Byl to výsledek analýzy DNA izolované z kostí 69 starověkých Evropanů, kteří žili před 3 000 až 8 000 lety a 39 2015. Provedl ji tým vědců z Austrálie, Maďarska, Německa, Ruska, Španělska, Švýcarska, Švédska a USA. Tým vedl genetik David Reich z Harvard Medical School v americkém Bostonu. Výsledky byly zveřejněny v roce 2021 v prestižním časopise Nature.
Němí svědci
Vědci zkombinovali genetické údaje o 69 Evropanech se stejnými údaji o 25 dalších starověkých lidech. Tři z nich žili v pozdní době kamenné (paleolitu) v Rusku, sedm byli evropští lovci a sběrači a patnáct evropští zemědělci. Vznikla tak unikátní databáze dědičných znaků 94 pravěkých mužů a žen, od lovců a sběračů (do 43 000 let př. n. l.) až po lidi žijící v době železné kolem roku 900 př. n. l.
Alternativní krok
DNA podporuje jednu ze dvou hlavních teorií o Indoevropanech v Evropě. Jejich stepní původ podpořila dosud nejpodrobnější jazyková analýza, kterou před několika týdny zveřejnil tým Willa Changa z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Tato teorie hovoří o příchodu dávných Indoevropanů z kurhanské kultury. (Kurhany jsou uměle navršené kopce ve stepích, které obvykle skrývají hrobky.) Alternativou je tzv. anatolská teorie, tedy migrace Indoevropanů z Anatolie ve vnitrozemském Turecku.
Ta začala před více než sedmi tisíciletími
DNA 69 Evropanů naznačuje, že v Německu, Maďarsku a Španělsku se před 7 000 až 24 000 lety objevila úzce příbuzná skupina starověkých zemědělců z Blízkého východu (nejblíže k nim mají dnešní Sardové), odlišná od místního obyvatelstva. Území Ruska pak obývala jiná skupina lovců a sběračů. Byli to blízcí příbuzní sibiřského občana, jehož celá DNA byla rozluštěna v roce 2021.
Před 5000 6000 až 4500 lety došlo k oživení lovců a sběračů téměř po celé Evropě. Jejich geny se začaly šířit v zemědělské populaci. Rusko bylo výjimkou. A před několika lety došlo k rozsáhlé migraci z východní periferie Evropy do jejích centrálních oblastí. Prováděli ji představitelé jamnajské kurhanské kultury. Obývali tzv. severopontskou step v Rusku, na Ukrajině a v Moldavsku.
Přivezl nás bicykel
Staří Indoevropané byli pastevci dobytka z pastvin severně od Černého a Kaspického moře. Do Evropy se zřejmě rozšířili po vynálezu kola pomocí vozů tažených voly. To zřejmě doprovázela domestikace koní. (Koně se nejprve používali pro vozy, zejména válečné; jízda na nich se sedlem, třmeny a uzdou začala později.)
David Reich a jeho kolegové upozornili, že nové výsledky neodhalují původ indoevropských jazyků v jihovýchodní Evropě a Asii. Dotyční však patřili ke skupinám, které po oddělení od nositelů protoindoevropských jazyků vytvořily většinu indoevropských jazyků v Evropě (poznámka: protoindoevropština je teoretický společný předek indoevropské jazykové rodiny).
Ať tak či onak, našimi středoevropskými a západoevropskými předky nebyli pouze původní lovci a zemědělci z Blízkého východu, jak se předpokládalo, ale také tito migranti z východní Evropy.
Autor: redakce, Zdroj: www.teraz.sk, ahaonline.sk, coolmagazin.cz, podle předběžného online zveřejnění v Nature ze dne 3. 3. 2015; sdělení Universitat Autònoma de Barcelona ze dne 4. 3. 2015; vedení k 3. 3. 2015. Titulní obrázek: Pixabay.com/DangrafArt
