Sdíleli jsme zajímavé články z různých zdrojů, přičemž jsme se vyhýbaly stránkám, které nebyly důvěryhodné. Záleželo nám na kvalitě informací, které šíříme mezi lidi. Statusy byly korektní, neútočné, bez vulgarit a vždy se snažily pojmenovat problém slušně a věcně. Přesto nebo právě proto byla stránka provozovatelem FB zrušena bez náhrady.
Poslední dobou už nebylo možné některý typ příspěvků vůbec sdílet – není možné vtipkovat o menšinách (jakýchkoliv), není možné kritizovat islám (vážně ani s humorem). Přizpůsobili jsme se. Pořád nám ale zůstávala možnost diskutovat o důsledcích feministických aktivit, možnost zabývat se kritikou sociálních inženýrů a konstruktérů, vysvětlovat lidem, jak je špatné likvidovat rodinu a rozvolňovat pohlavní definici člověka. Minulý týden už ale přišly blokace i za příspěvky, které definují tradiční rodinu jako otce-muže, matku-ženu a děti.
Uvědomujeme si, že majitel sociální sítě si může nastavit pravidla podle sebe a proto jsme vždy mazali nenávistné komentáře a vulgarity. Věříme, že jsme zásadním způsobem kultivovali úroveň diskuse o složitých tématech dnešní doby. Vždy jsme totiž debatu vedli bez velkých emocí, věcně a slušně. Ale to nestačí. Mnozí naši sledovatelé, kteří nesouhlasí s našimi postoji, nás nahlašovali a udávali a to byl i důvod, proč byla následně stránka zrušena. Jak symbolické v období, kdy si připomínáme výročí 21. srpna 1968. Tenkrát také nejvíc špinavé práce odvedli samotní českoslovenští občané, kteří rádi přiložili ruku k dílu při udávání a likvidaci těch, kteří nesouhlasili… Ostatně komentáře některých, kteří opakovaně na naši stránku útočili, je dost výmluvným důkazem. (viz obrázek)
Myslíme, že nastal čas, aby se média začala fenoménem udavačství na sociálních sítích zabývat – o čem takové chování vypovídá? Jak se vůbec k cenzuře na sociálních sítích staví naši politici? A co na blokování a umlčování lidí s vlastními svébytnými názory říkají celebrity typu Tomáše Kluse? Neměli bychom vyžadovat po provozovatelích sociálních sítí dodržování naší legislativy a ústavy? Jak je možné, že blokace účtů kritiků islámu není předmětem vyšetřování parlamentních komisí a tématem jednání Evropské komise? Bylo by to na místě, protože s odkazem na zavedené case-law Evropského soudu pro lidská práva upozorňuje samotné Parlamentní shromáždění Rady Evropy členské státy EU, že satira – včetně satiry neuctivé – a informace, které jsou útočící, šokující nebo zneklidňující, včetně kritiky náboženství, jsou chráněny jako součást svobody projevu článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropa by neměla vycházet vstříc vzrůstající citlivosti určitých náboženských skupin. (http://www.ceska-justice.cz/2015/01/kritika-nabozenstvi-je-v-evrope-chranena-umluvou-nelze-omezovat-svobodu-kvuli-nabozenskym-skupinam/)
Evidentně ale žijeme v době, kdy už státy nemají sílu ani chuť chránit svobodu slova… Zrušení naší stránky je toho důkazem. Signifikantní je i mlčení médií – jakoby si novináři neuvědomovali, že zítra mohou být na našem místě i oni. Nikdo není mimo nebezpečí. A proto by bylo dobré apelovat na odpovědné dnes, kdy je to ještě možné.
Eva Hrindová
zakladatelka skupiny a spolku Naštvané matky
(euportal.cz, foto: Shutterstock)
