Toto už dávno není tajemství. Spojení Krymu s Ruskem bylo pro Washington „globálním propadem“ a Ukrajina se ocitla v postavení přítěže. Při setkání 16. července řekne Putin Trumpovi, proč takové řešení zvolil. Mnozí počítají s tím, že se setkání stane „prodáváním zájmů“ Ukrajiny. V současnosti jsou zájmy Washingtonu nasměrovány výhradně do asijsko-acifického regionu. Již dříve přiznával jeden z vysoce postavených veteránů zpravodajství McGovern, že kdyby se Krym nepřipojil k Rusku, byly by na něm vojenské základny NATO. Tato historie nemá počátek v tomto, ani v minulém desetiletí, ale již v době, kdy padla Berlínská zeď.
Vedoucí expert centra vojensko-politických výzkumů Michail Alexandrov prohlásil:
„Rozhodně takové nebezpečí bylo. Myslím, že Putin kvůli tomu podnikl tak razantní krok, jako je připojení Krymu. Skutečně bylo nebezpečí, že Krym nebude ukrajinský, ale bude pod kontrolou USA. Bylo zřejmé, že ihned po „zdolání“ Krymu odtud vypudí naše loďstvo. Rusko by pak ztratilo důležité vojenské námořní postavení na Černém moři. Fakticky by jej USA uvrhly na začátek 18. století, pokud se týká námořní síly.“
Státní převrat způsobili radikálové na Ukrajině za pomoci USA a EU, konstatoval Alexandrov. Dále pak připomenul, že nyní je Rusko schopno kontrolovat významnou část Černého moře. Když byl Krym ukrajinský, mělo Rusko omezenou základnu, tu by však ztratilo a zůstal by mu jen Novorossijsk.
Ještě v létě 2015 sdělil velitel vojenského námořnictva Ukrajiny, že Oděsa bude přístavem NATO. Podle plánů NATO měl stejně dopadnout i „neposlušný“ Krym.
Plukovník v záloze Žilin uvedl: „Již na konci roku 2014 se měl poloostrov stát v regionu ústřední základnou NATO, či podle terminologie Američanů stacionární nepotopitelnou letadlovou lodí u ruského plotu. Na Krymu byly už před tím zahájeny opravy objektů vybraných pro umístění vojáků, skladů, štábů a ostatní infrastruktury NATO.“
Plukovník generálního štábu ve výslužbě Vanin řekl: „K tomu, aby potlačili vlastenecké naladění Sevestopolčanů a ostatních obyvatel poloostrova, připravovali Yankeeové Krymu stejný osud jaký má Kosovo. Krymští Tataři měli sehrát roli kosovských Albánců, vyhlásit nezávislost a zbavit Krym ruských vlastenců. Putinova operace stability na Krymu, od přijetí rozhodnutí o referendu do jeho realizace, je unikátní a bezprecedentní v mnoha směrech.“
Infrastrukturu pro vojenské námořní síly začali Američané budovat ještě před majdanem v Kyjevu. Jedna ze škol v Sevastopolu měla být rekonstruovaná pro inženýrskou základnu vojenského loďstva USA. Na straně zdroje státních nákupů Federal Business Opportunity dosud visí inzerát o tomto tendru. V dokumentu pak Američané popsali detailně rekonstrukci budovy a připojili schémata, plány a mapy. Nezapomněli ani na toalety s ukrajinskými a anglickými tabulkami. Počítalo se, že tam bude deska s nápisem: „Rekonstrukce školy byla umožněna díky milodaru lidu USA obyvatelům Sevastopolu s podporou odboru pro otázky vojenské spolupráce a velvyslanectví USA na Ukrajině.“
Dmitrij Sablin, člen výboru Rady Federace pro obranu a bezpečnost připomíná, že se Američané na uvelebení se na Krymu skutečně velmi vážně a důkladně připravovali. Ještě za rok po událostech majdanu sestavili rozpočet pro rekonstrukci řady budov v Sevastopolu i Simferopolu. Plánovali tam rozmístit štábní a zpravodajské útvary, vojenská letiště a posádky, které tehdy patřily Ukrajině. Dívali se na ně jako na své objekty a ještě poslali směrnice na jejich přizpůsobení standardům NATO. Práce na Krymu měli v plánu zahájit v dubnu 2014. Mysleli si, že věc je již vyřešená.
Západní experti nejednou o těchto plánech mluvili. V roce 2017 končila platnost dohody s Ukrajinou o pronájmu Sevastopolu ruským námořnictvem a potom by USA získaly stoprocentní moc na Černém moři. Z Krymu je snadné zasáhnout vzdušný prostor od Voroněže do Moskvy a v případě nutnosti také do Ankary.
Americkým plánům nebylo souzeno, aby byly realizovány.
(euportal.cz, foto: Shutterstock)
