Svobodný vysílač nedávno uveřejnil rozhovor, který učinil bývalý český policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií v ČR Stanislav Novotný s molekulární genetičkou a viroložkou Soní Pekovou. O některých myšlenkách z toho rozhovoru jsme už psali ZDE, ale ještě se k němu vracíme, protože některé z vyjádření Dr. Pekové stojí za pozornost.
Covid nemohl vzniknout přirozeně!
Peková se stala terčem mohutné šikany ze strany režimních médií a koronafašistické mašinérie za to, že se nebojí otevřeně mluvit své názory. Do nemilosti se dostala hned na začátku koronového cirkusu, když po přezkoumání genomu viru SARS-CoV-2 dospěla k názoru, že je krajně nepravděpodobné, že virus vznikl přirozenou cestou, a tudíž je nejprve umělého původu.
„Já jsem se věnovala hlavně regulační oblasti toho viru. My jsme ji využili jako cíl pro detekci tohoto viru. Nepoužili jsme ten design, který propagovali CDC (americké státní centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) a WHO (Světová zdravotnická organizace), neboť dává velmi mnoho nespecifických reakcí a má vysoké pozadí, to jsme proto zavrhli hned na začátku. My jsme to zacílili právě na tu unikátní transgenní oblast, na té jsme pracovali během celé epidemie, tam jsme vyšetřili třicet tisíc lidí,“ uvedla Peková.
„Ta oblast je tak unikátní, že prostě není možné, aby vznikla skokem v přírodě. To by muselo mít nějaké předstupně, které ale nikdo nikdy neviděl,“ říká Peková. A teď přicházejí signály, že se zřejmě nemýlila: zpráva Národního institutu pro zdraví (NIH) americkému Kongresu potvrzuje, že „hoaxy“ o tom, že USA financovaly a podílely se na výzkumu koronavirů v čínském městě Wuhan, kde se virus poprvé oficiálně objevil, byly pravdivé. A tedy dnes už sotva může někdo popřít, že dosud tutlané spojení mezi americkým vývojem biologických zbraní a globální pandemií je již velmi realistickým scénářem. Rozdíl mezi konspirací a realitou byl v tomto případě ani ne dva roky…
Více nezávislých kmenů?
Euroatlantická internacionála však obzvlášť zuřivě přijala zejména skutečnost, že Peková poté, co zmapovala genom viru z různých „vln“ pandemie, dospěla k názoru, že se nejedná o tentýž virus, který průběžně mutuje, ale několik kmenů, které se liší natolik, že nemohly vzniknout nějakou náhodnou mutací, ale které byly vyrobeny nezávisle na sobě a jsou postupně „dávány do oběhu“.
A tento Pekové odborný závěr, založený na tvrdých datech ze sekvenování genetického kódu reálných vzorků viru, irituje příznivce oficiální verze (či diverze?) asi tak jako plochozemce výhled na Zemi z orbitální stanice. Peková to řekla jasně: „V medicíně humánní ani veterinární neznáme jedno jediné agens, které by se takto „pod rukama“ měnilo v průběhu roku. Ano, je zde chřipka, ta se ze sezóny na sezónu mírně mění, takže máme jiný kmen než ten předchozí. Ale aby bylo za rok 5 – 6 dalších kmenů, nic takového neexistuje.“ Peková upozorňuje, že to by znamenalo ohromně zrychlenou evoluci, jaká se neděje v přírodě – ale zato by se mohla dít v Petriho miskách nějakého pracoviště…
Je nad slunce jasnější, co uctívače svatého Pfizera na Pekové tvrzeních tak vytáčí. Pokud jsou totiž její závěry správné, nemohlo by to znamenat nic jiného, než přesně to nejhorší, na co mnozí lidé raději ani nechtějí pomyslet: že ty kmeny musí někdo cíleně postupně vypouštět mezi lidi, a že tedy v takovém případě celý ten koronacirkus od začátku až do konce musí být režírovaným představením. Mimořádně cynickým, vražedným a zločinným představením. A toto je verze, která se na veřejnosti z nějakého důvodu nesmí ani zmínit.
Zcela jednoduše realizovatelný podvod?
No ano, kdyby to bylo opravdu tak, že někdo vyvíjí různé kmeny viru a postupně je vypouští, aby udržoval stav trvalé pandemie, tak by to byla biologická válka, zločin proti lidstvu, jeden z nejhorších, jaké vůbec kdo v historii spáchal.
Odpůrci se silně smějí a Pekovou všemožně okydávají. Tato nositelka ocenění české Mensy za rok 2020 však upozorňuje na něco, co není těžké si nezávisle ověřit (a co je, mimochodem, velmi špatnou zprávou): a sice, že představa, že někdo (kdokoli) vyrábí vražedné viry a pouští je mezi lidí, vůbec není tak fantastická a za vlasy přitažena, jak koronafašisté tvrdí.
„Takový virus se dnes dá perfektně vyrobit v laboratoři. Dělá to obr, který se jmenuje syntetická genomika, používáme ji rutinně u nás v laboratoři. Když například připravujeme nové testy pro molekulární biologii, tak já nehledám ty mikroby někde v louži, ale si to dám jednoduše uměle nasyntetizovat. Řeknu jim, potřebuji tuto sekvenci písmen a oni mi to vyrobí,“ říká Peková.
A ilustruje to snadno ověřitelnou informací: pracoviště s určitou výbavou vám na objednávku vyrobí jakýkoli koronavirus uměle. „V Nature už někdy na jaře 2020 vyšla publikace o tom, jak lze SARS-Cov-2 udělat in vitro. Měsíc trvalo těm lidem, než jim nasyntetizovaly kusy toho genomu. A pak to vlastně jen vnesli do kvasinek, ty to spojily dohromady, dali to do tkáňové kultury a ta začala vyrábět živé částice viru SARS-Cov-2. Podobně to udělali is Ebolou, Zikou…“ uvedla. (Peková možná měla na mysli tuto nebo podobnou správu TU. Jen dodejme, že Nature je zdroj, který opravdu nikdo nemůže označit za konspirační.)
Na otázku, zda lze virus nasyntetizovat opravdu tak jednoduše, Peková odpověděla: „Když se celá akce v únoru 2020 rozpoutala, poslouchala jsem přímý přenos z jednoho zasedání v Americe a už tehdy se tam řešil problém, že v ,oligohausech‘, co jsou instituce, které vám na zakázku nasyntetizují cokoliv, co si objednáte, by mělo být lépe kontrolováno, co si tam kdo nechává syntetizovat.“ A upozornila: „V laboratoři s ne zase až tak extra speciálním vybavením je možné vyrobit živé infekční viry.“
To však vrhá na věc úplně jiné světlo
A teď máme před sebou dvě verze a máme střízlivě zhodnotit, která je pravděpodobnější.
Verze 1: Pandemický virus se krkolomným způsobem dostal z netopýra do laboratoře, nevídaným způsobem si zpřehazoval geny ve „velící“ části genomu, což nemá v genetice obdobu, pak náhodou unikl z laboratoře, kam USA náhodou přesunuli svůj zakázaný program vývoje bojových se po celém světě, přičemž průběžně mutuje na kmeny, které se navzájem značně liší a mají dokonce rozdílné klinické příznaky, což je geneticky opět obtížně vysvětlitelná náhoda.
Verze 2: Někdo si v některém z desítek a možná stovek patřičně vybavených pracovišť na celém světě jednoduše za pár sto tisíc dolarů objednal výrobu dárkového balení série chutných koronavirů s příchutí vanilkovou, čokoládovou a jahodovou, aby je postupně vrhl mezi lidi a sledoval tak nějaké své zištné zájmy. Proč by to dělal? Například aby mohl lépe ovládat populaci. Nebo trochu zredukovat počet neproduktivních, zejména starých konzumentů. Nebo byť jen úplně prvoplánově, aby vydělal miliardy na výrobě čehokoliv: vakcín, dezinfekčních přípravků, roušek, patentů, informací a pod. Nebo je to všechno pouze příprava na něco, co má přijít později…
Upřímně, která verze se vám zdá pravděpodobnější?
Na vražedný virus účinkují jedině vražedné vakcíny?
Ať už virus vznikl jakkoli, máme ho tady, způsobuje nemoc a úmrtí. A proto s ním musíme bojovat. Nejtoxičtější, nejhorší částí viru je S-protein (Spike protein). Shodou okolností všichni výrobci vakcín ve svých produktech napodobovali právě tuto část viru.
Peková říká, že to má svůj důvod: „Ten S-protein je považován za antigenní, je to ze všech částí tohoto viru největší patogen. A je potřebný k tomu, aby virus vstoupil do buňky přes ACE receptor, tedy je to vlastně ten klíč, pomocí kterého virus „otevře zámek“ na buňce, aby se do ní dostal. Proto byl S-protein vybrán. Problém je ten, že výrobci vakcín napodobovali přesně ten design S-proteinu, jaký měl ten originální virus z Wuhanu, jenže všechny ty další kmeny se v oblasti toho S-proteinu liší. To může být i důvod, proč ty vakcíny nejsou tak účinné, jak se předpokládalo.“
Dodejme ještě, že virový S-protein je přesně stejně toxický jako S-protein vyvolaný vakcínou. I proto je logická otázka, zda virus nemá i nějakou jinou, méně nebezpečnou část, kterou by bylo možno vyvolat imunitní odpověď. Peková odpověděla: „Samozřejmě má, virus kóduje množství různých proteinů, ne jen ten S-protein. Vždyť proto je naprosto nejlepší imunitou ta, kterou člověk získá po překonání onemocnění a vznikne takzvaná polyklonální imunitní odpověď, proti všem možným epitopům tohoto viru.
A tady se dostávám k tomu, že dnešní politická – ani nevím jak to nazvat – převrací naruby vše, co jsme se o medicíně kdy naučili, všechny zkušenosti, které říkají, že nejlepší imunitní odpověď je vždy po překonaném onemocnění. A oni nám zde tvrdí, že nejlepší imunitní odpověď je po té injekci, po vakcíně. To ovšem určitě není pravda,“ říká Peková.
Najväčšia hrozba týchto vakcín: márny boj organizmu proti sebe samému
K mRNA vakcínam a množstvu ich rôznych negatívnych účinkov uviedla: „Tieto vakcíny sú úplne revolučný formát, ktorý sme nikdy nepoužívali, ani v humánnej, ani vo veterinárnej medicíne. Vyšla jedna recenzovaná publikácia, ktorá popisuje ,in silico‘ predikcie (počítačové modely), čo by S-proteín vo vakcíne asi mohol v organizme robiť. Je to z MIT (Massachusetts Institute of Technology), z oddelenia umelej inteligencie, čo je naozaj top svetové pracovisko. Tá publikácia vyšla už pred rokom a krásne popisuje všetko to, čo teraz môžeme pozorovať. Takže kto zľahčuje negatívne pôsobenie tej vakcíny, si mohol už pred rokom prečítať predpoveď, čo bude tá vakcína robiť, tie neurologické defekty, ktoré sú naozaj vážnym problémom.
A tiež autoimunitné poruchy: ide o to, že kazeta s mRNA z vakcíny sa musí dostať do buniek, aby bunky mohli potom vyrábať ten S-proteín. Lenže akonáhle bunka začne vyrábať tú návnadu, proti ktorej potom imunitný systém má bojovať, to je veľmi nebezpečná situácia: imunitný systém nemusí vedieť úplne presne oddeliť tú návnadu z bunkového kontextu a potom môže zaútočiť aj na bunku, ktorá návnadu na svoj povrch vystrčí.
Tento problém nie je až taký vážny v prípade buniek, ktoré sa delia. Tam sa to rýchlo dostane z ,brucha‘ tej bunky, z cytoplazmy, a je po probléme. Zle je, keď sa to dostane do buniek, ktoré sa nedelia, ako sú nervové bunky, bunky vo vaječníkoch a podobne. Sú vedecké publikácie o tom, že mRNA z vakcín nezostáva v mieste vpichu, ale bola nájdená v rôznych orgánoch.
Bunky, ktoré sa nedelia, sa toho nevedia zbaviť, stále ten S-proteín vyrábajú, umiestňujú ho na svoj povrch a imunitný systém proti týmto bunkám bojuje. To je vlastne podstata autoimunitných chorôb, že organizmus bojuje proti vlastným bunkám a toho sa veľmi obávame.
To je najväčšie riziko týchto vakcín, ktoré sa nedá za jeden rok ich používania nijako zistiť. Na to je treba časový úsek, ktorý objektívne ešte neuplynul, to sú tie veci, ktoré sa môžu objaviť aj za päť či desať rokov. Ja nič nemám proti vakcínam vo všeobecnosti, je množstvo veľmi užitočných vakcín. Lenže tieto vakcíny sú experimentálne.“
zdroj: hlavnespravy.sk
