František Spurný stál u zrodu Karlova úspěchu v Las Vegas, po zpěvákově návratu z Ameriky se stal bývalý ředitel paláce Lucerna jeho manažerem.
„Byl velmi schopný, jak se říká gentleman ze staré školy, mluvil výborně německy, proto mě doprovázel do německých televizních studiích,“ pochvaluje si zpěvák v autobiografické knize Karel Gott: Má cesta za štěstím, která přijde na trh již 14. července, tedy v den jeho nedožitých 82. narozenin.
Jejich spolupráce trvala necelé tři roky. Františka Spurný totiž v roce 1970 odsoudili za nedovolené podnikání a skončil za mřížemi. Viděli se až po letech, když ležel v nemocnici na Vinohradech s cukrovkou. „Rozhodl jsem se, že ho překvapím, a navštívil jsem ho, dlouho jsme si povídali,“ vzpomíná Karel na poslední setkání s Františkem, který pak kvůli nemoci přišel o obě nohy.
O to větší šok pak pro Gotta byl, když se po letech dozvěděl ze zpřístupněných svazků StB, že na něj manažer donášel. „Vymýšlel si všelijaké nepěkné a zcela nepravdivé historky. Vzpomínky na Františka mi to úplně zakalilo, „přiznává Karel, který se snažil pochopit jeho pohnutky. „A zřejmě v naději, že mu jeho firmu, pobočku švýcarské agentury na Národní třídě, nezavřou, byl ochoten či přinucen donášet. Rád bych věřil, že tak dělal nerad … „uzavírá zpěvák v memoárech.
Ačkoliv Yvetta Simonová byla v té době s Františkem vzpurný již rozvedená, svého exmanžela i teď brání. „To je nesmysl! Vždyť ho vzal Karel do Ameriky, proč by na něj donášel? Jezdil po celém světě, po Německu … „řekla zpěvačka. Informace jako taková pro ni ale nová nebyla. „Já už jsem to slyšela, ale vždy si říkám: Co by asi tak donášel? Že Karel natočil novou desku nebo že si koupil nové boty? „Dodala rozčilená zpěvačka s tím, že to její první manžel neměl zapotřebí.
Jen pár dní poté, co se Karel Gott v roce 1967 vrátil s Ladislavem Štaidlem († 75) z úspěšného půlročního turné ve Vegas, přišlo mu předvolání do Bartolomějskou ulici. „Těžila mě obava, že snad někdo z kolegů prozradil, jak mě v USA lanárili, abych se už nevracel,“ popisuje zpěvák, se kterým se již domů nevrátili Antonín Šúra a dr. Hora.
„Vyptávali se, jestli se ti dva uprchlíci nějak projevovaly, zda jsme na nich nepozorovali něco podezřelé. Plácal jsme, co nám přišlo na jazyk. Neřekl jsem ani to, že nám Tonda svůj plán předem oznámil, „vzpomíná Gott, který se bál, že cokoliv by řekl, mohlo být zneužity.
Na jaře 1982 se Karel bál o svůj život, když mu anonym hovořící si Charta 82 vyhrožováno smrtí, pokud jim nedá tři miliony korun. Zpěvák se obrátil na policii a rozběhla se rozsáhlá akce připomínající scény z kriminálního filmu. Případu se ujala SNB a útvar zvláštního určení (později URNA), který měl na starost protiteroristické akce. Slavíku a jeho otci Karlovi († 71) zajistili ochranu.
Den před určeným termínem předání výpalného dostal Gott od policie kufřík s falešnými penězi a štěnici, před odchodem do Kolína se do kufru jeho auta nasoukal ozbrojený a zvukovou technikou propojenou s centrálou is Gottem vyzbrojený kriminalista Tomáš Smola.
„Seděl jsem v autě a měl jsem opravdu nahnány. Bál jsem se. O život svůj, Tomáše v kufru i mého otce. Věděl jsem sice, že pro případ nouze mají policisté připravený vrtulník, ale bůhvíkde, „vzpomíná na horké chvíle.
Ale nakonec žádní vyděrači nepřišli. „Když jsem s odstupem času o všem dokola stále uvažoval, začal jsem – bez důkazů – podezřívat Státní bezpečnost, že kauzu sama uspořádala. Zřejmě, aby mě vyděsila a vzápětí mi mohla demonstrovat, jak se o mě dokáže postarat, ochránit mě, „uvažoval Karel o akci, která měla ve spisech StB krycí název Slavík. Zpěvák pak požádal o otcovu ochranu, nechtěl ho nechávat samotného, když měl v Německu dohodnuté koncerty.
zdroj: stcity.sk
