Zářící vodítko při hledání mimozemského života

Proxima není jako naše slunce; je menší, stmívatelnější a chladnější. Tato slunce jsou náchylná k častým světlům ultrafialového záření, což může být špatná zpráva pro planety obíhající příliš těsně.

Někteří vědci se domnívají, že výbuchy by mohly zbavit celé atmosféry a vyvrátit oceány. Jiní si myslí, že tyto podmínky, jak by mohly být divoké, mohly by ve skutečnosti vést k životu.

To je naděje Lisy Kalteneggerové a Jacka O´Malleyho-Jamese, kteří často debatují o mimozemském životě při kávě v práci – typická diskuse v kanceláři pro pár astronomů v Carl Sagan Institute na Cornell University, protože Proxima má planetu, možná i dvě.

Známá planeta, Proxima Centauri B, má přibližně stejnou velikost jako Země a může být stejně skalní. To spočívá v kouzelném plášti solárních systémů, v obytné zóně, kde podmínky nejsou příliš studené nebo příliš horké, aby kapalina tekla po povrchu.

Potenciální život na Proximě B – na všech planetách kolem jiných hvězd – se pravděpodobně nebude podobat druhu na naší planetě, říká Kalteneggerová, ale pozemské bytosti jsou jediné plány, které máme. Astronomové se tedy divili, co se stane, když ultrafialové záření ze slunce dopadá na životní formy na Zemi?

„Pokud by taková strategie byla prospěšná pro život v jiném světě, mělo by být velmi pravděpodobné, že i jiné formy života vyvinou také takovou biofluorescenční strategii,“ říká Kalteneggerová, ředitelka Sagan Institute. “Kdybychom se vy a já vyvinuli v takovém světě, pravděpodobně bychom také zářili.”

Metody, které astronomové používají k nalezení číhajících exoplanet, činí z M trpaslíků oblíbený cíl. Jejich velikost usnadňuje pozorovat slabé zakolísání ve hvězdě, znamení, že planeta by mohla být na cestě kolem, a šero pomáhá dalekohledům rozeznat bludiská exoplanety proti oslnění. A je jich tolik: M trpaslíci jsou nejpočetnějším typem hvězdy v galaxii. Naše slunce je nimi obklopeno.

“Ve skutečnosti je trochu divné, že jsme na Zemi obíhali kolem hvězdy jako slunce,” říká Laura Kreidbergová, astronomka v Harvardu a Smithsonianovo centrum astrofyziky, které studuje exoplanetové atmosféry. (Je to poněkud okouzlující myšlenka.)

(The Atlantis, foto: ESO, ČA)

Přejít nahoru