Čeká je tvrdá klání, až se budou ucházet o slušná zaměstnání a jejich soukromí bude narušovat neustále špehující stát. Stanou se poddanými vojenského impéria stále a stále vyvolávajícího války nikoli s nepřáteli skutečnými, ale s těmi, které impérium za nepřítele označí. A pak zjistí, že jim nezbývá nic jiného, než v pevném tvaru pochodovat společně s vládou, která už nebude sloužit lidem, ale bude od lidí vyžadovat, aby jí byli poslušní jako otroci.
A když se vzepřou, dočkají se tvrdého trestu.
Smutná vyhlídka, že ano?
Naneštěstí, my všichni, kteří jsme tohle všechno měli dopředu vědět, jsme zcela zklamali v tom, abychom příchodu takovéto budoucnosti zabránili. A nedbali jsme ani dost o to, abychom při životě uchovali naše svobody a dali našim mladý lidem do rukou nástroje potřebné k tomu, aby uspěli v neosobní džungli, kterou se současná Amerika stala.
Přes půl milionu občanů USA žije dnes na ulici. 46 milionů jich žije pod hranici chudoby a 16 milionů amerických dětí žije v rodinách trpících hladem. Kongres vydává ročně v průměru 50 nových zákonů, týkajících se kriminality, dva miliony Američanů je v současnosti uvězněno, sedm milionů Američanů podléhá tzv. nápravné péči, čímž se USA stávají nejpočetnějším vězením na světě. A přinejmenším, 2,7 milionu amerických dětí mají aspoň jednoho z rodičů ve vězení.
Každý rok zabijí američtí policisté přinejmenším 400 až 500 nevinných lidí, a pravděpodobnost, že člověk bude zabit policií, je osmkrát větší, než že padne za oběť teroristům. Průměrně sto amerických domácností se v průběhu jednoho roku stane cílem nájezdu zvláštních těžce ozbrojených policejních jednotek SWAT, a daňoví poplatníci v USA zaplatí v průměru ročně 52,6 milirdy dolarů za to, že jsou vládními zpravodajskými agenturami sledováni takřka na každém kroku.
Od 11. září 2001 vložily USA do válek proti Afghánistánu a Iráku i do své role četníka ve zbytku světa 1,6 bilionu dolarů.
Jediným způsobem, jak zastavit tento šílený běh Ameriky, je říct: „Dost je dost! A začít bojovat za věci, ve kterých skutečně o něco jde. A nezáleží přitom, jak jste stár, a nezáleží dokonce ani na vašem politickém názoru. Cítíte-li však, že byste něco mohl říct, řekněte to. Buďte aktivní a činorodí, a máte-li za to, že by toho bylo potřeba, chytněte do ruky transparent a vyražte do ulic. A když zjistíte, že jsou znásilňována občanská práva, nebuďte němí.
Probuďte se a povstaňte!
Vybral a přeložil Lubomír Man
(LMa, ceskoaktualne.cz, foto: Pixabay)
