S prvním douškem
„Porovnávací výzkumy vynikajícího britského vědce Davida Nutta ještě před deseti lety potvrdily, že alkohol patří do pětice psychoaktivních látek s nejvyšší schopností vyvolávat závislost. Podle tohoto ukazatele zaostává jen za heroinem, crackem a kokainem. Mimochodem tabák také patří do této pětice. A v úmrtnosti alkohol daleko předhání všechny drogy,” sdělil Sputniku toxikolog, profesor Kazaňské státní lékařské univerzity a expert WHO Vladimir Mendělevič.
Nedávné experimenty na myších ukázaly, že alkoholická závislost se může vytvořit velmi rychle — doslova s prvním douškem. Neurofyziologové z Kalifornské univerzity v San Francisku dávali v průběhu 24 hodin jedné skupině hlodavců vodu a 20procentní alkohol, druhé jenom vodu. Doslova příští den se projevily u živočichů, kteří ochutnali alkohol, všechny příznaky fyziologické závislosti, v jejich mozku byla zaznamenána zvýšená aktivita dopaminových receptorů D1 citlivých k hormonu rozkoše dopaminu.
Shodný účinek měly na mozek živočichů už po prvním použití narkotika — opiáty a kanabinoidy.
Pro formování závislosti u člověka jsou podle Meděleviče důležité jak vnější faktory — intenzita požití, tak i vnitřní — dědičnost. Kromě toho závislost obyčejně vzniká u lidí s adiktivním profilem osobnosti.
„Jsou to takové zvláštnosti, jako je infantilismus, traumatický účinek nudy a fádnosti života,” podotkl odborník.
Chuť piva vyvolává závislost
Nejsilnější vliv na dopaminerní systém mozku — systém odměny — má pivo. Jeho chuť vyvolává v organismu výron dopaminu nezávisle na tom, kolik je v nápoji alkoholu. Zjistili to vědci z Lékařské univerzity Indiany.
Lékaři dávali 49 dobrovolníkům střídavě pivo a energetický nápoj od známého výrobce. Skenování mozku ukázalo, že chuť piva nezávisle na obsahu alkoholu vyvolávala větší výron dopaminu než energetický nápoj. Maximální účinek byl zaznamenán u účastníků experimentu, v jejichž rodinách byli kdysi alkoholici.
Vodka ovlivňuje mozek
Varianty genů, které odpovídají za náchylnost k závislosti na alkoholu, se vyskytují přibližně u poloviny lidské populace. Jak ukázaly výzkumy mezinárodní skupiny vědců, jsou tyto geny spojeny také s oblibou sladkého. Třeba když u nositelů zvláštní varianty genu FGF21 nefunguje v centrální nervové soustavě koreceptor β-Klotho, je velká pravděpodobnost nejen závislosti na alkoholu, ale i poruch příjmu potravy.
Závěry zčásti potvrdili švédští vědci, kteří na začátku minulého roku naučili k alkoholu dvacet laboratorních krys. Zvířata dostávala roztok etylalkoholu, když zmáčkla páku v kleci. Za několik dní neustálých pitek dali hlodavcům na vybranou: buď roztok etylalkoholu, nebo voda s vysokým obsahem sacharínu (nekalorického analogu cukru).
Většina krys dala přednost sladké vodě, ale 10 až 12 procent jich pilo i nadále alkohol. Vyšlo najevo, že u zvířat alkoholiků jinak fungují geny v buňkách mozku, které se nacházejí v centrech chuti, rozkoše a emocí. Prudce se u nich snížila mj. aktivita úseků DNA spojených s fungováním tlumicích řetězů neuronů a odstraněním molekul kyseliny gama-aminomáselné (GABA) — hlavního tlumiče nervové soustavy.
Tento proces určuje gen GAT-3. Vychází, že alkohol blokuje normální funkci tohoto genu, což vede k formování neuronových řetězů, které spojují chuť alkoholického nápoje s centry rozkoše. V důsledku toho se závislým zvířatům zdál být alkohol chutnější a výživnější než sladký sirup.
Nebezpečné energetické nápoje
Mozek ovlivňují také alkoholické nápoje s vysokým obsahem kofeinu.
Jak zjistili vědci z Purdueovy univerzity, mají energetické nápoje účinek podobný kokainu, v důsledku čehož vznikají v organismu poruchy systému vnitřní podpory.
Vědci dávali myším nealkoholické a alkoholické energetické nápoje. V mozku mladých zvířat, která dostávala velké dávky kofeinu spolu s alkoholem, byly zaznamenány stejné změny, jako u myší, kterým byly dávkovány drogy. Zvyšovala se mj. hladina proteinu ΔfosB. Dostávala-li zvířata jenom kofein nebo jenom alkohol, k podobným poruchám u nich nedocházelo.
Dospělé myši, které ochutnaly v útlém věku alkoholické energetické nápoje, byly méně citlivé na kokain. A to znamená, že aby pocítily rozkoš, potřebovaly více drog než myši z kontrolní skupiny, jimž nebyly v dětství podávány energetické nápoje obsahující alkohol.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Pixabay)
