Dlouhodobá hra
Bolton podle historika hraje pozitivní roli v otázce Severní Koreje, ale je nebezpečnou a destabilizující silou ve formulování americké politiky vůči Íránu. “Bolton je skeptický vůči jednání s diktátory, ale ví, že nemůže jednoduše odmítat rozhovory se Severní Koreou s ohledem na to, kolik politického kapitálu jeho šéf do těchto neproduktivních jednání investoval,” píše Boot. Připomíná, že i poté, co Kim Čong-un minulý týden provedl další raketový test, Trump na Twitteru napsal, že za severokorejským vůdcem stojí.
Pokud by svou náklonnost takovému tyranovi, který je navíc zodpovědný za smrt amerického studenta Otto Warmbiera, vyjádřila Hillary Clintonová, Bolton by zajisté hřímal v éteru, domnívá se komentátor. Dodává, že nyní ale musí Bolton skousnout jazyk schovaný za svým masivním knírem a v zákulisí pracovat na tom, aby zabránil nevýhodné dohodě, která zaváže Spojené státy uvolnit sankce vůči KLDR, případně i stáhnout svá vojska z Jižní Koreje výměnou za prázdný příslib severokorejské denuklearizace.
Bolton často odkazuje na libyjský model denuklearizace, ale vzhledem k tomu, že libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl svržen a zabit, Kim nebude mít o podobnou dohodu zájem, konstatuje Boot. Je přesvědčen, že Bolton nabádal Trumpa, aby opustil hanojský summit, když zde Kim nenabídl plné odzbrojení, a od té doby požaduje, aby před dalším americko-severokorejským summitem KLDR poskytla “jasné náznaky”, že se rozhodla zbavit jaderných zbraní.
Není tedy překvapivé, že Kim označuje Boltona za “nevidomého” a příležitostně se od něj distancuje i sám Trump, uvádí historik. Domnívá se, že poradce pro národní bezpečnost ovšem hraje dlouhodobou hru a doufá, že Trumpa nakonec jeho zbytečný románek s Kimem omrzí, vrátí se rétorice o “ohni a zlobě” a třeba skutečně podnikne preventivní úder na KLDR, který Bolton tak prosazoval před svým jmenováním do funkce v březnu 2018.
“Rozpoutání druhé korejské války by byla hrozivá chyba,” deklaruje Boot. Na druhou stranu však soudí, že Bolton hraje pozitivní roli, když brání Trumpovi učinit rozsáhlé ústupky diktátorovi, do kterého se zamiloval.
Duch irácké války
Za mnohem znepokojivější označuje komentátor Boltonův vliv na politiku vůči Íránu. Bolton dlouhodobě hájí americký vojenský zásah proti této zemi a loni vyvolal obavy v Pentagonu, že se snaží takovou operaci uspíšit, když si vyžádal analýzu vojenských možností, které vůči Íránu připadají v úvahu, poukazuje Boot. Dodává, že tyto obavy přiživilo i Boltonovo video zveřejněné na 40. výročí íránské revoluce, ve kterém varoval ajatolláhy, že mnoho dalších výročí již slavit nebudou.
Boltonovým jestřábím radám naslouchá Trump v případě Íránu více než ohledně KLDR, konstatuje historik. Připomíná, že současný prezident odstoupil od dohody o íránském jaderném programu, kterou dojednal jeho předchůdce Barack Obama – ačkoliv byla mnohem restriktivnější než cokoliv, co se Trumpovi podařilo získat od Pchjongjangu -, bez ohledu na to, že ji Teherán plnil.
“Nyní, na Boltonovo naléhání, Trump stupňuje sankce proti Íránu, ruší výjimky, které umožňovaly některým zemím nakupovat jeho ropu, a označuje Íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci,” pokračuje komentátor. Podotýká, že Trump stále nezašel tak daleko, jak Bolton požaduje.
Loni v září Bolton prohlásil, že američtí vojáci by měli zůstat v Sýrii tak dlouho, dokud z ní neodejdou íránské jednotky, avšak o tři měsíce později Trump oznámil okamžité stažení vojsk ze Sýrie, čímž zemi přenechal Íránu a Rusku, připomíná historik. Dodává, že Bolton předstíral, že je s Trumpem ve shodě, načež se mu podařilo prezidenta přesvědčit, aby v Sýrii ponechal alespoň menší kontingent.
Americká konfrontace s Íránem se vyhrotila v neděli, kdy Bolton oznámil, že Pentagon v reakci na množství nepřátelských signálů vysílá do Perského zálivu bojovou skupinu letadlové lodě, a ačkoliv ujistil, že USA neusilují o válku s Íránem, jsou připraveny odpovědět na jakýkoliv útok, poukazuje Boot. Vysvětluje, že takovýmto agresivním akcím se snažil bránit bývalý americký ministr obrany Jim Mattis, ale po jeho odchodu má Bolton volnou ruku.
Trumpova administrativa hovoří o tom, že má jisté informace, zřejmě od Izraele, o možném ohrožení amerických vojáků v regionu Íránem a její představitelé hovoří i o íránských vazbách na al-Káidu, připouští komentátor. Nevyvrací pravdivost těchto informací, ale dodává, že z nich ani nelze činit zásadní závěry, protože Trump a jeho tým se v bezprecedentní míře uchylují ke lžím, navíc Bolton sám v minulosti překrucoval zpravodajské informace, aby ospravedlnil americké kroky vůči Iráku a Kubě.
Stávající akcentování íránské hrozby některým analytikům připomíná události, které vedly k válce v Iráku, která byla jasnou chybou, což Bolton stále odmítá, uvádí Boot. Za rozdíl považuje skutečnost, že Trump oproti Georgeovi W. Bushovi mnohem více váhá s další válkou na Blízkém východě, a tak se Bolton možná snaží vyprovokovat Írán k prvotnímu úderu.
“Incident v Tonkinském zálivu nás dostal do jedné války. Dostane nás incident v Perském zálivu do další?” pokládá otázku historik. Konstatuje, že v případě KLDR Bolton působí jako užitečná hráz proti Trumpově touze získat za každou cenu Nobelovu cenu míru, avšak v případě Íránu se prezidentův poradce snaží rozpoutat nákladný konflikt, který by pohltil celý Blízký východ.
(zdroj: eurozpravy.cz, Marek Bláha, foto: Pixabay)
