Ahoj Asade, můžeš popsat sebe a své aktivity několika větami? Kdo je Asad Noor?
V dětství jsem byl studentem madrasy a učitelé a kazatelé této islámské instituce mě psychicky i fyzicky mučili. S tvorbou videí a blogů jsem začal v roce 2016, když mi bylo 24 let. V té době začala skupina mladých lidí snít o sekulárním Bangladéši. Poté proti nám začali fundamentalisté dělat procesí a jeden islámský kazatel proti mně podal žalobu a já jsem byl zatčen kvůli bangladéšskému zákonu o rouhání. Dlouhých 9 měsíců (od prosince 2017) jsem byl ve vazbě a nakonec jsem dostal kauci 8. srpna 2018. Poté islámská organizace Hefazat-e-Islam Bangladéš opět provedla dlouhý průvod proti mé kauci a požadovali pro mě trest smrti. Prosinec 2018 byl naším hlasovacím časem, takže mě opět speciální služba zatkla a vláda se pokusila zrušit kauci vrchního soudu prostřednictvím odvolacího oddělení a nejvyššího soudu. V únoru 2019, po dalších 5 měsících ve vězení, jsem dostal kauci, ale nevrátili mi pas a jedno z mých elektronických zařízení. Toto je Asad Noor, bojující proti celé zemi jen proto, že jsem o islámu mluvil pravdu.
Opravte mě, pokud se mýlím, byl jste ve vězení, protože jste ve svých článcích na svém blogu „urazili islám“ a „náboženské city muslimů“. Co přesně „vadné“ a „protiprávní“ jste napsali a jaký byl poplatek?
Snažil jsem se jen uvědomovat lidi. Mým záměrem nikdy nebylo úmyslně někomu ublížit na citech. Právě jsem psal o islámu, o islámském džihádu. Natočil jsem videa o tom, jak muslimové mučili hinduisty a jiné náboženské menšiny v mé zemi. Pak přišli do mého domu fundamentalisté, aby mi dům spálili. Moji rodiče mě navždy opustili, protože jsem kritizoval islám. Ztratil jsem všechno ve svém životě. Moje rodina, moje práce, moje živobytí. To byla moje chyba a podle bangladéšského zákona o rouhání jsem byl obviněn z urážky islámu. Ale neurazil jsem islám. Mluvil jsem jen pravdu o svaté knize „Korán“, kterou jsem si důkladně přečetl, a vím, že kdo nábožensky následuje Korán, zabije další „jiné“ lidi. V Koránu je to jasně zmíněno.
Řekl jste mi, že chcete opustit Bangladéš, ale vláda vám zabavila cestovní pas. Jaké jsou tedy vaše možnosti právě teď?
Podal jsem návrh soudu a doufám, že mi vrátí můj pas. Moji obhájci se snaží dostat to zpět. Třikrát jsem stál před soudem, ale soudce ještě neučinil žádný závěr. Byl jsem požádán, abych počkal víc a čekám.
Z mého pohledu vypadá Bangladéš jako jedno z nejnebezpečnějších míst na Zemi pro ateisty a sekularisty. Během posledních let bylo zabito mnoho sekularistů a ateistů. V loňském roce to byl Shahzahan Bachchu a před tím například Rezaul Karim Siddique, Nazimudin Samad, Ananta Bijoy Das, Avijit Roy a mnoho dalších. Mnoho dalších sekularistů tyto útoky přežilo, ale bylo zraněno. Jaké je vaše vysvětlení pro tyto negativní jevy v Bangladéši?
Ano, Bangladéš se stal nebezpečným místem pro ateisty a sekularisty. Muslimové se mě pokusili zabít několikrát, ale dlouho nezůstávám na konkrétním místě. Nechodím pravidelně na konkrétní místo, jinak bych byl zabit. Pro tento negativní jev nacházím jediný důvod: Korán.
Jak se obyčejní lidé z Bangladéše dívají na ateismus a ateisty? Existuje nějaké rozšířené nepřátelství vůči ateistům, nebo se jedná o případ několika extrémistů? Na vaší facebookové stránce jsem viděl spoustu nenávistných příspěvků a lidé, kteří napsali tyto komentáře, mi připadají jako obyčejní lidé …
Obyčejní lidé jsou všichni muslimové. Většinou jsou muslimové. Nenávidí sekulární lidi. Mohou zabít ateistu, aby se po smrti dostali do nebe. V Bangladéši existuje mnoho mešit, kde fundamentalisté školí obyčejné lidi. Dodávají dokonce zbraně. Všichni nosí meč s sebou a otevřeně oznamují, že zabijí ateisty kvůli nebi, protože to je rozkaz od Alláha nařízený Mohamedem.
Jak těžké je být v Bangladéši ateistou? Je běžné, že ateisté musí svoji nevěru držet v tajnosti, protože se bojí reakcí své rodiny, kolegů v práci a přátel?
Absolutně. Ateisté v Bangladéši nesmějí mluvit otevřeně. Muslimové mohou svou rodinu, přátele a kolegy zabít kdykoli. Otevřel jsem ústa. Takže se chystali spálit můj vesnický dům. Moje rodina nemůže nic koupit v místních obchodech s potravinami, protože jsem byl součástí mé rodiny. A moji rodiče mě porodili, takže jsou to nejhorší stvoření na Zemi v očích muslimů a islámu. Když mě minule zatkli, vzali s sebou další čtyři lidi. Tři z nich byli jen studenti a jednou z nich je moje přítelkyně Beas Basu a ona je indický občan. Bez jakéhokoli povolení k prohlídce zničili místo, kde jsem několik dní žil, a bez jakéhokoli zatýkacího rozkazu nás vzali a drželi ve vězení, protože jsem se do hodiny chystal opustit svou zemi. Tolik mě nenávidí pro moji nevěru v náboženství a ze zášti zatkli každého, kdo byl se mnou právě v tu chvíli spojen.
Když jste byli ve vězení, jak s vámi zacházeli ostatní vězni? Věděli, za co jste byli ve vězení?
Chovali se ke mně velmi špatně. Všichni vězni musí mít kartu případu ve vězení. A v mém případě bylo napsáno „Blogger“. A blogger je horší než vrah, násilník nebo špičkový terorista. Jednou mě ostatní vězni špatně zbili. A zabalili mi tvář přikrývkou a nemilosrdně mě zbili. Poté jsem je nemohl poznat. A všude mě uráželi, protože jsem nikdy nepraktikoval půst a modlitby.
To zní opravdu hrozně. A co vězeňské stráže? Předpokládám, že s vámi zacházejí podobně?
Ano.
Jak velká je bangladéšská sekulární a ateistická scéna? Jste v kontaktu s některými dalšími sekulárními aktivisty v Bangladéši, a pokud ano, mohli byste nám některé z nich představit?
Asi 90% populace je muslim, ale doufám, že by v Bangladéši mohlo být asi 1% sekularistů. Znám jen málo z nich, kteří již Bangladéš opustili kvůli vyhrožování smrtí: Abdullah Al Masud, Sazzadul Haque Aupon a Arifur Rahman.
Jak jste se stal seularistem a ateistou, co a kdy vás odvedlo od náboženství?
Byl jsem studentem vědy a znal jsem pravdu o islámu od dětství. Dříve jsem hrál na kytaru a byl jsem dobrý v kreslení, ale všechny tyto dobré věci nejsou v islámu povoleny, takže moje rodina zničila kytary a nedovolila mi kreslit obrázky. V dětství jsem si dokonce nemohl hrát s hračkami, protože ani hračky nejsou v islámu povoleny. To jsou všechny základní důvody, proč jsem přišel daleko od náboženství. Ztratil jsem práci, musel jsem opustit město.
Jak byste obecně popsal váš vztah k náboženství?
Mým vztahem k náboženství není ublížit něčím citům. Ale dokud budu naživu, budu mluvit pravdu o temných stránkách náboženství.
Myslíte si, že všechna náboženství jsou stejně nebezpečná nebo špatná, nebo že některá náboženství jsou horší než jiná?
Zjistil jsem, že pouze islám je nejhorší náboženství na Zemi. Jak vím, jiná náboženství nevraždí lidi kvůli náboženství v tomto století.
A jak vidíte budoucnost Bangladéše, myslíte si, že má sekularismus ve vaší zemi šanci?
Jelikož jsem snílek, vždy doufám a věřím, že očividně sekularismus má v mé zemi velkou šanci. Moji rodiče a rodina jsou tvrdě věřící a já jsem se stal sekulárním už dávno, když jsem byl ještě student. Mnoho podobně smýšlejících lidí přichází vpřed a vzdělává se. Možná jich není mnoho, ale někdy budou tyto nové generace mít dobrý dopad na naši společnost a nastolí sekularismus.
zdroj: Osacr.cz
