Hledáte
Člověk, který neustále někomu pomáhá, se staví do role jakéhosi spasitele, zatímco otevírá dveře do jiných životů, často jen odvádí pozornost od toho, co by se mělo řešit. Odvádí zachráncův pohled od bitev, které by měl vést on sám, ale místo toho se věnuje jiným věcem. Hledá potvrzení, že má hodnotu, hledá uznání, a to najde, jen když zachrání druhého.
Pod kontrolou
Lidé, kteří trpí komplexem spasitele, si myslí, že starat se o cizí neštěstí je snazší než řešit vlastní. Cítí se ve své situaci bezmocní, jako by nemohli nic udělat, nic změnit, a tak se snaží být pod kontrolou někoho jiného. Protože nemohou najít místo, kde by se zastavili, dochází často k absolutnímu vyhoření, protože žít tak, jak žijí, je vždy spojeno s obětí. Vždycky je pokřivený.
V dětství
Je téměř pravidlem, i když by se našly výjimky, že podstata všech špatností je ukryta v dětství. Právě v raném období, kdy se vše utváří, kdy ožívá neživé a svět se stává stále širším a rozsáhlejším, bývají položeny základy pro rozvoj spasitelského komplexu v dospělosti. Na vině je špatné rodinné prostředí, v němž někdy dítě přebírá povinnosti rodiče, když se dospělý nevěnuje dětem tak, jak je třeba. Někdy děti kopírují chování své matky, pokud například zachránila otce závislého na alkoholu a zasvětila svůj život tomu, aby ho pozvedla a odpustila mu jeho prohřešky.
Vina
Člověka, který se dobrovolně přihlásil jako zachránce, hryže pocit viny, protože ho neustále provází. Za prvé, když začne cítit potřebu trochu si všímat sám sebe, a za druhé, zejména když ten, na kom mu záleží, zůstane uvězněn v nesnázích. Obviňuje se, že selhal, že neudělal, co měl, že nespasil. A jakmile na dveře zaklepe pocit viny, okamžitě se za ním objeví nedostatečnost, protože pokud nepomohl, ztrácí smysl svého bytí. On je přece zachránce, ten, který vždy ví, co je potřeba a jak, ten, který si poradí, ten, který všechno zvládne.
Manipulace
Spasitel si bohužel ani v nejmenším neuvědomuje, že to, co se navenek jeví jako nezištné, je ve skutečnosti plné manipulace. Někdy to jde tak daleko, že si myslí, že zná přání druhého člověka a že je jediný, kdo je splní. Toxické vztahy jsou jeho denním chlebem, ani neumí mít jiné, protože v rovnocenném svazku by mu nebylo dovoleno vystupovat jako silnější.
Informovanost
Uvědomění si, že lidé přežijí i bez něj, je pro zachránce klíčové; teprve když začne vidět pravdu takovou, jaká je, může se vydat na cestu ke svobodě. Cesta k uzdravení je někdy velmi bolestivá, ale pokud se člověk soustředí na to, aby znovu nespadl do pasti, má šanci žít šťastně. Osvobození od břemen, která mu ani nepatří.
