V konferenční místnosti generála Bernarda Rogerse na americké základně v Německu vědí o každém náboji, každé zbrani a každém systému, který jde na Ukrajinu. Právě zde totiž sídlí velení rozsáhlé logistické operace, díky níž se na Ukrajinu dostává západní vojenská a humanitární pomoc.
Západ však ztrácí přehled o darované pomoci v okamžiku, kdy zbraně překročí hranice Ukrajiny. V tomto okamžiku získává Ukrajina moc nad distribučním procesem. Zároveň se množí těžko ověřitelné zprávy, že logistické operace Kyjeva jsou chaotické. Neexistuje prý žádná koordinovaná distribuce materiálu, takže jednotlivé vojenské jednotky se musí o zbraně, neprůstřelné vesty a další vybavení v podstatě přetahovat.
Ještě horší. Major ve výslužbě Ignazio po návštěvě Ukrajiny uvedl, že vojenský materiál často končí na černém trhu. Zatímco velké obranné systémy mohou být podle něj dodány na správná místa, čím menší zboží – například vesta nebo ruční zbraně – tím je pravděpodobnější, že skončí na černém trhu. To vede k paradoxu, že Ukrajinci musí platit za zbraně, které jim byly darovány zdarma.
“Když jsem nastoupil do bojové zóny, každý den se mě všichni ptali, kde se dá sehnat neprůstřelná vesta,” popsal Ignazio. Podle něj ukrajinská policie a armáda vykupuje vesty za přemrštěné ceny na černém trhu, protože jsou kradené, což svědčí o značných vnitřních problémech Kyjeva ve válce s Ruskem (ačkoli Moskva čelí podobným a ještě větším problémům z hlediska logistiky), uvedl Daily Express.
Ten také uvedl, že kyjevská vláda vydává miliardy dolarů na vlastní vojenskou podporu. I v květnu se na Ukrajině podařilo vybrat nějaké daně, ale mnoho podniků je zavřených, a proto do státní pokladny neplyne tolik, kolik by prezident Volodymyr Zelenskyj potřeboval. A je zřejmé, že i s rozdělováním státní pomoci, která má podporovat jak uprchlíky, tak vojáky na frontě, to Ukrajinci nemají lehké.
