Pokyny k příručce uvádějí, že novináři by měli “dbát na to, aby ještě více nestigmatizovali pojmy jako ‘muslim’ a ‘islám’ jejich spojováním s určitými činy… Nedovolte, aby tvrzení extremistů, že jednají ‘ve jménu islámu’, zůstalo nezpochybněno. Zdůrazněte… rozmanitost muslimských komunit… kde je nutné a mediálně zajímavé upozornit na nenávistné komentáře proti muslimům, tam tuto informaci zprostředkujte.” Jinými slovy, pokyny žádají novináře, aby dezinformovali veřejnost.
Je to tatáž Evropská komise, která nedávno vyjádřila nesouhlas s odstoupením Rakouska od “Globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci”. Pakt požaduje, aby média, která nepodporují migrační agendu OSN, pozbyla oprávnění k příjmu veřejných finančních prostředků. Jak je to tedy s tím “plným respektováním základních evropských zásad svobody projevu, svobodného tisku a plurality názorů”?
EU zahájila komplexní Akční plán proti dezinformacím. Jeho účelem je podle nedávné tiskové zprávy Evropské komise zjevně “chránit její demokratický systém a veřejné diskuse vzhledem k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu v roce 2019, stejně jako řadě národních a místních voleb, které se budou konat v členských státech v roce 2020.”
V červnu 2018 se v Evropské radě setkali čelní představitelé členských států EU a vyzvali Evropskou komisi, aby “… předložila do prosince 2018 akční plán s konkrétními návrhy na koordinovanou reakci EU na problém dezinformací …”.Komise tento akční plán zveřejnila 5. prosince 2018.
Tento akční plán se zaměřuje na čtyři oblasti:
Vylepšení odhalování dezinformací (Evropská komise na tento projekt vyhradila 5 milionů eur a vypadá to, že očekává, že členské státy na něj přispějí i na národní úrovni).
Koordinovaná reakce – unijní instituce a členské státy vytvoří Systém rychlého varování “s cílem usnadnit sdílení dat a hodnocení dezinformačních kampaní”. Systém rychlého varování bude zřízen do března 2019 a bude “doplněn o další posílení příslušných zdrojů”.
Online platformy a průmysl jsou vyzývány k tomu, aby zajistily “transparentnost politické reklamy, zintenzívnily úsilí při uzavírání aktivních falešných účtů a označování mimolidské interakce (zprávy šířené automaticky boty), spolupracovaly s ověřovateli faktů a akademickými pracovníky při odhalování dezinformačních kampaní a ověřený obsah více zviditelnily a rozšířily” v souladu s dříve podepsaným Kodexem postupů proti dezinformacím.
Zvyšování uvědomělosti občanů: Kromě “cílených kampaní na zvyšování uvědomělosti” budou “unijní instituce a členské státy podporovat mediální gramotnost prostřednictvím specializovaných programů. Podpora bude poskytována národním multidisciplinárním týmům nezávislých ověřovatelů a výzkumných pracovníků, kteří budou odhalovat dezinformační kampaně na sociálních sítích.” V roce 2018 občané již najednou nejsou “mediálně gramotní” a potřebují, aby jim někdo jiný řekl, jak mají myslet a co si mají myslet.
Jak je uvedeno výše, akční plán se stěžejním způsobem opírá o dříve zavedený Kodex postupů proti dezinformacím. Ten online giganti – Facebook, Google, Twitter a Mozilla – podepsali v říjnu 2018. Kodex postupů je nezbytný, protože podle komisaře EU pro bezpečnostní unii sira Juliana Kinga:
“Používání on-line fake news a dezinformací jako zbraní představuje pro naši společnost vážnou bezpečnostní hrozbu. Podvracení důvěryhodných kanálů a jejich užívání k pokoutnému šíření škodlivého a společnost rozdělujícího obsahu vyžaduje jasnou odezvu na základě zvýšené transparentnosti, vysledovatelnosti a odpovědnosti. Internetové platformy musí hrát důležitou roli v boji proti zneužívání jejich infrastruktury nepřátelskými aktéry a při udržování jejich uživatelů a společnosti v bezpečí.”
V září uvedla komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel o Kodexu následující:
“Toto je poprvé, kdy se průmysl dohodl na řadě samoregulačních standardů pro boj proti dezinformacím na celém světě, a to na dobrovolné bázi. Průmysl se zavázal k širokému spektru akcí, od transparentnosti politické reklamy po uzavírání falešných účtů a odstřižení šiřitelů dezinformací od finančních prostředků, což vítáme. Tato opatření by měla přispět k rychlému a měřitelnému snížení počtu online dezinformací. A proto bude komise věnovat zvláštní pozornost jejich efektivní realizaci.”
“Kodex postupů by měl přispět k průhledné, spravedlivé a důvěryhodné on-line kampani před volbami do Evropského parlamentu na jaře roku 2019, při plném respektování základních evropských zásad svobody projevu, svobody tisku a plurality názorů.”
Podle Andruse Ansipa, místopředsedy Evropské komise zodpovědného za Digitální jednotný trh, jsou Kodex postupů a Akční plán proti dezinformacím zaměřeny na “ochranu našich demokracií před dezinformacemi. Viděli jsme pokusy zasahovat do voleb a referend, přičemž důkazy ukazují na Rusko coby primární zdroj těchto kampaní.”
Šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogherini prohlásila: “Je naší povinností chránit tento prostor a neumožnit nikomu šířit dezinformace, které rozdmýchávají nenávist, rozdělování společnosti a nedůvěru v demokracii.”
Zní to vznešeně: EU chce chránit občany před “fake news” a zásahy do národních a unijních demokratických procesů zahraničními mocnostmi jako je Rusko.
Problém spočívá v tom, že tato údajně vznešená iniciativa pochází od organizace, která v Evropě již několik let provádí cenzuru svobody slova. A proto je obtížné věřit tomu, že skutečný záměr je stejný jako ten deklarovaný. Je to koneckonců tatáž Evropská komise, která se v květnu 2016 dohodla se společnostmi Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft na “Kodexu chování v boji proti on-line šíření nenávistných projevů” (Google+ a Instagram se ke Kodexu připojili v lednu 2018).
Kodex zavazuje společnosti, provozující sociální sítě, aby do 24 hodin přezkoumaly a odstranily “ilegální projevy nenávisti”. Podle kodexu musí společnosti po obdržení žádosti o odstranění obsahu “posoudit žádost v souladu s jejich pravidly a obecnými zásadami a případně s vnitrostátními právními předpisy o boji proti rasismu a xenofobii …” Jinými slovy, společnosti, provozující sociální sítě, jednají dobrovolně jako cenzoři na žádost Evropské unie.
Kromě kodexu EU organizovala několik dalších iniciativ zaměřených na posílení cenzury. Nedávno například EU vyzvala k předkládání návrhů jak “sledovat, předcházet a potlačovat on-line projevy nenávisti”. Sponzoruje také projekty, které “vedou” novináře k tomu, co psát: EU v rámci unijního programu práv, rovnosti a občanství (REC) financuje vydávání příručky s pokyny pro novináře o tom, jak psát o migrantech a migraci. Tyto pokyny jsou součástí projektu RESPECT WORDS, který je financován také EU a jehož cílem je “podpora kvality podávání zpráv o migrantech a etnických a náboženských menšinách jako nezbytného nástroje v boji proti nenávisti”. Pokyny k příručce mimo jiné uvádějí, co by měli novináři dělat:
“Dávejte pozor na to, abyste ještě více nestigmatizovali pojmy jako ‘muslim’ a ‘islám’ jejich spojováním s určitými činy… Nedovolte, aby tvrzení extremistů o tom, že jednají ‘ve jménu islámu’, zůstalo nezpochybněno. Zdůrazněte… rozmanitost muslimských komunit… kde je nutné a mediálně zajímavé upozornit na nenávistné komentáře proti muslimům, tam tuto informaci zprostředkujte. Zpochybněte jakékoli chybné premisy, o které se takové komentáře opírají.”
Jinými slovy, pokyny žádají novináře, aby dezinformovaly veřejnost. Jak by tedy měl člověk logicky reagovat na celý “Akční plán proti dezinformacím”, který sponzoruje EU?
Konečně, je to tatáž Evropská komise, která nedávno vyjádřila nesouhlas s odstoupením Rakouska od “Globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci”. Pakt požaduje, aby média, která nepodporují migrační agendu OSN, pozbyla oprávnění k příjmu veřejných finančních prostředků. Jak je to tedy s tím “plným respektováním základních evropských zásad svobody projevu, svobodného tisku a plurality názorů”?
Co může Evropa očekávat teď, když byl tento nový Akční plán proti dezinformacím již představen? – Ještě více cenzury.
Judith Bergman je komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute.
(zdroj: euportal.cz, foto: Pixabay)
