Otevřený dopis prezidentovi: Byl jsem svědkem nejsyrovější formy zloby a nenávisti romské rodiny vůči Čechům

Sobota, 13.4. 2013, supermarket Globus Černý most, Praha 9, krátce po poledni.

Romská rodina – otec, matka, babička + dvě malé dcery jsou na nákupu. Kromě nich též množství nakupujících české národnosti. Malé romské dívky se honí a běhají po obchodě. Jedna z nich naráží do přibližně patnáctiletého českého chlapce a padá. Ten jí pomáhá a zvedá jí. V tom se na něj vrhá dospělá romka, matka této malé dívky, a s křikem „ty zmrde já tě zabiju“ jej mlátí pěstmi do těla – oblasti ledvin a do hlavy. Obstoupen romy, v pozici na kolenou je chlapec zbit. Romové odcházejí.

Já osobně jsem stál asi 15 metrů od tohoto napadení. Vše se seběhlo velmi rychle a nikdo z přítomných v podstatě nereagoval. Naše společnost nemá pro tyto případy vypracované obranné reflexy. (zatím) Než jsem se zorientoval a pochopil co se děje, bylo po všem. Šel jsem se zeptat napadeného chlapce,o co se stalo, ale ten byl totálně v šoku, plakal, nebyl schopen cokoliv říci a třásl se p celém těle. Ani jeho maminka toho příliš mnoho nesdělila, protože musela kromě něj utěšovat svého druhého mladšího syna.

Nikdo z přítomných nereagoval v průběhu napadení, ani potom. Sklopili hlavy a šli dále nakupovat. Nezbylo tedy než pozvednout vlastní hlas a řešit vzniklou situaci sám. Vyzval jsem okolo stojící k přivolání policie a k zajištění případných svědků. Jistě patřičně nahlas, aby všichni v okolí alespoň třiceti metrů poznali, že se najde alespoň jeden, kdo se romů a současné situace ve společnosti nebojí. Posluchačů bylo dostatek a jejich reakce byly zpočátku váhavé.

Když romové zjistili, že jejich akce může mít nějaké další pokračování, tak jednají také. Otec dívky mne se slovy „zasraný gadžo“ napadá, vyráží mi věci z rukou a dochází k fyzickému kontaktu. Poznává ale, že se nebojím a že je vlastně sám a bez přesily. Útok nepokračuje. Volí jinou taktiku. Svoji malou dceru, ano, tu které bylo pomáháno na nohy, narážejí hlavou do regálu aby byla zraněná a aby mohli svůj útok zdůvodnit, případně získat finanční odškodnění.

Celou situaci nakonec bravurně zvládá přivolaná městská a republiková policie. Romové nemají doklady. Přidávají se další svědci ochotní svědčit – zajímavé, že pouze ženy. Napadený chlapec i po ca půl hodině od útoku je stále v šoku, třese se a bojí se o život. Dopuručujeme mamince napadeného návštěvu lékaře a nabízíme odvoz. Říká, že má vlastní vozidlo a že s chlapcem lékaře navštíví.

Celý tento sobotní zážitek byl pohledem na tu nejsyrovější formu zloby a nenávisti této romské rodiny vůči Čechům. Nezmiňuji proud těch nejhorších nadávek, které jsme museli vyslechnout. Nepíši Vám tento dopis proto, že mne to baví. Píši ho proto, aby jste měl další informaci do mozaiky dění v tomto státě. Tento útok romů neskončil smrtí nebo fyzickým zraněním někoho z nás, ale byl zcela bez pochyby rasově motivován.

Nechci být špatným prorokem, ale pokud se současný stav nebude řešit, bude to stále horší. Pokud bude výkon trestu pro některé „potrestané“ formou rekreace, mine se účinkem. Pokud budou mít romské rodiny při výplatě sociálních dávek přednost před českými matkami s dětmi, napětí ve společnosti poroste….nechci pokračovat.

Chtěl bych vyšší míru spravedlnosti pro dobro nás všech a vy máte moc.

S úctou Pavel Jelínek

Přejít nahoru