Neptun
Neptun je jediná planeta, která byla objevena díky matematice. Po objevení Uranu roku 1781 Williamem Herschelem, si astronomové všimli, že nově objevený svět je něčím odtahován – možná vzdálenější velkou planetou. Dva vědci započali své výpočty. Francouzský astronom Urbain Le Verrier a Cambridgský student John Couch Adams přišli s téměř identickou předpovědí umístění oné chybějící planety. Adams se snažil přesvědčit královského astronoma (Astronomer Royal) Sira George Airu o tom, kde se neobjevený svět nachází. Aira ovšem požadoval více detailních výpočtů a Adams byl známý svým šnečím pracovním tempem.
Nakonec však Le Verrier zvítězil. 23. září 1846, německý astronom Johann Galle zaznamenal chybějící planetu v blízkosti odhadované polohy. Abychom byli historicky korektní, uznání za tento objev patří oběma matematikům.
Neptun a jeho vzhled
Jak se hodí k jeho modrozelenému vzhledu, Neptun byl pojmenován po římském bohu moře. Stejně jako u Jupiteru, Saturnu a Uranu, jedná se o plynového obra – svět tak vzdálený od Slunce, aby se byl schopen zahalit do plynů vznikajících z naší hvězdy. Lehce menší než Uran, ovšem 17x těžší než Země. Kolem slunce oběhne za neuvěřitelných 165 let.
Tato planeta má pět tenkých prstenců a rodinku 14 měsíců. Nejneuvěřitelnějším je Triton, měsíc o rozměru 2 700 km, který je překvapivě, pro svět tak daleko od slunce, geologicky aktivní. Když jsme byli v roce 1989 na kontrole v Nasa při střetu kosmické lodi Voyager 2 a Neptunu, na našich televizních obrazovkách se objevil obraz Tritonu. „Co je to?“, zeptali jsme se vědců. Odpověď zněla „nevíme, váš odhad je stejně pravděpodobný jako náš“. Ukázalo se, že Triton má vulkanická mračna, která vypuzují oblaka dusíku a prachu do vesmíru.
Neptun není sám o sobě nevýrazný. Ve srovnání s nudným Uranem, je tato planeta poměrně „cool“. Její jádro dosahuje teploty až 5 000 °C, což je témě stejně jako povrch Slunce. Tato vnitřní výheň vyvolává dramatické bouřkové přívaly a tmavá místa. Také generuje vítr o rychlosti až 2 000 km/h (nejrychlejší v naší sluneční soustavě).
Neptun je ovšem světem kombinující oheň a led. Větší část planety tvoří voda smíchaná s amoniakem (čpavkem) a metanem. Vědci z Kalifornie vytvořili podmínky ve vnitřní struktuře Neptunu, kde je obrovský tlak. A závěr? Planeta by mohla stlačovat metan až do hrudek pevného uhlíku – takže hluboko v Neptunu prší diamanty.
Jak na tom byl Neptun v září 2019?
Geniální Jupiter, který celé léto osvětloval jižní oblohu, momentálně míří na západ a klesá pod horizont kolem 21:30 (což je důvod, proč nám zmizel z večerní oblohy). Nalevo od Jupiteru se nachází Saturn, který zůstává nahoře poněkud déle. Prstencovou planetu můžete na jihozápadě spatřit i po půlnoci.
Načervenalá hvězda na západě, nad Jupiterem a Saturnem, Arcturus, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Boötes. V Řečtině Arcturus znamená „medvědí jezdec“, protože tím, jak Země rotuje, tato hvězda následuje souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major).
Vysoko na jihu můžete najít nejjasnější hvězdy – Vegu, Deneb a Altair – tvořící obrovský tzv. Summer Triangle (letní trojúhelník). Nalevo, nad východem, se nachází obří čtverec hvězd, tvořící tělo létajícího koně, Pegase. Pravé hvězdy čtverce ukazují dolů na malý vzor: tři slabé hvězdy uspořádané kolem čtvrté. Připomínající znak Mercedesu, astronomové je nazývají Sklenice vody, protože zobrazují proud tekoucí kapaliny, kterou vypouští Aquarius (vodnář).
Tip na knihu z eshopu Sueneé Universe
Seth Shostak: Vesmírní sousedé
Seth Shostak je americký astronom a vedoucí spolupracovník Institutu SETI. Jeho specializací je výzkum mimozemské inteligence. V této knize vám předloží své analýzy, poreferuje o pokusech kontaktovat jiné civilizace a podělí se o své hypotézy ohledně mimozemšťanů.
(zdroj: suenee.cz, foto: Pixabay)
