Kdyby mohly poslanecké lavice promluvit o tom, co všechno zažily, občané by se možná nestačili divit. Hodně živo bylo ve Sněmovně i ve středu odpoledne a večer. Poslanci se přeli o pakt o migraci z pera OSN a o pakt o uprchlících z dílny téže organizace. U řečnického pultíku to vypadalo skoro jako na orloji, Střídal se tu jeden poslanec za druhým a řada z nich pronášela velmi silná slova. Své k tématu řekli také poslanec ODS Václav Klaus mladší nebo Miroslav Kalousek (ANO). Pozadu však nezůstali ani kolegové Tomia Okamury (SPD) či zákonodárci z klubu hnutí ANO.
Kalousek zdůrazňoval, že pro TOP 09 je důležité chovat se odpovědně a solidárně. To neznamená, že by horovali pro přijetí povinných kvót na přerozdělování migrantů. Kalousek zdůraznil, že TOP 09 byla vždy proti těmto kvótám, ale na druhé straně razila dobrovolné poskytnutí pomoci. Do této kategorie by mohlo náležet i přijetí 50 syrských válečných sirotků. To ještě netušil, že o pár hodin později Sněmovna smete žádost TOP 09 ze stolu.
„Takže, když 8. července 2015 minulá vláda, kde dnešní premiér byl první místopředseda vlády, přijala usnesení, že Česká republika si dobrovolně vybere a dobrovolně se postará o 1 100 uprchlíků z Itálie a Řecka, kteří se tam ocitli, a obě dvě partnerské země v rámci Evropské unie samozřejmě nesmírně zatěžovali, protože šlo o obrovský kontingent, přijali jsme tohle rozhodnutí vlády s pochopením. Bohatá země, naprosto nezasažená migrační krizí, se obrací ke svým partnerům a říká: my vám dobrovolně pomůžeme s 1 100 lidmi, protože to je kapacita, se kterou si dokážeme poradit. My si ty lidi vybereme, my si je od vás převezmeme a my se o ně postaráme. To je platné, prosím pěkně, dodnes platné usnesení vlády z 8. července 2015. Přijato jednomyslně. Dnešní premiér byl prvním místopředsedou vlády, která pro toto usnesení hlasovala. Za TOP 09 říkám, že to bylo rozumné, nebylo to v rámci povinných kvót, bylo to dobrovolné rozhodnutí. Bylo tam všechno, byla tam dobrovolnost, byla tam odpovědnost, byla tam solidarita a především tam byla ta možnost…“ připomněl Kalousek.
O chvíli později si rýpl do prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. „Pane předsedající, já kdykoliv začnu hovořit, začne hovořit pan Faltýnek v první řadě. Možnost je také ta, že pan Faltýnek hovoří pořád, ale přesto vás prostřednictvím pana předsedajícího moc prosím, pane kolego, je to neskonale obtěžující, v podstatě nemohu předvést svůj výkon poslance. Děkuji za pochopení,“ řekl Kalousek.
Když měl pocit, že už může mluvit v klidu, znovu apeloval na Sněmovnu, že má jedinečnou příležitost učinit lidské gesto a dobrovolně se rozhodnout pomoct 50 syrským válečným sirotkům. Prý nijak nezpochybňuje tvrzení, že i v Česku žijí děti, které potřebují naši pomoc, žijí v dětských domovech, ale podle Kalouska bychom měli mít na zřeteli, že tyto děti sice nemají jednoduchý život, ale mohou chodit do školy a jsou v bezpečí. To se o 50 syrských válečných sirotcích říct nedá.
Brzy ho podpořila jeho stranická kolegyně Helena Langšádlová, která zdůraznila, že TOP 09 nevolá po masivním přijímání ekonomických migrantů, ale po přijetí 50 válečných sirotků, kteří se již nalézají na území EU. Evropské společenství podle ní migraci jako celek již řeší a fakt, že se počty imigrantů snížily na úroveň roku 2012, ukazuje, že jsou společná evropská opatření účinná. Také je pravda, že máme děti v dětských domovech, ale to nic nemění na tom, že bychom měli pomoct syrským válečným sirotkům.
„Já si taky nepřeju, aby děti žily v ústavech. Děti mají žít v rodině, všechny děti mají žít v rodině. A jestli přijdete s návrhem, který podpoří pěstouny, náhradní rodinnou péči, já to velice ráda podpořím. Nechci, aby ani naše děti žily v ústavech. Dlouhodobě mě to velmi trápí. Dělejme všechno pro to, abychom těmto dětem pomohli, ale prosím nesrovnávejme to s pomocí padesáti dětem, které žijí v tuto chvíli v Řecku a prošly válečným konfliktem. To jsou tak nesrovnatelné situace, že opravdu mi přijde velmi nepříhodné tyto dvě věci srovnávat,“ zdůraznila. Mnozí Češi jsou podle ní připraveni válečným sirotkům pomáhat.
A to pořád nebylo zdaleka všechno, co v opravdu dlouhé diskusi zaznělo. Nejprve v ní vystupovali jen řečníci s přednostním právem, tedy členové vlády, předsedové stran či předsedové poslaneckých klubů. První řádně přihlášený řadový poslanec přišel na řadu až po hodině a půl, na což upozornil zákonodárce z řad hnutí ANO Milan Feranec, který na sociální síti Facebook shrnul, jak jednání Sněmovny vnímal. Vyjádřil se velmi květnatě. Nešetřil ODS, SPD, TOP 09 ani Piráty.
„První řádně přihlášený poslanec se ke slovu dostal po hodině a půl, do té doby mluvili jenom řečníci s přednostním právem. Byl to třiadvacetiletý Pirát a všechny poučil, jak to v životě a ve světě chodí, zástupce SPD zase sdělil moudro, že nemáme skákat z okna, činí-li tak soused, lidovecký politik připomněl, že ve Venezuele budují komunismus, a proto zkrachovali, komunista se dušoval, že s krachem Venezuely nemá nic společného,“ napsal Feranec.
„Rusovlasá politička ODS vlastním tělem hrdinně bránila Orbána, první dáma ODS se k Orbánovi nechce znát a vzývá Havla a sira Wintona, politička TOP 09 mluvila… Nevím o čem; lidovecký politik sdělil, že zná Orbána nejlépe a byl na hranici USA–Mexiko; už vím, co říkala poslankyně TOP 09: najděme a přijměme 50 syrských dětí. Ber, kde ber! I kdyby jsme z nich měli udělat sirotky? Poslanec Feri se výjimečně ještě nepřihlásil do diskuse – asi se učí do školy,“ pokračoval zákonodárce.
Přesvědčte se sami, co přesně řekl zmíněný pirátský poslanec František Kopřiva. V první řadě zdůraznil, že globální pakt o migraci četl. Dokument čítá 34 stran a je v něm jasně řečeno, že deklarace o legální migraci není pro její signatáře nijak závazná.
„Ve kterém klubu chceme být? Chceme být v klubu Donalda Trumpa a Viktora Orbána, nebo chceme být v klubu 191 států ze 193 členských států OSN, které se na tomto paktu shodly a nyní ho hodlají přijmout? Já si myslím, že by ČR měla být sebevědomou zemí a být v tom druhém klubu. Je to samo o sobě obrovským pokrokem v tom úsilí řešit globální problémy společně a globální migrace určitě je náš společný problém. Podle UNHCR je v pohybu 68,5 mil. lidí, údaj z minulého roku, a svoji zemi bylo nuceno opustit 25,4 mil. lidí. Týká se to všech kontinentů, všech světadílů. Opět nevidím důvod, proč by se to nemělo řešit společně na celosvětové úrovni,“ prohlásil u řečnického pultíku mladý Pirát.
Fakt, že se toto téma otevírá krátce před komunálními a senátními volbami, vypovídá podle Kopřivy o tom, že hnutí Svoboda a přímá demokracie a komunisté, kteří s debatou přišli, zřejmě nemají věcná témata, která by mohli předložit voličům. „Proč se to navrhlo teď, dva týdny před komunálními volbami, toto celosvětové téma, které s místními zastupitelstvy a senátními volbami vůbec nesouvisí, to je mi záhadou. Kromě toho se tedy vyřazují body jako registr smluv, případně rozšiřování pravomocí NKÚ, důchodová reforma se odkládá apod. – témata, která více souvisejí s blížícími se volbami a která více pálí občany této republiky,“ zdůraznil Pirát.
O chvíli později se proti Kopřivovi vymezila poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková, slovy Milana Ferance „rusovlasá politička ODS vlastním tělem hrdinně bránila Orbána“. Co měl přesně na mysli? Dáma zdůrazňovala, že globální pakt o migraci má být pro českou Poslaneckou sněmovnu důležitým tématem. „Pokud tedy považujete globální pakt o migraci jako podružné téma, které bychom neměli řešit ve Sněmovně, tak já osobně třeba si myslím, že je to daleko důležitější než vámi zmiňované téma. Toť číslo jedna,“ konstatovala politička.
„Potom, jak už tady bylo řečeno, ten pejorativní nádech vůči USA nebo vůči Maďarsku, já naopak na rozdíl od vás silně stojím v podpoře pana Orbána a vůbec toho, jakým způsobem se maďarská politika vyvíjí. Takže nás laskavě neházejte všechny do jednoho pytle. Toť poznámka číslo dvě,“ pokračovala dáma.
VIDEO zde
„A dále, pokud tento globální pakt podle vás, a jak už bylo řečeno, není nikterak zavazující, tak pokud není zavazující, tak v tu chvíli není důležitý, protože co člověka nezavazuje, tak v tu chvíli nemá povinnost to podepsat. A vy tady zmiňujete, že pokud Česká republika chce být silná a suverénní, musí stát na něčí straně. Ale Česká republika je suverénní. Zatím stále ještě je,“ uzavřela dáma.
O slovo se přihlásil také poslanec ODS Václav Klaus mladší. Zdůraznil, že na světě žijí miliony dětí, které trpí hlady, a dokonce hlady umírají, najdeme je v Africe i v Asii. Ale není v našich silách pomoci jim všem.
„Stejně nedokážeme spasit celý svět, a jestli to myslíte vážně, tak rozprodejte svůj majetek, prodejte poslední košili a jako František z Assisi běžte zachraňovat lidi, ale tohle je ryzí marketingové gesto, které se sem přineslo, aby zatemnilo podstatu problému migrace a dalšího. (Potlesk z různých stran sálu.) Syrské děti patří primárně do Sýrie. My nejsme hollywoodské hvězdy, abychom je sem tahali. Sýrie je samostatná země, která je v OSN, má velké části území, kde se vůbec nebojovalo, čili primárně ty děti jsou jejich, stejně jako české děti patří do České republiky. Tak bych si dovolil zareagovat, ale nemyslel jsem to jenom na vás,“ zdůraznil Klaus.
Kalousek se rozhodl na Klausova slova zareagovat. Způsob argumentace poslance Klause přišel předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 zvláštní, protože Klaus v podstatě uvedl, že nemůžeme spasit svět, tak uděláme nejlíp, když nepomůžeme vůbec nikomu. A to nebyla jediná výtka, kterou vůči Klausovi mladšímu měl.
„Dovolte mi, abych přece jenom řekl, že obdivuji, že pan poslanec Klaus převzal pomyslnou štafetu komunistického poslance doktora Ransdorfa, dej mu pánbůh nebe, který někdy před 15, možná 20 lety mi vpálil přímo do tváře: Vy jste nám upálili Mistra Jana Husa. Já jsem mu tenkrát na to říkal: No jak to, vám? My jsme si ho upálili sami. To byl katolík, to nebyl komunista. Pan poslanec Klaus teď tu komunistickou štafetu přebral, já mu k tomu blahopřeji. Ale teď naposledy tu otázku. Opravdu, jakou chceme být společností? Chceme být společností, která bude říkat, starejme se jenom sami o sebe, co je za hranicemi naší země, nás nezajímá, a o ty ať se zase postará někdo jiný? Anebo chceme být empatičtí, solidární a chceme cítit odpovědnost i za utrpení, které je mimo naše hranice, a zvlášť když je na území schengenského prostoru, tak prostě budeme cítit povinnost aspoň trochu, aspoň symbolicky přispět k té pomoci. Tuto otázku si dovoluji klást. Máme variantu jedna, máme variantu dvě, a upozorňuji, že společnosti v historii, které se rozhodly pro variantu jedna, neměly před sebou žádnou budoucnost,“ prohlásil Kalousek.
Klause vyprovokoval k reakci. Poslanec ODS kontroval, že se Kalousek jen snaží odvést pozornost od podstaty diskuse. „Zase musím reagovat na předřečníka, pana poslance Kalouska, vaším prostřednictvím. V České republice se rozmáhá takový nešvar, že nekomentujete to, co řeknete, ale snažíte se nás k někomu připodobnit. Takže vy řeknete – vy jste jako komunista, zemřelý pan Ransdorf. A to je ten argument. Já tohle s prominutím zásadně odmítám. Já na rozdíl od vás jsem nerecitoval ve svazáckém stejnokroji na aktivu (?) bezpečnostních složek, pane Kalousku. Já jsem demonstroval 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Tak mně laskavě nepředhazujte nějaké srovnávání s komunisty. Je to nedůstojné,“ vypálil Klaus.
Kalousek však nebyl jediný, kdo do Klause šil. O slovo se znovu přihlásil František Kopřiva. Vzal si na paškál Václava Klause staršího, bývalého prezidenta. „Měl bych doporučení – začít v rodině, s tím souhlasím, tak existuje v České republice jedna nezisková organizace, jmenuje se Institut Václava Klause, a ta rozesílá pravidelně různé brožurky vytištěné na papíře v poměrně hojném množství. My už jsme jako klub Pirátů napsali, že to nechceme, protože rádi šetříme lesy. Tak bych chtěl doporučit, aby se Institut Václava Klause naučil publikovat elektronicky a to, co se ušetří za ten papír, tak může Institut Václava Klause poslat třeba na děti do Sýrie nebo do Jordánska. Děkuji za slovo,“ uzavřel Kopřiva.
Po 18. hodině večer se k řečnickému pultíku postavila i poslankyně SPD Jana Levová. Na úvod svého vystoupení podpořila poslankyni ODS Zuzanu Majerovou Zahradníkovou a zdůraznila, že i ona považuje debatu o globálním paktu o migraci za důležitou. Jedním dechem však dodala, že jí je záhadou, proč se ODS nevěnovala tomuto tématu mnohem dřív.
Pozornost zákonodárců obrátila také k Ukrajině. „Máme pomáhat sirotkům v Sýrii. Já říkám, nejsou náhodou i na Ukrajině? Proč neřešíme sirotky na Ukrajině? Tam není válka? Tam jsou bohatí? Proč tady budeme pět hodin mluvit o sirotcích ze Sýrie a nezamyslíme se nad tím, kde v dalších zemích jsou sirotci. Proč není poslanec, který by zajel na Ukrajinu a podíval se, jak tam ti lidé žijí, jaké jsou tam děti, v jakých podmínkách jsou tam děti? Opováží se někdo jet na Ukrajinu z našich poslanců, aby nedostal mediální masáž, kam se to vydal? O tom bychom si tady měli povídat. To je další věc,“ prohlásila.
„A poslední. Já si pamatuji moji maminku, která mi vždycky vyprávěla, jak to dopadlo, když se přesouvaly národy a nutili se lidé žít ve státech, kde žít nechtěli,“ doplnila ještě poslankyně.
(parlamentnilisty.cz, foto: Youtube)
