína mohla zahájit nepřátelské akce v souladu se svou doktrínou preventivního odvetného opatření. Nepřátelské akce by potom Čína drze prohlásila za „sebeobranu“.
Jeden analytik dokonce navrhuje, aby ČLOA okamžitě přesunula své stíhačky na čínské letecké základny nacházející se na korálových ostrovech Fiery Cross, Subi a Mischief, které jsou součástí Spratlyho ostrovů. Tento komentátor rovněž drze prohlašuje, že zvýšená přítomnost amerických námořních a leteckých sil v Jihočínském moři již není ze strany USA jen ukázkou síly.
Čínský vojenský komentátor Čchen Chu také tvrdí, že USA se nyní snaží vyvolat válečný konflikt a připravují se k boji. Čchen Chu tvrdí, že návrat bombardérů B-1 Lancer do Guamu a neustálá přítomnost dvou letadlových lodí USA s jejich operačními svazy v Jihočínském moři i po ukončení námořních cvičení je údajně známkou agresivního záměru Washingtonu. Čchen Chu naznačuje, že nedávné americké námořní manévry „Freedom of Navigation“ a vysoký počet amerických pozorovacích misí podél čínského pobřeží jsou dalším důkazem plánování útoku. Bývalý důstojník ČLOA a odborník na námořní výzbroj Wang Jün-fej naznačuje, že lety amerických průzkumných letadel RC-135, E-8c a RC-12X jsou ve skutečnosti „strategickým technickým průzkumem před bitvou“. Člověk si přitom vzpomene na jednu výmluvu z dětského hřiště: „Všechno to začalo, když mi tu facku vrazil zpátky.“
Wang Jün-fej dále varuje, že americký prezident Donald J. Trump pravděpodobně zahájí vojenský konflikt v oblasti Jihočínského moře ještě před prezidentskými volbami v USA, které se budou konat 3. listopadu 2020, a spekuluje, že „vyvolávání mezinárodních třenic, zejména vojenského konfliktu s Čínou, pomůže stávajícímu prezidentovi v předvolební kampani za jeho znovuzvolení.“
Lídři Komunistické strany Číny také vidí, že žádná země, včetně USA, neudělala letos nic, aby zastavila převzetí Hongkongu Čínou. Svojí nečinností dává Západ Číně zelenou k přivlastňování si dalších území.
Wang Jün-fej dokonce nabízí vlastní analýzu konkrétních strategických směrů, ze kterých by americké bombardéry mohly zaútočit na čínské cíle. Wang, čínský expert na námořnictvo, píše, že USA pravděpodobně zahájí svůj útok proti čínským základnám v Jihočínském moři odpálením střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Wang Jün-fej dále upřesňuje, že ČLOA by měla na jihu centrální části Jihočínského moře rozmístit vlastní letadlové lodě, což by byla nejlepší strategie proti jakémukoliv americkému útoku. A dodává, že Čína musí na své základny na korálových ostrovech rozmístit také stíhací letouny a systémy protivzdušné obrany.
Wang označil jako nejpravděpodobnější počáteční cíl amerického útoku atol Scarborough Shoal v řetězci Paracelských ostrovů, který by se USA podle něj mohly pokusit obsadit. Atol Scarborough Shoal si nárokuje Čínská lidová republika a současně i Filipínská republika. Číňané označují atol Scarborough Shoal jako ostrov Huangyan. Jedním z důvodů, proč by Čína mohla považovat Scarborough Shoal za pravděpodobný cíl, je to, že USA chtějí upevnit své vojenské dohody s Filipínami, které by americkým vojenským silám umožnily přístup k filipínské letecké základně Clark Air Force Base a námořní základně Subic Bay Naval Base a dalším novějším vojenským zařízením. Americká podpora nároku Manily na korálový ostrov Scarborough Shoal proti Číně by mohla přesvědčit vrtkavého prezidenta Filipín Rodriga Duterteho, aby zlepšil vztahy Filipín s USA.
Čínský autor Čeng Chao, který si myslí, že americko-čínské napětí v Jihočínském moři by se mohlo změnit v „horkou válku“, cituje prohlášení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea z 13. července 2020, že Jihočínské moře „není čínskou námořní říší“, což podle něj svědčí o nepřátelských záměrech Trumpovy administrativy. Zdá se, že Čeng Chao je obzvláště znepokojen americko-japonskými námořními manévry, které se konaly 7. července 2020 za účasti operačního svazu americké letadlové lodě USS Ronald Reagan a dvou válečných lodí Japonských námořních obranných sil. Čeng Chao také lamentuje nad tím, že Čína a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) stále nepodepsali návrh kodexu chování v Jihočínském moři z roku 2018.
Jedinou nadějí na vyhnutí se nebo alespoň odložení hrozícího střetu v Jihočínském moři je diplomatická procedura na předcházení krizím zřízená v listopadu 2014. Čína a USA by ji ovšem musely aktivovat. Součástí tohoto diplomatického nástroje je Memorandum o porozumění týkající se oznamování vojenských činností a pravidel chování, které má zajistit, aby střety letectva i námořnictva obou zemí zůstaly mírové. Zatím není nic známo o tom, že by Čína nebo USA kdy použily tento diplomatický nástroj k předcházení krizím. Nedávným náznakem úsilí obou stran vyhnout se válečnému incidentu bylo oznámení Pentagonu ze 7. srpna 2020, že ministr obrany USA Mark Esper a jeho čínský protějšek, ministr obrany Wej Feng-che, uspořádali na začátku srpna 90minutovou telekonferenci.
Čína je však mezinárodním hráčem s nepřátelskými záměry, což se netýká jen Hongkongu, ale také jejího útoku v severní Indii, rozsáhlých vojenských základen vybudovaných v Jihočínském moři, snahy přivlastnit si japonské souostroví Senkaku a „rybářské flotily“ 250 lodí, která se najednou objevila poblíž Galapážského souostroví, patřícího Ekvádoru. Peking také od 25. července do 2. srpna 2020 zorganizoval vojenské cvičení s ostrými střelbami v Jihočínském moři. Konání tohoto cvičení oznámila ČLOA a nikoliv jako obvykle Námořní správa čínské vlády. Pokud bude Čína pokračovat ve svém agresivním postoji vůči svobodným asijským státům, spojencům USA a zejména Tchaj-wanu, může se přímá konfrontace mezi čínskými a americkými ozbrojenými silami v Jihočínském moři stát nevyhnutelnou.
Dr. Lawrence A. Franklin byl odborníkem na Írán v administrativě ministra obrany Donalda Rumsfelda. Dr. Franklin aktivně sloužil v americké armádě a také jako plukovník letectva v záloze.
zdroj: cs.gatestoeinstitute.org
