Článek čínskému čtenáři přibližuje ve východní Evropě dobře známý „příběh“ přeměny socialistické ekonomiky na kapitalistickou se všemi důsledky této transformace. Ty na Ukrajinu, nacházející se daleko od evropského jádra kapitalismu a nedisponující energetickými zdroji jako Rusko, dopadly obzvlášť tvrdě.
Jak je možné, že se evropská velmoc propadla na úroveň Moldávie nebo Albánie? Jak je možné, že Ukrajinu dnes mnozí považují za „zemědělskou zemi třetího světa“? Jak je možné, že v této kdysi vyspělé zemi dnes průměrný příjem na obyvatele nepřevyšuje dva tisíce juanů za měsíc? (V samotné Číně se přitom čistá průměrná mzda blíží úrovni v ČR – pozn. red.)
Článek se ptá na tyto a řadu dalších otázek, zatímco detailně popisuje přechod ke kapitalismu „šokovou terapií“, drastický růst cen, úpadek sociální sféry a faktické zhroucení hospodářství v 90. letech, neuvěřitelný růst rozdílů mezi chudou většinou a hrstkou bohatých lidí, kteří ovládají ukrajinskou politiku, úplnou oligarchizaci ukrajinské ekonomiky, vliv barevných revolucí a ekonomicko-politických bitev, které vyústily až ve fatální občanskou válku na východě země.
Momentálně prakticky nejchudší země v Evropě kdysi vládla značným vojensko-průmyslovým potenciálem, kdy samotné Rusko potřebovalo ještě dalších dvacet let, aby se zbavilo závislosti na ní, mimo jiné při vypouštění raket na oběžnou dráhu a budování satelitní soustavy.
Dnes Ukrajina klesla tak hluboko, že je nucena doprošovat se o obyčejnou munici v jiných zemích a „dolovat“ součástky ze skládek, uvádí se v textu, který vyšel i v ruském překladu.
Ukrajina je po Rusku druhou největší zemí evropského kontinentu. Díky úrodné půdě byla považována za obilnici Sovětského svazu. Avšak bylo by mylné domnívat se, že Ukrajina byla zemědělskou zemí, naopak, byla jednou z vůbec nejrozvinutějších svazových republik.
Do rozpadu SSSR na Ukrajině žilo 50 milionů lidí, z nichž pak milion odešel do Polska (celkový počet Ukrajinců, kteří následně odešli do Evropy, je mnohonásobně vyšší – pozn. red.) a další čtyři miliony se odmítly vrátit do země z Ruska.
(Wikipedie uvádí u Ukrajinské SSR v roce 1989 celkem 51,7 milionů lidí, zatímco v roce 2019 na Ukrajině žije 42 milionů lidí, tj. za 30 let „nezávislosti“ země přišla o deset milionů lidí! – pozn. red.)
V zemi za Sovětského svazu působilo více než 800 vysokoškolských zařízení a Ukrajina tak byla jednou z nejvzdělanějších republik. Ve srovnání s Ruskem byla na Ukrajině více zastoupena průmyslová odvětví ekonomiky, která v průměru dokonce převyšovala ruskou. Na Ukrajině byla soustředěna vysokotechnologická odvětví: strojírenství, loďařství, elektronický a chemický průmysl. Republika měla po skončení studené války daleko k zaostalé zemi.
Na území Ukrajiny se také nacházelo 3594 podniků vojenského průmyslu, v nichž pracovaly tři miliony lidí. Samotná výzbroj se vyráběla v 700 závodech s 1,4 mil. zaměstnanců. Vyráběly se zde rakety, obří transportní letouny, válečné lodě, obrněná vozidla a podobně.
Země disponovala silným vědecko-technickým potenciálem, systémem výzkumu a výroby vojenské techniky. Na Ukrajině se nacházela vědecko-výzkumná zařízení světové úrovně.
Ve výsledku pak nebe nad východní Evropou doslova zaplnily letouny z Leteckého vědecko-technického komplexu Antonova. V konstrukční kanceláři Charkovského závodu dopravního strojírenství vznikly skvělé tanky T-34, T-64 a T-80. Nikolajevské loděnice byly matkou všech sovětských letadlových lodí. A z konstrukční kanceláře Južnoje zase vzešly základní modely čtvrté generace sovětských strategických raket.
Rusko samotné dlouho nemohlo stavět vlastní plavidla nad 5 tisíc tun výtlaku a v otázce produkce velkokapacitních letounů se neobešlo bez závodu na výrobu letounů značky Iljušin v Uzbekistánu.
Bez přehánění je možno říct, že – nepočítaje potřebu ruských energetických surovin – Ukrajina mohla využít svoji moc, aby přiměla třást se celou Evropu.
Ale i s touto skvělou základnou se Ukrajina během třiceti let přeměnila v zemědělskou zemi, srovnatelnou s Albánií či Moldavskem, konstatuje Guancha.
Rozdělení práce v Sovětském svazu odpovídalo celkovému systému jeho ekonomiky. Na Ukrajině tak působilo nemálo podniků, ale téměř všechny fungovaly závisle na Rusku a dalších svazových republikách.
Když premiéři Ruska a Ukrajiny kdysi řešili otázku, co je potřeba aby mohla pokračovat stavba letadlové lodi Varjag, z Nikolajevských loděnic přišla odpověď: „Pro dokončení stavby je nutný Sovětský svaz, ústřední výbor strany, státní plánovací komise, vojensko-průmyslová komise, devět ministerstev obranného průmyslu, 600 s tím spojených specializovaných institucí, 8 tisíc závodů, jedním slovem – je zapotřebí jedné veliké země. Ale tato země už není.“
(Rozestavěný Varjag nakonec odkoupila Čína, která jej dostavěla a přetvořila ve svoji první letadlovou loď Liao-ning. V Nikolajevu začala v roce 1988 i stavba moderní sovětské letadlové lodi s jaderným pohonem Uljanovsk, ale ta byla po rozpadu SSSR sešrotována. Ani Rusko od té doby nedokázalo samostatně postavit novou letadlovou loď, kdy jeho palubní letectvo živoří na starém plavidle Admirál Kuzněcov – pozn. red.)
Podobně tomu bylo s konstrukční kanceláří Južnoje, která se vždy specializovala na výrobu raket, zatímco jejich užití měla na starosti vláda Sovětského svazu. Rakety se tak po rozpadu SSSR staly pro Ukrajinu nepotřebnými a vyráběly se především pro Rusko. A tak se stalo, že také specialisté odjeli do Ruska.
Do roku 2013 konstrukční kancelář Južnoje vytvářela alespoň nějaký zisk, nicméně další dva roky již byly prodělečné a nyní už společnost o své finanční situaci neinformuje.
Ještě hůře je na tom Letecký vědecko-technický komplex Antonova, jehož hlavním zákazníkem také bylo Rusko. Když se podnik vzepřel ukrajinské vládě zaměřené proti Rusku, celé jeho vedení bylo odvoláno a vyměněno.
V podniku dochází k fluktuaci zaměstnanců, lidé se bojí škrtů. Hlavního inženýra v programu největšího transportního letounu na světě An-225 Mrija Viktora Kovalského v jeho 81 letech ztloukli policisté údajně kvůli obchodování s cizí měnou. Že jde o člověka, který má být naopak vážený, zjistili až poté, co v jeho aktovce objevili nákresy letadla.
Technický personál utekl, financí se nedostává, konec občanské války v nedohlednu.
Čas běží a Ukrajincům se žije stále hůře, píše čínský web.
V nedávných prezidentských volbách jasně zvítězil komik bez jakékoliv politické zkušenosti. I to vypovídá o tom, jak silně je ukrajinský lid rozezlen a rozčarován politiky. Nový prezident teď musí řešit, co nastane, až náhradní díly ze skládek dojdou, uzavírá čínský článek.
(zdroj: eu24.sk, foto: Pixabay)
