Odborníci přispívající k této zprávě uvedli, že zejména Tchaj-wan roste v „nejnebezpečnější bod vzplanutí na světě pro možnou válku, do níž budou zapojeny USA, Čína a pravděpodobně i další významné mocnosti“.
Ve snaze zabránit potenciálnímu konfliktu byl pan Biden vyzván, aby změnil a vyjasnil svou indicko-pacifickou strategii.
Dodali: „Strategickým cílem USA týkajícím se Tchaj-wanu by mělo být zachování jeho politické a ekonomické autonomie, jeho dynamiky jako svobodné společnosti a zastrašování spojenců s USA – aniž by došlo k útoku Číny na Tchaj-wan.“
Tucet bombardérů a stíhaček se protlačilo přes Tchaj-wanský průliv, když mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Qian řekl: „Vážně to říkáme tchajwanským silám nezávislosti: ti, kteří si hrají s ohněm, se popálí a nezávislost Tchaj-wanu znamená válku.
„Vojenské aktivity prováděné Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou v Tchaj-wanském průlivu jsou nezbytnými opatřeními k řešení současné bezpečnostní situace v Tchaj-wanském průlivu a k zajištění národní suverenity a bezpečnosti. Informuje portál Express.co.uk.
„Jedná se o slavnostní reakci na vnější zásahy a provokace sil„ nezávislosti Tchaj-wanu “.“
Ve svém prvním telefonátu s čínským komunistickým předsedou Si Ťin-pchingem americký prezident potvrdil svůj závazek vůči Tchaj-wanu a poté novinářům řekl: „Také jsem sdílel obavy z pekingských ekonomických praktik, porušování lidských práv a nátlaku na Tchaj-wan.
“Řekl jsem mu, že budu spolupracovat s Čínou, až to prospěje americkému lidu.”
V rozhovoru pro CBS však pan Biden uvedl, že považuje vztah USA s Čínou za „extrémní konkurenci“.