S návrhem přišel opoziční blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Na mimořádné schůzi chtějí řešit korespondenční volby a odškodňovací zákon. K návrhu předlohy pro korespondenční volbu se přidali i Piráti a STAN. Má jít o reakci opozice na to, že prezident Miloš Zeman údajně oproti zvyklostem vyhlásil termín říjnových sněmovních voleb už v prosinci.
„V rámci Evropské unie jsme jedním z posledních států, který korespondenční volbu svým občanům neumožňuje,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
https://www.facebook.com/watch/?v=715089132528933
Proti tomuto návrhu ale rázně vystoupili v SPD. Podle nich může během korespondenčního hlasování docházet k volebním machinacím a jako příklad dávají nedávné prezidentské volby v USA či volby v Rakousku.
„ODS, TOP 09 a KDU-ČSL po situaci v USA chtějí prosadit korespondenční volbu ze zahraničí. Že by se obávali říjnových voleb?“ poznamenala poslankyně SPD Karla Maříková.
https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1572254896307214&id=614434815422565
„Nechtění se chápu příležitosti! Svolávají mimořádnou schůzi PSP ČR, aby se pokusili prosadit korespondenční volbu. Copak je asi skutečně motivuje? Že by prezidentské volby v Rakousku, které se kvůli nesrovnalostem musely opakovat?!!! Rajcuje je dát to jako v USA! Přidají se k nim Piráti, kteří po vzoru ‚demokratů‘ v USA mobilizují ANTIFU?!!!“ neudržel své emoce její stranický kolega Jaroslav Foldyna.
Proti návrhu se postavili i v Trikolóře.
„Míra jejich liberálního populismu je již opravdu nezměřitelná. Zatímco ostatní se z nedávných ‚korespondenčních‘ voleb v Rakousku a teď i USA poučili, pro ně se tyto volby zřejmě staly inspirací,“ vzkázala Zuzana Majerová Zahradníková.
V ODS ale odmítají, že by korespondenční volba mohla způsobit problémy při sčítání hlasů a upozorňují, že se týká pouze občanů žijících v zahraničí.
Sporné korespondenční hlasování
Americký prezident Donald Trump, který listopadové volby prohrál, tvrdí, že kvůli korespondenčnímu hlasování při sčítání hlasů došlo k podvodům. Má za to, že volby ve skutečnosti vyhrál, což si myslí i značná část republikánských voličů.
Podle průzkumu veřejného mínění má pouze 27 % republikánů důvěru v americké volby. Ještě méně republikánů (22 %) věří, že poslední prezidentské volby byly čestné a svobodné. Naopak mezi demokraty pouze 12 % nevěří v americké volby.
Kontroverze doprovázely i prezidentské volby v Rakousku v roce 2016. Původně volby ve druhém kole těsně vyhrál Alexander Van der Bellen s 50,3 % hlasů a svého protikandidáta Norberta Hofera porazil pouze o 31 tisíc hlasů. Výsledky ale napadla Svobodná strana Rakouska u ústavního soudu, která kritizovala zejména korespondenční hlasování.
Soud nakonec výsledky druhého kola zrušil kvůli chybnému postupu při rozbalování části hlasů z korespondenční volby. Volební lístky byly totiž otevřeny ještě před stanoveným termínem pro sčítání a za účasti lidí, kteří nebyli členy volební komise. V opakovaném druhém kole ale své vítězství Van der Bellen potvrdil s 51,7 % hlasy. Volební účast však byla nižší.
zdroj: cz.sputniknews.com
