1. 6.
1811 – Vyhlášení Všeobecného občanského zákoníku v rakouském císařství pro „německé dědičné země.“ Bylo tak zavedeno jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů a to i na území českých zemí. Šlo o jeden z kroků k vytvoření moderního uspořádání společnosti, jak ji známe dnes. Zákoník vstoupil v platnost s počátkem následujícího roku.
1817 – Josef Božek, mechanik pražské polytechniky, předvedl na Vltavě u Císařského Mlýna v Bubenči svoji paroloď.
4.6.
1920 – Mírová dohoda uzavřena v Trianonu mezi Československem a Maďarskem, které uznalo příslušnost Slovenska a Podkarpatska k československému státu.
8.6.
1950 – Konec soudního procesu s tzv. skupinou Horákové. Jedna z temných kapitol českých dějin, politický proces s exemplárními, nepřiměřeně tvrdými rozsudky, velká chyba tehdejšího režimu, dodnes i po 70 letech využívaná ve vnitřní politice. Nicméně je to svědectví o tehdejších politických poměrech.
Na straně druhé, proces s Horákovou je třeba vnímat v celkových souvislostech domácích i zahraničněpolitických poměrů té doby. Proto připomínám, že probíhal skutečný mocenský boj s mrtvými na obou stranách, pokračující od konce II. světové války i po únoru 1948. Stoupenci předválečného politického uspořádání s orientací na západní mocnosti, třebaže neměli podporu většiny obyvatelstva, rovněž neváhali využít všech prostředků k dosažení svých cílů. Existence tzv. protistátních skupin byla realitou. Například skupina bratrů Mašínových nebyla zdaleka ojedinělou násilnou aktivitou tohoto druhu. Realitou bylo i pronikání agentů vyškolených západními rozvědkami na československé území a vraždění funkcionářů KSČ, národních výborů a JZD není výmysl. V letech 1948 – 54 padlo při těchto střetech jen v řadách Sboru národní bezpečnosti 112 jeho příslušníků.
Ačkoliv to nijak neomlouvá politické procesy z 50. let v Československu, nezapomínejme na celkový politický kontext té doby. Nemohu proto nepřipomenout analogickou éru mccarthismu v USA v letech 1946 – 56 s vysokou mírou státních represí, popravou manželů Rosenbergových, podezříváním milionů občanů z komunismu, na něž byly vedeny zvláštní spisy. Již pouhé domnělé podezření stačilo na ztrátu životní kariéry, odvoláno bylo 11.500 státních úředníků, 145 osob bylo zatčeno za „komunistickou činnost“, tzv. Výbor pro neamerickou činnost prověřoval aktivity v zábavním průmyslu, na černé listině Hollywoodu se ocitly stovky osob a např. Charlie Chaplin v důsledku těchto tlaků volil raději exil.
Obě strany v boji proti imperialismu nebo naopak komunismu postupovaly proti skutečným i domnělým příslušníkům svých „pátých kolon“ podobným způsobem – to jen na okraj uzavírám ohledně dnešního černobílého výkladu dějin 50. let.
9.6.
1896 – Založení továrny Emila Kolbena, pozdější součásti koncernu Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD), jednoho z nejvýznamnějších českých průmyslových podniků. Po privatizaci v roce 1994 nástupnický holding zanikl v roce 1998.
10.6.
1942 – Vyhlazení Lidic německými okupanty. Zastřeleno 192 mužů a odvlečeno 196 žen do koncentračních táborů a 96 dětí Německa jako odveta za atentát na Hendricha. Na 24. červen v roce 1942 připadá též vyhlazení Ležáků.
11.6.
1940 – 2. československý pluk ve Francii se střetl s německými jednotkami u Coulommiers.
12.6.
1869 – Vytvoření nové firmy – Škody Plzeň, dalšího z nejvýznamnějších českých průmyslových podniků, kdy pobočku bývalých valdštejnských strojíren koupil jejich hlavní inženýr, Emil Škoda.
16.6.
1426 – Bitva u Ústí nad Labem, v níž husité pod velením Prokopa Holého na hlavu porazili vojsko míšeňských markrabat s minimálními vlastními ztrátami.
19. a 21.6.
1945 – Vydání dekretů prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a zrádců a konfiskaci majetku a rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.
21.6.
1305 – Zemřel jeden z nejvýznamnějších českých panovníků Václav II., za nějž přemyslovská dynastie naposledy dosáhla vrcholu své moci. Jeho vláda se do značné míry opírala o rozvoj těžby zejména kutnohorského stříbra a jím zavedený český (pražský) groš byl ve své době žádanou „tvrdou“ měnou i v okolních zemích. To souviselo s důlní a mincovní reformou vyjádřenou v zákoníku Ius regale montanorum, který se stal na staletí vzorem pro obdobné normy v jiných státech.
Počátek vlády Václava II. se počítá od roku 1283, prakticky však řídil zemi díky svému vlivu milenec královny vdovy Kunhuty (Václavovy matky) Záviš z Falkenštejna. Teprve od roku 1288 vládl mladý král zcela samostatně a oficiální korunovace proběhla až 2.6. 1297. Pro éru vlády Václava II. se stal charakteristickým rozvoj měst a převládnutí peněžního hospodářství. Styl české zahraniční politiky Václava II. byl velmocenský. Král získal Krakovsko, Kladsko, Těšínsko, Byronsko a Opolí. V srpnu roku 1300 byl korunován v Hnězdně i králem polským. Syna, pozdějšího posledního přemyslovského krále Václava III., prosadil jako čekatele na uherský trůn, byť ten se svého adeptství později vzdal.
1621 – Poprava 27 vůdců českého stavovského povstání na Staroměstském náměstí v Praze jako symbolické vyvrcholení porážky protihabsburského povstání a demonstrativní součást eliminace domácích českých elit, zejména šlechtických, Habsburky.
26.6.
1420 – Husité vedení Alešem z Vřešťova, Benešem z Mokrovous a Jiříkem z Chvalkovic náhlým přepadem přemohli královskou posádku v Hradci Králové. Město se následně stalo centrem jednoho ze tří hlavních středisek husitství (vedle Prahy a Tábora), východočeského husitského svazu, jehož členové, nejvěrnější stoupenci Jana Žižky, se po jeho smrti začali označovat jako „sirotci.“ Mezi významné hejtmany patřil např. Jan Čapek ze Sán, mezi ideové vůdce např. kněz Ambrož.
27.6.
1849 – Vydání prováděcích nařízení k zákonu o zrušení roboty, podle kterých bylo následně realizováno zrušení feudální poddanské závislosti a vrchnostenského systému správy; praktické ukončení feudalismu v českých zemích.
28.6.
1914 – Atentát v Sarajevu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Vedl k začátku 1. světové války, jednomu z nejkrvavějších konfliktů v dějinách, v jehož důsledku se mimo jiné rozpadla habsburská monarchie, což umožnilo vznik tzv. následnických států včetně Československa.
29.6.
1945 – Uzavření smlouvy mezi československou vládou a Sovětským svazem o včlenění Podkarpatské Ukrajiny do Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
(zvedavec.org, foto: Shuttestock)
