Rakovině se dá účinně předcházet. Není to onemocnění, které nás jednoho dne jen tak z znenadání náhodou zasáhne. To je fakt, o kterém se příliš neví.
Základem prevence bývá zdravá strava, pravidelný pohyb (nebo ještě lépe cvičení), vyhýbání se stresu a také toxinům ze životního prostředí.
No a v případě rakoviny prsu je to ještě jedna věc. Tedy přesněji látka, která v naší evropské stravě často chybí.
Jód není důležitý pouze pro štítnou žlázu
Na první poslech se to může zdát těžko uvěřitelné, ale je tomu skutečně tak. Chcete-li snížit riziko rakoviny prsu až o dvě třetiny, zvyšte svůj příjem jódu.
Jód se obvykle spojuje se štítnou žlázu. Ta však není jediným orgánem, který potřebuje pro svou optimální činnost dostatek uvedeného prvku.
Mezi další orgány závislé na jódu patří ňadra u žen a prostata u mužů.
Pokud ve stravě chybí, většinu si vychytá štítná žláza a pro tyto orgány již ho pak mnoho nezůstane. A přitom právě prsa tvoří jakoby zásobárnu jódu pro zbytek těla.
Jód je také důležitý pro rozvoj mozku a to hlavně u dětí. Dostatečné rezervy jódu v těle zajistí, že se dítě správně duševně a mentálně vyvíjí.
V případě dospělých žen nedostatek jódu může vyvolat několik zdravotních problémů, včetně rakoviny prsu.
Nedostatek jódu a rakovina prsu
Nízká hladina jódu v organismu zvyšuje citlivost prsních tkání na estrogen, což vytváří perfektní živnou půdu pro vznik rakoviny prsu.
Dr. Bernard Eskin je průkopníkem výzkumu o vlivu nedostatku jódu na tvorbu předrakovinných útvarů v prsních tkáních.
Během své výzkumné práce v rámci mnoha studií potvrdil, že jód dokáže spouštět v rakovinných buňkách prsu apoptózu (programovou sebevraždu buněk).
Na druhou stranu, normální buňky nijak negativně neovlivňuje.
Současný výskyt rakoviny prsu
Jak již hlásá název článku, japonské ženy mají ve srovnání s našimi až o 66 % nižší výskyt rakoviny prsu. No a jak se zjistilo, rozdíl je připisován právě jódu.
V našich tabulkách doporučujících množství vitamínů a minerálů se u jódu uvádí hodnota 150 mikrogramů denně. Průměrný příjem u Japonek je až 25 krát vyšší!
V naší západní dietě prostě chybí jód. Na tomto faktu nic nemění ani to, že se jodizuje jedlá sůl, která je často naším jediným zdrojem jódu.
Dnes však letí další trend a to je omezování příjmu soli. Tím sice předcházíme vysokému krevnímu tlaku či onemocněním ledvin, zároveň si ale zaděláváme na problémy se štítnou žlázou a prsy.
Rakovinu prsu ve velké míře ovlivňují i toxiny z prostředí, které se vážou na jodové receptory a blokují tak jeho činnost.
Týká se to hlavně halogenů (chlor, fluor a brom), které mají podobné chemické vlastnosti jako jód a proto ho v chemických reakcích v těle nahrazují.
Přírodní zdroje jódu
Lidské tělo si nedokáže vyrobit jód (podobně jako žádný jiný základní prvek), proto ho musíme přijímat ve stravě.
Následující potraviny jsou známé svým vysokým obsahem jódu:
- brusinky
- fazole
- celé brambory (včetně slupky)
- vajíčka
- tuňák
- krevety
- losos
- humr
Z rostlinných zdrojů jsou to hlavně mořské druhy řas, jako například ty, které se používají při výrobě suši nebo kelp.
Uvedené potraviny dostanete koupit v obchodech se zdravou výživou. Kelp v prášku si pak přidávejte do polévek, salátů či jakýchkoliv vařených jídel.
(KPa, Alternativnimagazin, Foto: Shutterstock)
