Poukazuje na realitu že koncem studené války USA neměly absolutně žádnou zpravodajskou síť v SSSR. Popisuje některé nezákonné operace CIA, například použití tajných věznic na cizím území za účelem využití nezákonných metod výslechu, včetně mučení lidí CIA v Thajsku. Samostatné kapitoly věnuje Ruské federaci a její Službě zahraniční rozvědky, jakož i zpravodajským službám Velké Británie, NSR a Izraele.
Podstatou zpravodajských služeb je plně podporovat zachování celosvětové stability a udržení míru. Jiné zadání nemůže mít ani zpravodajská služba ČR a námitky, že jsme malí a bez vlivu, nemůže obstát. Publikace není jen strohým popisem, ale vychází z osobní zkušenosti, což mimo jiné vystihují dva jeho postřehy: „Je mi opravdu smutno, když v mnoha případech slyším od mnohých polistopadových členů OF, ODS – čelných představitelů antikomunistických stran, kteří bleskově v listopadu převlékli své kabáty a přes noc se z nadšených komunistů a svazáků stali zuřiví antikomunisté, jak po listopadu nadávali a plivali na vše, co dříve chválili. V mém chápání to jsou však jen prospěcháři a karieristé! A víš, proč tomu tak je? Protože se tehdy k moci dostali demagogové, kteří kázali vodu a sami pili víno a kteří své důvěřivé spoluobčany vždy prostě zneužili.“
„Údajné seznamy údajných spolupracovníků StB mají veskrze nejasný původ, jsou plny různých chybných údajů, ba leccos nasvědčuje tomu, že jsou dílem obratných dezinformátorů z řad StB, a to jak těch, kteří je po léta sestavovali, tak těch, kteří je dali k dispozici tisku.“ Knihu uzavírají podněty k zamyšlení a to na témata: Globalizace, Teorie růstu, Národní zájem, Lidská práva, Bezpečnostní prostředí. Pozitivní pro čtenáře je i skutečnost, že v knize jsou informace, které nebyly nikdy zveřejněni a jsou pravděpodobně pod stupněm utajení.
Miroslav Polreich (1931 – 2019) byl rozvědčík československé zpravodajské služby. V roce 1969 byl z tajné služby vyhozen pro své názory. Po roce 1989 se stal ředitelem bezpečnostního odboru MZV. V letech 1991–92 vedl čs. delegaci jako československý velvyslanec pro kontrolu odzbrojení při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Poté přednášel v Evropě a USA o problematice tajných služeb.
Z recenze uživatele drakamena1 na webu Databazeknih.cz:
Velice zajímavá sonda do práce nejen českých zpravodajských služeb, napsaná rozvědčíkem a přímým účastníkem mnoha tajných jednání. Upoutal mě hlavně střízlivý pohled na po listopadu 1989 zdánlivě “nedotknutelné” osoby – Havel, Vondra, Ruml, Kocáb, Žantovský, Herman – a jejich aktivní zásahy do tvorby veřejného mínění – Rumlova až nesmyslně štvavá rusofobie – či dokonce do vojenských zásahů v zahraničí – Havel v Jugoslávii, Herman v Iráku. Zajímavé bylo rovněž upozornění na fungování BIS či na to, jak česká zpravodajská služba vynášela během našeho předsednictví EU tajná akta z Bruselu a jak posměšně se o nás američtí agenti, kterým jsme je předávali, tajně vyjadřovali. Z takové servility se mi převracel žaludek.
zdroj: eurabia.cz
