Po stopách záhadného obelisku -

Na naší planetě se vědomě šíří falešné informace, které bohužel slouží k manipulaci obyvatelstva. Většina lidí neví (možná ani nechce vědět), jakým směrem se vyvíjí jejich život. Ani si nechtějí připustit, že existují určité skupiny, které s nimi manipulují a využívají svých znalostí pro své temné cíle.

Nabízí se otázka, proč tomu tak je. Proč např. řada prezidentů, vrcholových politiků, generálů na tomto světě je propojena s tajnými organizacemi, které i v dnešní době provádějí různé rituály?

Velice zajímavým symbolem pohanství je „hranatý sloup“ jehlanovitě zúžený a zakončený většinou „pyramidovou“ špičkou. Tento symbol dostal název OBELISK. Málokdo ví a chápe250px-louxor_obelisk_paris_dsc00780.jpg význam tohoto pohanského symbolu.

Obelisk bývá často (jak jsem se mohl sám přesvědčit) i ozdobou hrobů úspěšných amerických podnikatelů, obelisky můžeme vidět i u nás – pomníky, ozdoba náměstí, parků atd.

Nejprve se podíváme, co se píše o obelisku v encyklopedii.

Obelisk – vysoký štíhlý čtyřboký komolý jehlan, obvykle monolitický nebo zděný, ukončený špičkou ve formě nízkého jehlanu; egyptský kultovní symbol, od renesance arch. motiv uplatňující se hlavně v řešení náměstí.

Podle encyklopedie tradičních symbolů je obelisk falický symbol; mužská plodivá síla; obrození; stabilizující síla. Je také světovou osou (axis mundi) a stromem života, rituálním středem světa, „slunečním prstem“. V Egyptě symbolizuje boha Rea; sluneční paprsek; sluneční plodivou moc.

Obelisk, původně ve starém Egyptě stylizované zpodobení posvátného kamene benben, který byl uctíván v Heliopolis a symbolizoval prapahorek, který se na počátku stvoření první vynořil z vod. Dřík obelisku má tvar čtyřbokého jehlanu, který se směrem vzhůru mírně zužuje a je zakončen jehlanovitým pyramidionem. Ten mohl být pokryt deskami z mědi nebo ze zlata. Nejstarší doložené obelisky pocházejí z dob 5. dynastie. Obelisky byly především prvky královské architektury. Nesly často hieroglyfické nápisy oslavující božstvo panovníka. Tvar zdůrazňující vertikální směřování také symbolizuje spojení mezi zemí a nebem, popřípadě sluncem. Obelisky stály většinou ve dvojici před vchodem do chrámu, ale také u hrobek.

Egyptské jméno pro obelisk bylo tekhen – „prorazit“, Egypťané jej také nazývali „Božími trámy“, jméno pro špici bylo známé jako ben nebo benben.

Výklad tohoto jména má dvě varianty – zářit nebo přemýšlet.

Jméno Obelisk – Obeliskos dodali Řekové a znamená „špičaté řezáky“(Zecharia Sitchin).

Tak jako vrchol pyramidy má i špice obelisku za úkol odrážet nebo pohlcovat paprsky slunce, a tím ovlivňovat obelisk sluneční energií a oživovat osobu, jejíž jméno bylo na obelisku napsáno.

Zkrácené obelisky umístěné ve slunečních chrámech garantovaly přítomnost a působení slunečního boha.v chrámu.

Poměr jeho šířky k výšce je většinou 1:10.

Proč se obelisky stavěly?
V počátcích Egypta to byl posvátný tvar pro Slunečního boha Re (nebo Ra); tvůrce lidstva, zdroje veškerého tepla a světla.

Pro pátou dynastii se Re stal tak populární, že byl povýšen do role státního božstva. Hlavním centrem tohoto uctívání byl Heliopolis, kde první králové stavěli tyto primitivní obelisky, které byly hrubě opracované, ne tak vysoké jako v pozdější době, ale upozorňovaly na sebe „pyramidovým“ tvarem, které odlišoval obelisky od jiných monumentálních sloupů. Tyto „prototypy“ obelisků byly známé pod jménem „benben kameny“.

Tradovalo se, že v určitém období měl vstupovat duch Slunečního boha do kamenů. U této příležitosti mu byly nabídnuty lidské oběti. Obětováni byli pravděpodobně váleční zajatci, dále cizinci, a když tito lidé nebyli k dispozici, museli se kněží obrátit na domorodé obyvatelstvo.

V Heliopolis všichni králové stavěli „benbeny“ k uctívání boha Rea. V roce 1 300 př.n.l. bylo město plné obelisků; některé pyramidiony (špice) byly zdobeny bílou mědí (elektorem) nebo zlatem, aby se podobaly slunečním paprskům, jiní je zdobili nápisy, které velebily Reův denní „pochod“ oblohou nebo nápisy „oslavující“ různé pozemské události, jako vítězství, výročí atd.

Faraonové pozdějších dynastií začali měnit obelisky a začali je stavět k uctívání Osiria, což byl Bůh země a vegetace, záplav na Nilu, které dávaly život celému Egyptu; bůh znovuzrození; bůh podsvětí, posledního soudu a života a smrti.

Jak se tento kult stával populární, kněží v Heliopolis vychytrale „naroubovali“ Osiria, když ho prohlásili vnukem boha Re. Toto zajistilo, že Heliopolis zůstalo nadále největším náboženským centrem Egypta a celého Středomoří. Králové začali prodlužovat bloky kamenů, známé jako obelisky, a zasvětili je slunečnímu božstvu. Egypťané si oblíbili Osiria zvláště díky hořkosladkému mýtu o jeho životě, smrti a reinkarnaci.

(Příběh Osiria a Isis, kde Osiris byl roztrhán na mnoho kusů zlým Sethem. Jeho žena se ho snažila dát znovu dohromady, sebrala všechny kousky jeho těla, kromě jediného – penisu. Isis neohroženě „vyrobila“ Osiriovi penis ze zlata a připojila ho k tělu. Tím okamžitě došlo k jeho vzkříšení.)

O posvátných kůlech – obeliscích se můžeme dočíst i v Bibli a to ve Starém Zákoně:

První královská 14:23
Druhá královská 18:4;23:14
Jeremiáš 43:13
Micheáš 5:13
Izajáš 17:8; 27:9

V bibli, se dočteme, že obelisk sloužil k uctívání Baala.

Satan, princ vzdušných sil, na sebe bere mnoho falešných jmen – mezi ně patří jména Baal, Belzebul, pán věcí, které poletují z místa na místo/ pán létajících věcí/ nebo létající pán. Také Baalhazor, „pán pevností“ poskytuje spojitost mezi Baalem a božskou bestií antikristem. Baal byl pán války a oblohy. V Baalovi poznal sám Ježíš Satana (NZ.Matouš 10:25, Marek.3:22-26, Lukáš 11:15-19).

Do dnešního dne se dochovalo 30 stojících obelisků, některé byly znovu vztyčeny, z toho je 13 v Římě, kde byly očištěny exorcismem (vymítání ďábla, v římskokatolické církvi liturgický úkon spočívající v modlitbách za osvobození člověka od vlivu ďábla) a zakončeny křížem. Jen 7 obelisků, doposud stojí v Egyptě.

Jeden takový velmi starý obelisk, který stával u vchodu do starověkého chrámu v Heliopolis, bývalého centra Egyptského pohanství, nyní stojí uprostřed náměstí sv. Petra a je známý jak „sv. Petrův čtverec “ v centru katolické církve ve Vatikánu.

Do Říma ho dovezl císař Caligula. Obelisk je falický symbol, také používaný k uctívání slunce.

Proč a jaké má ve Vatikánu poslání, když dobře víme, jakým způsobem se křesťané „vyrovnali“ s pohanskými národy a jejich „modlami“?

Je to shoda náhod, nebo je to účel?

V bibli se dočítáme, že na příkaz Boha pronásledoval král Jehů všechny uctívače Baala, které vyhubil, pak vstoupil do jeho domu, kde všechny obelisky zničil a spálil.

( SZ. Druhá královská 10:26)

Kdo byl Baal? Sám Satan!

Ano, obelisk reprezentuje přítomnost slunečního boha, který je v bibli nazýván Satan.

Uprostřed náměstí sv. Petra ve Vatikánu je na zemi zobrazen kruh, který je rozdělen na osm stejných částí, s malým kruhovým „rozbočovačem“ uprostřed.

Když chce Satanista zobrazit ženský pohlavní orgán, obyčejně používá kruh. V tomto případě jde o druh kruhu, který Satanisté opravdu milují, nazývají ho „Osm kroků cestou k osvícení“. Každý nováček, který se zavázal Satanovi, musí projít touto cestou osmi sekcí, která mu umožní duchovní osvícení. Osmý a konečný krok je milostný akt. Nutno poznamenat, že centrum tohoto symbolu je velmi malý kruh. Tento symbol reprezentuje ženský pohlavní orgán.

Postavením obelisku dovnitř tohoto kruhu Satanisté zobrazují milostný akt mezi mužem a ženou.

Albert Mackey, zednář 33. stupně, popisuje tuto Satanskou víru: „Bod uvnitř kruhu je zajímavý a důležitý symbol zednářů… Symbol je opravdu krásný, který nás zavádí k starému uctívání slunce, známý mezi starými národy, jako uctívání falusu.“

Je velice zajímavé, že instituce která káže celibát pro své kněze, má ve svém středu nejslavnější veřejné zobrazení na světě satanského milostného aktu.

Proč toto nikomu nevadí, nebo tento „prohřešek“ církevní hodnostáři před svými ovečkami tají? Pokud ano, tak dost dobře. Myslím si, že křesťané by měli být schopni rozpoznat, zda Duch Svatý by křesťanskou církev nabádal ke klečení v modlitbě před pohanským idolem.

Nyní se nabízí otázka – křesťan, který uctívá ceremonii před pohanským obeliskem, ctí Boha nebo Satana?

Názory věřících na obelisk stojící na náměstí sv. Petra:

Obelisk není rituálního původu, Bible se zmiňuje o podobné soše určené pro Boží účely (Izajáš SZ 19:19; V onen den bude mít Hospodin oltář uprostřed egyptské země a posvátný sloup při jejích hranicích bude zasvěcen Hospodinu.)

Je to „němý svědek“ umučení svatého Petra, ten který byl pronásledován blízko obelisku. Před tímto obeliskem se konaly první hromadné popravy křesťanů.

Obelisk slaví triumf kříže, vítězství křesťanů nad pohanstvím.

Nedaleko bývala aréna, kde byli po velkém požáru Říma v r. 64 po Kr. popravováni křesťané, které Nero obvinil ze zapálení města. Zde byl ukřižován, na vlastní přání hlavou dolů, sv. Petr, který chtěl dát najevo, že není hoden umřít stejným způsobem jako jeho Mistr.

Ve středověku se věřilo, že obelisk byl po staletí relikviářem popelných pozůstatků Caesara, ale později se začalo věřit, že má být zlomkem Svatého kříže.

Zajímavá představa a náhoda, nebo úmysl?

Náměstí navrhl a postavil G.L.Bernini v r. 1656 – 1667 s obeliskem, který byl původně osazen uprostřed nedalekého antického Neronova cirku. Na přání papeže Sixta V. (1585 – 1590) ho přenesl architekt Fontana r. 1586 do středu náměstí sv. Petra. Nemohu se zbavit dojmu, že vše na náměstí sv. Petra včetně „zakomponování“ obelisku není náhodné a vše je tam, kde má být, ostatně ve Vatikánu najdeme spoustu věcí, které jsou vhodné k bádání.

Obelisky z Egypta se na evropský kontinent nejprve začaly „přemisťovat“ za vlády císaře Augusta roku 12 před n.l. , kdy je Římané přivezli do Alexandrie a tam je vztyčili v Caesariu na počest Marka Antonia, v chrámu, který nechala pro něho vystavět Kleopatra.

Pro římské dobyvatele symbolizoval obelisk nadvládu nad údolím Nilu a zároveň si římští císaři prostřednictvím těchto symbolů prokazovali svou božskou podstatu.

Antický Řím nebyl jediným plenitelem údolí Nilu. Mnoho obelisků se odváželo do italského hlavního města i v období renesance.

V období let 1798 až 1799 vedl Napoleon Bonaparte tažení do Egypta. Vrátil se sice, aniž by dosáhl očekávaných cílů, ale nijak mu to neuškodilo. V Egyptě kromě vojáků byl obklopen zednářskými poradci a ti s dalšími v počtu cca. 150ti, kteří se k nim v Egyptě připojili, „ve jménu učení“ drancovali pyramidy, chrámy a hroby. Zda byl Napoleon zednář, se neprokázalo, ale jeho čtyři bratři v zednářských lóžích úspěšně působili.

Devatenácté století zachvátila mánie stavění obelisků, objevovaly se ve městech po celém zednářském světě, a to jako originály dovezené z Egypta, tak jako plagiáty vyrobené šikovnými kameníky, a také jako zcela hladké obelisky, vše pod patronací velevážených mužů zednářského cechu.

Paříž byla první střediskové město této zednářské módy, následoval Londýn, New York.

Paříž, Londýn, New York – největší a nejsilnější osa zednářského uskupení na světě

Čtyři hlavní obelisky, které byly postaveny zednáři v 19. století:

1. Postaven v Paříži 25. 10. 1833 na Place de la Concorde (Harmonické náměstí), místo, které bylo svědkem v době Francouzské revoluce popravy Ludvíka XVI a Marie Antoinetty.

(Ramses II. – 19. dynastie 1304 -1237 před n.l.)

2. Postaven v Londýně (Kleopatřina jehla) 13.9. 1878 na Victoria Embankment – Viktoriánské nábřeží. Posvěcen za účasti velkého množství londýnských obyvatel včetně prince z Walesu, který byl také ministrem ústředního centra zednářské lóže. Velmi významný symbol zednářského hnutí na území Velké Britanie.

(Tuthmosis III. – 1504-1450 před n.l.)

3. Postaven v New Yorku (Kleopatřina jehla) 22.1. 1881 v Central Parku – slavnostního odhalení obelisku se zúčastnilo před deset tisíc registrovaných zednářů z celého regionu.

(Tuthmosis III. – 1504 -1450 před n.l.)

4.) Postaven ve Washingtonu r.1885, otevřen pro veřejnost 9.10. 1888 – Washingtonský památník.

Na rozdíl od předcházejících obelisků, které jsou originály a byly přivezeny z Egypta, tento v pořadí čtvrtý, byl vystavěn a vyroben místními řemeslníky v USA, jako dokonalý Egyptský obelisk z žuly, pískovce a obložen bílým mramorem z Marylandu a Massachusetts. Je nejvyšším monolitem na světě. Podle původního návrhu měl být Washingtonský památník komolý jehlan s vnitřním schodištěm ke špice „okultního oka“. To je známý symbol Iluminátů – pyramida s „vševidějícím okem“ ve špičce. Po vzájemné poradě ustoupili od této „okaté“ představy a vymysleli stavbu obelisku s pyramidou na špici.

Výška 555 stop (stopa 0,305 m), 897 schodů uvnitř obelisku, které končí na úrovni 500 stop s možností pozorování okolí. Pro ty, kteří mají „kratší nohy“, je připraven vnitřní výtah.

Washingtonský památník je nejvyšším bodem hlavního města, ke stavbě bylo použito 36 000 kamenů. V jednom článku jsem se dočetl, že v základech tohoto obelisku je menší díra, do které byli prý vloženi škorpióni, kteří mají určitý symbolický význam pro tento obelisk. (?!)

Zevnitř obelisku je na stěnách k vidění 193 pamětních kamenů, které věnoval každý z 50 států Unie a také různé organizace a skupiny – zednáři, kostely a také je tam několik pamětních kamenů z ciziny.

Původně byl ve stěně obelisku velice zajímavý kámen, tzv. „kámen z Atlantidy „, který byl vyloven ze dna oceánu a obsahoval tajemné „krystalové hvězdy“. Záznamy z archivu popisují tyto krystaly jako „druh křemenu, ale křemen to nebyl.“ Tento kámen byl nahrazen jiným kamenem dovezeným z Kalifornie (1860).

Hádejte, odkud památný kámen nesměl chybět?

Ano, jeden z památných kamenů byl dovezen jako blok mramoru, původně z chrámu Harmonie v Římě z roku 366 před n.l. Tento kámen byl dárek od papeže Pia IX. 6. 3. 1854.

Proč se papež katolické církve angažuje na stavbě obelisku?!

Původní dar byl prý ukraden skupinou protikatolických přívrženců. Katolická církev tento „papežský kámen“ po krátkém předávacím ceremoniálu 16. 11. 1982 nahradila novým kamenem s nápisem ROMA AMERICAE (Řím Americe).

Spojené státy americké mají největší obelisk na světě, který stojí uvnitř kruhu (jako ve Vatikáně) – Washingtonský památník. Každý prezident od dob George Washingtona k Jimmy Carterovi uspořádal svoji inaugurační přísahu na východní straně Capitolu.

20. ledna 1981se prezident Reagan rozhodl, že se uváděcí obřad do prezidentského úřadu bude konat v západní části Capitolu. Když se podíváte na mapu Washingtonu, zjistíte že, prezident Reagan oslovil dav ve svém inauguračním projevu, když stál před oním velkým obeliskem – Washingtonským památníkem. Okultní svět zcela jasně chápal význam tohoto počínání.

George Bush st. se rozhodl šokovat okultní svět znovu a pokračoval tak v Reaganových krocích. Při své inaugurační přísaze i on stál před obeliskem.

Tento fakt znamenal, že vyslal signál ke svým kolegům Iluminátům celého světa, že cíl založit Nový svět – království Antikrista již vstoupil do závěrečné fáze.

Dr. Albert MacKey (zednář 33. stupně) ve své knize Zednářské rituály (Masonic Rituals) napsal, že vymazání jména Ježíše a odkazu na něho ve verzích bible, používaných při rituálech, je „mírnou, ale nutnou úpravou.“

Každý prezident od té doby – Bush, Clinton i nynější president George Bush ml. při inaugurační přísaze stál před obeliskem. Všichni okultisté doslovně uctívají egyptského Slunečního boha a věří stejně tak jako v dobách dávno minulých, že on bydlí uvnitř obelisku. Tím „, že osoba stojí před obeliskem“, uctívá zlého, satanského ducha pobývajícího uvnitř.

Jak se můžeme dočíst v bibli, Bůh objednal u spravedlivého krále Jehů spálení obelisků používaných k uctívání nenáviděného satanského boha – Baala.

Nabízí se úvaha – když George Bush poslušně stojí „před Baalovýn falickým symbolem“ při skládání inaugurační přísahy, tak to asi nebude dobré znamení pro křesťany, kteří opravdu chtějí věřit, že Bush je opravdu znovu zrozený.

Měli bychom si uvědomit výrok z bible: jestliže prezident Bush byl opravdu znovu zrozený, jak o sobě prohlašuje, a je také veden Duchem Svatým, musel by napodobit spravedlivého krále Jehů, a zničil by Washingtonský památník! První den ve svém úřadu by podepsal nařízení o zničení a spálení tohoto obrovského obelisku a nařídil by zničení všech symbolů zednářů, které „znečisťují“ Ameriku!

To je dost obtížné, když si uvědomíme, že všichni zakladatelé USA byli členové lóží.

Pokud se někdy dostanete do USA, navštivte v některém městě místní hřbitov a zjistíte, že se bude od toho našeho velice lišit.

Možná budete překvapeni, že se na hřbitově dá jezdit i autem atd. Na hřbitově najdete řadu obelisků a pyramid členů zednářských lóží.

I u nás můžete uvidět obelisky. Nejznámější „domácí“ obelisk stojí na 3. nádvoří Pražského Hradu, který tam postavil tehdejší dvorní hradní stavitel Josip Plečnik na přání našeho prvního presidenta T.G. Masaryka, který měl eminentní zájem o toto dílo. Ve své době se jednalo o unikátní dílo – žulový jehlan byl vylomen z jediného kusu žuly mrákotínského lomu v malebném koutě Českomoravské vrchoviny. Po problémech se stavbou obelisku – kdy při převozu se tento kvádr rozlomil, problém s vztyčením a dalšími technickými problémy – se konečně 112 tun vážící a 15,5 metru vysoký a 195 cm široký obelisk mohl představit na přelomu října a listopadu roku 1928 návštěvníkům Pražského Hradu na posvátném pahorku kdysi zvaném Žiži. Nutno připomenout, že T.G.Masaryk hradil všechny náklady na tento projekt. Díky celosvětové hospodářské krizi se nepodařilo dokončit špici obelisku, která měla být ve známé formě malé pyramidy.

Proč na Pražském Hradě stojí obelisk?

Je známá věc, že první Československý prezident T.G. Masaryk byl svobodným zednářem, stejně tak i jeho syn Jan a také E. Beneš (Velký Orient), K. Weigner, K. Kramář, M.R. Štefánik, J. Scheiner, A. Švehla, G. Habrman, A. Stránský, L. Winter, J. Stříbrný, atd. Založení ČSR probíhalo téměř výlučně v zednářských lóžích a všichni její představitelé byli svobodnými zednáři. Zednáři také stáli na přelomu 19. a 20. století v pozadí pádu řady evropských monarchií té doby. Obelisk na Pražském Hradě je symbol úspěšné zednářské účasti na vzniku samostatného Československa a také…

Po delším čase na Pražský Hrad usedl znovu zednář – prezident Václav Havel, který v roce 1968 byl uveden do zednářské lože prezidentem světového PEN-klubu Arthurem Milerem, když zhruba celý rok pobýval v USA, prý na studijní cestě. Havlovi se dostalo 30. svěcení podle amerického rituálu (Ritual of knight Kadosh z roku 1879). Otec a strýc Václava Havla byli také členy zednářské lóže Bohemia.

13.5. 1996 dostal obelisk na Pražském Hradě díky prezidentu Havlovi svoji konečnou podobu, dva metry vysokou pyramidku, jehlan svařený z pozlacených ocelových profilů.

Všichni chodíme kolem a ani „ve snu“ by nás nenapadlo, že tvar sloupu jménem obelisk má někdy i jinou funkci než dekorační. Možná i vy chodíte kolem různých pomníků, oslavující jedince, nebo vzpomínky na události, které se na daném místě udály, nebo sloupů, které si nechal na svém panství postavit z „nudy“ zámecký pán ve tvaru obelisku. Nedávno jsem si všiml, že na různých místech naší vlasti se stavějí v parcích nebo na jiných prostranstvích obelisky se skleněnou výplní – Kongresové centrum v Praze, na kolonádě v Karlových Varech…

Karlovy Vary

Návrh Pattonova obelisku v Plzni

Příště až uvidíte obelisk, vzpomeňte si, že se díváte na jeden z nejvyšších symbolů k uctívání Baala (oblíbenece Zednářů), kvůli němuž Bůh nakonec zničil Izrael.

Zdroje:

Článek vyšel na serveru www.demiurg.cz/