U jeho ostatků je velmi dobře patrná hlava, ruka, noha a dokonce i prsty na ruce. Tělo zčásti zakrývá kamenná deska, což vyvolává domněnku, že Marťan zahynul při nějaké katastrofě. Postupem času se jeho ostatky mumifikovaly nebo zkameněly a pokryl je písek. Silná písečná bouře ale nános před časem zvedla a tělo je teď dobře viditelné. Může jít o podobný případ jako Pompeje, které v roce 79 n. l. pohřbil výbuch Vesuvu, a město i jeho obyvatelé byli dlouhou dobu zakryty vrstvou popela. Marťanský nález se navíc pompejským obětem nápadně podobá.
Že by se mrtvý Marťan stal také obětí sopečného výbuchu? Vyloučeno to není. Podle jedné z hypotéz to mohly být právě vulkány, které na rudé planetě pohřbily všechno živé. Ostatně Mars se může pochlubit nejvyšší sopkou v celé sluneční soustavě: 27 km vysokým Olympus Mons. V jeho blízkosti leží další tři velké vulkány Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons, které s největší pravděpodobností tvořily jednotný systém. Pokud vybuchly společně, mohly smést z povrchu Marsu veškerý život.
Někteří virtuální archeologové se domnívají, že Marťan mohl zahynout i v důsledku jaderné války. Existuje totiž i domněnka, že na Marsu došlo v dávných dobách k termojadernému výbuchu. Tu nevylučují dokonce ani seriózní vědci. Například odborník na fyziku plazmy Dr. John Brandenburg z Kalifornské univerzity publikoval na toto téma zprávu nazvanou »Evidence of Massive Thermonuclear Explosions in Mars Past, The Cydonian Hypothesis, and Fermi’s Paradox«, kterou přednesl na výroční konferenci Americké fyzikální společnosti. Podle něj na Marsu kdysi existovala civilizace, kterou zlikvidovala jaderná válka. Červenou barvu povrchu planety vysvětluje existencí radioaktivních oxidů, které vznikly v důsledku termojaderného výbuchu. Svědčí o tom i izotopy obsažené v atmosféře rudé planety, které se shodují s těmi, jež se objevily na Zemi po testu vodíkové bomby.
(zdroj: procproto.cz, foto: archiv)
