Dotaz muže středního věku byl na „…sociálněinženýrské projekty EU a na -ismy, které se na nás valí, včetně multikulturalismu, progresivismu…“
Normální je být normální
„Náš třetí pilíř se jmenuje Normální svět. Jde proti všem těmto věcem, genderismu a dalším,“ odpověděl Václav Klaus mladší. „Já jsem možná pomalejší a věřím naší biologii ze sedmé třídy, kde nám říkali, že savci mají dvě pohlaví, a ve mně to nějak zůstalo a ani vědecky mě to nějak nepřesvědčilo, že je to jinak. Tím nechci zlehčovat, že jsou promile případů někoho v jiném těle, ale to jsou věci, které mají řešit lékaři a není to věc politiků. Základním smyslem politiky a demokracie je přece ochrana většiny. My bychom dělali věci tak, abychom ochránili pána z paneláku, který dělá skladníka, má manželku, vychovává děti, jak to jde. A ty máme hájit. Ne všechny takové pidi minority, které mají tohle nebo támhle, ale musí se primárně myslet na většinu.“
Nemoc současné evropské i naší politiky podle Klause juniora je, že vyzobává lidi, kteří se pak rozdělují. „Záleží na každém člověku, každý má stejnou hodnotu a musí se hájit zájem většiny a to je fatální věc. Všechny ty -ismy jdou často proti tomu. Tady došlo k tomu, že se to úplně posunulo. Základní lidská práva, jak je definovali osvícenci, to jsou takzvaná negativní práva. Tedy aby nám někdo něco nedělal. Právo na život, na majetek. Dnes co dominuje, jsou pozitivní práva, která se musí někomu sebrat, aby se zase dávala. My jako Trikolóra jsme brutálně a striktně na straně lidských práv, ale v původním významu. Nechat žít, neútočit na život, nebrat majetek, dokud nebudou zasahovat do práv jiných lidí. Když řeknete právo na bydlení, tak to vypadá hezky, ale to bydlení pak někomu musíte sebrat, který to nechce, nebo jej donutit, aby to stavěl, i když nechce. A to jsou trochu zvláštní lidská práva.“
Ne být, ale kde být
„Bydlení, to je téma krajské kampaně,“ konstatoval dále Klaus. „Je to dnes problém středního věku. Já mám čtyři děti a vidím největší sociální problém, který dnes v České republice máme. Ceny rostou do nebes a důvodů je několik. Jednak je to naprosto šílená politika centrálních bank, které chrlí peníze, záporné úroky, což táhne poptávku bohatých lidí. Tedy často cizinci tady kupují super drahé byty, a to investičně. A druhá věc jsou aktivisté, kteří nechtějí, aby se stavělo, a často se již dostali na pozice na radnicích. A ono se skutečně nestaví. Na rozdíl před patnácti lety je to na patnácti procentech výstavby bytů. Firmám to za to nestojí, když přípravné řízení trvá dvanáct čtrnáct let, jsou popotahováni, a tak raději staví na vesnici na nějakém políčku, kde to jde klidněji. V Praze jsou ale obrovská místa po fabrikách, proluky, kde by se mohl postavit činžák. Takže to je velké téma, protože z toho bouchne sociální bublina. Pár dětí z bohatých rodin po babičkách nějaké ty byty získají, ale většina mladých lidí je bez šance. A to je velmi špatný signál, který společnost vysílá,“ varoval Václav Klaus mladší.
„Tato země zkrásněla v devadesátých letech, ale jeden z důvodů byl, že stát říkal – ty jsi zdravý, hlady neumřeš, tak zle na tom republika není, takže jestli něco chceš, tak makej, zaměstnej někoho, něco předveď. My ti zadarmo nic nedáme. Já si na to pamatuji, bylo to takové drsné, ale polovina mých spolužáků na to slyšela a dnes vydělávají docela slušně. Budovaly se firmy, opravovaly se baráky a všechno šlo nahoru. Teď můj syn Vojtěch tento étos od státu nedostává. Naopak – dlouho studuj, možná se pak zaměstnáš ve státní správě, která je nejlukrativnější. Tento étos musíme zlomit do takzvaných pionýrských časů, to je cesta.“
Rázně na politické neziskovky!
Pak zazněl dotaz Ronalda Ariase, bývalého člena TOP 09, nyní Trikolóry, představitele Střelecké unie: „K EU. Co kdyby ČR požadovala změnu přístupových podmínek? Konkrétní země si může i po podpisu Lisabonu ex post vyjednat, že některé předpisy EU pro nás neplatí. Je to jediný způsob, jak vykličkovat z toho vězení a být sexy. A také v některých oblastech EU opustit. Vydáme se tímto směrem?“ Pak pochválil svého guru: „Líbí se mi také, co říkáte, aby se zamezilo tomu, kdy politické strany jsou z našich daní prostřednictvím Bruselu nebo nějakých Norských fondů financovány a ovlivňují politiku. Mně se velmi líbí maďarský model a v USA je to podobné, kdy omezily a monitorují financování organizací, které nemají žádný mandát provádět politiku.“
Klaus na to: „Určitě ano. My jsme při rozpočtu navrhovali sebrat peníze ombudsmanovi a chtěli jsme sáhnout na miliardy korun pro politické neziskovky, což nás podpořilo jenom asi 45 poslanců. Ve všech zemích, kde se toto podařilo, věc funguje. Ale u nás je asi zatím lepší kousat než štěkat. Dělá to také Izrael. Prostě, musíte vědět, koho kdo zastupuje. Když tady vstane paní a řekne, že se mnou nesouhlasí proto a proto, a řekne – jsem z Klatov a učitelka, tak to je dobré. Když ale někdo vstane a řekne to mazaněji a přitom je to člověk, jehož organizace bere miliony korun z Norských fondů nebo od Sorose a dělá politiku, tak je to minimálně na diskusi,“ uvedl příklad Klaus. „V ČR často třeba v televizi vystupují lidé, kteří jsou zaplacení nebo mají živobytí, ale tváří se, jako že jsou zástupci občanů a prosazují jejich zájmy. To je pro republiku nebezpečné. Několik politických stran už na tento fakt upozorňuje. Je smutné, že těm takzvaným neziskovkám přispívá i stát. Je to jedna z věcí, která symbolizuje tuto dobu. Alespoň že už pár lidí se nebojí toto označovat, blýská se na lepší časy a já bych se tou americkou nebo maďarskou cestou určitě vydal.“
Vojenské harašení nikomu neprospěje
Poté následoval dotaz staršího muže: „Jedno z největších vítězství EU byla porážka českého zemědělství. Výsledkem je to, že jsme soběstační zhruba ze 17 procent. To považuji za obrovskou závislost, která může do budoucnosti vyvolávat obrovské problémy. Dvojí kvalita potravin je jenom důsledek tohoto stavu. Máme se smířit s touto závislostí, nebo se s tím dá něco dělat? A jak se k tomu bude stavět Trikolóra? A pak jsme svědky toho, že se tu začíná vytvářet obraz Ruska jako největšího nepřítele ČR. Začíná se mluvit o tom, že by bylo vhodné, aby se tu začaly stavět americké základny a exportovala se sem zahraniční vojska. Podle mého názoru to je jenom zvyšování napětí v Evropě. Jaký k tomu zaujme Trikolóra postup?“
„My se snažíme zaujímat postoj tam, kde nám to naše cíle, čas a pracovitost dovolí,“ reagoval lídr Klaus. „Snažíme se zaujímat zásadové postoje. Máme programové komise. Zemědělskou komisi vede předseda Agrární komory. Naším cílem má být soběstačnost v zemědělství a sdílím to, co jste uvedl v úvodu vaší otázky. Byla to obrovská chyba. Kdyby neexistovaly obrovské evropské dotace a zvýhodnění třeba francouzských zemědělců, tak naši zemědělci jsou schopni vyrobit levně a kvalitně výrobky a dobývat trhy. Je to tedy administrativní ničení a souboj.“
Co se týká eskalace konfliktů, Klaus uvedl: „V Parlamentu se nyní řešilo to, aby vláda mohla vysílat vojska do zahraničí bez souhlasu Parlamentu. My jsme se připojili k těm, kteří se snažili tento zákon zamítnout. My nepatříme k válečnické straně v českém Parlamentu. Mám pocit, že čím dál více politických stran, které nemají co nabídnout, utíká k tomu, že když nemáš co, hoď tam Rusa nebo Číňana, a dělají z toho politiku. Nemyslím si, že je moudré.“
„K letišti i základně na Ostravsku se již vyjádřil náš odborný garant pro obranu plukovník Holek, vojenský letec z jižní Moravy. Nepodporujeme tyto věci. Lidé v Ostravě si nepřejí, aby na ně pak mířily ruské rakety. Někteří nám za to občas nadávají, ale my nic proruského neděláme. Ale v zahraniční politice je přece vzájemná mírová spolupráce se všemi státy světa. Mým přáním není, aby mí kluci, kteří jsou ve vojenském věku osmnáct, dvacet dva let, pozítří jeli někam na východní Ukrajinu do zákopů. Necítím nějaké ohrožení,“ zdůraznil Václav Klaus. „Nepatříme k té fanatické části Evropského parlamentu. Zatím jsme trochu ve většině, protože jak levicové strany, tak hnutí ANO je v tom velice zdrženlivé. Měla tady vzniknout vyšetřovací komise, kterou by vedl lidovec Bartošek, kdo je pročínský a proruský. My bychom byli asi první na paškále, protože když strana vznikala, tak jsme měli sídlo v nějaké obrovské kancelářské budově ve Vysočanech a to vlastnil nějaký Armén. Pro ně tedy mezi Arménem a Rusem není rozdíl, takže vzniklo asi 25 článků, že je to jasná stopa,“ posteskl si Klaus.
„Co je to jiného než eskalace, když se hovoří o umožnění ulehčení vyslání vojsk někam, aby tam zasahovala. To se dělá, když se blíží válka, kdy se dává všechna moc generálnímu štábu a žádná moc poslancům. Já bych byl na to opatrný, protože pak jsou některé kroky nevratné,“ vyslal apel šéf Trikolóry.
„Nepatříme k těm, kteří nějak podporují tu akci se zabitím toho íránského generála. Určitě to nebyl dobrý člověk, nikdo jej nelituje, ale na druhou stranu, je to země s 80 miliony lidmi a stalo se to na civilním letišti v cizí zemi. Tak si představte třeba jinou velmoc. Číňané mají určitě na seznamu nějakého Ujgura, Tchajwance, Tibeťana, čert ví. A představte si, že ten Tchajwanec přiletí do Prahy na Ruzyni a tam jej zabije čínská raketa a u toho ještě zemře šest českých policistů. Čína vydá prohlášení, že to byl terorista, a fuck off, konec,“ vyděsil přítomné Klaus. „To bychom přece šli na náměstí demonstrovat, co si to dovolují. To jsou věci velice nebezpečné. Pak nějaký diplomat přiletí na knižní festival a tam jej někdo zastřelí. To jsou opravdu zvláštní věci. Bojím se, že se situace zhoršuje a že budeme konfrontováni s tímto čím dál tím silněji. Ale není v zájmu České republiky, aby docházelo k větší eskalaci.“
Víceleté gymply zrušit – proč ne
Poté se mladý muž zeptal na smysl a význam víceletých gymnázií ve vztahu s víceletými základními školami.
Klaus reagoval slovy: „Na to se mi hůře odpovídá, protože jsem byl ředitelem tří víceletých gymnázií a dvou základek, sítě škol, protože jsem chtěl ty nejnadanější děti, aby měly nejlepší výsledky. Když se na to díváme celostně v zájmu vzdělávací soustavy, tak to smysl nemá. To vám říkám upřímně. Základní školy jsou gro systému. A na děti v deseti letech je také brzo. Kdyby stát zrušil ta víceletá gymnázia, tak by se nestalo nic, nemělo by to žádný dopad. Nejde rušit z hodiny na hodinu, studenti by museli dostudovat, ale velký smysl to nemá. Hlavně se tím zhoršuje prostředí v základních školách.“
„ČR byla v něčem rovnostářská společnost, ale je zajímavé, že z hlediska vzdělávání to tak není,“ pustil se s chutí do vysvětlování Václav Klaus mladší. „Našich nejlepších 20 procent čtrnáctiletých patnáctiletých dětí je na jiné úrovni, když vyrůstají v rodinách, kde vzdělání je na špičce hodnot. To je více než v jiných evropských zemích, a to je zvláštní, protože ekonomicky jsme rovnostářský docela extrémně. Ještě tak Jardovi Jágrovi odpustíme, že má nějaké peníze, ale jsme rádi, když je pan starosta skromný. A je zvláštní, že ve vzdělání jsme takoví ultra kapitalističtí. Spousta lidí má děti na víceletých gymnáziích – já tedy ne, já mám na čtyřletých, kde je nyní náš Kuba. Ale nevím, jestli to projde Parlamentem, kde tak 185 poslanců má vnoučata na víceletých gymnáziích.“
O Číně, Coca-Cole i kantorech
Dotaz jiného mladého muže zněl: „Chtěl bych doplnit k té hysterii, k Rusku a Číně. Mně se osobně líbí, co bylo za první republiky a co propagoval pan Tyrš, že jsme kulturně, historicky a geograficky někdo, kdo by měl vést dialog mezi západní Evropou a Amerikou a Ruskem. Jsem pro, aby učitelé měli vysoké platy, ale mělo by to jít ruku v ruce s nějakou kontrolou, zda je výuka kvalitní.“
Klaus na to: „Ambice dělat mosty moc nemáme, my máme ambice v krajských a sněmovních volbách. Myslím si, že svět není až tak moc zvědavý na Českou republiku. Máme být schopní a bohatí, nabízet zajímavé výrobky a pak nás svět bude brát o něco vážněji.“
„Nejsem žádný obdivovatel čínského systému, to fakt ne! Pro mne je děs s těmi kamerami, trochu se děsím, že digitální Čína přijde i sem, že nás budou sledovat čtyřiadvacet hodin denně. Prostě vůbec nejsme fanoušky těchto systémů, ale chceme s nimi obchodovat a udržovat normální vztahy. Až budeme jaderná mocnost, třikrát tak silnější, tak můžeme říci hurá na ně,“ přeháněl Klaus. „Ale nyní s našimi čtyřmi bojovými vozidly pěchoty bych raději obchodoval a choval se slušně a nepodporoval zlo. Komunismus byl v naší republice hrozný, ale když tu Američané měli Coca-Colu, přispívalo to k demokracii. Nebo ne, nebo to bylo jedno? Určitě to nikomu neuškodilo a řada lidí si řekla, to je dobrá limča, ta je sexy, když byla v ‚bravíčku‘. Tak to je, když s někým obchodujete, tak s sebou přivezete trochu té demokracie a kontaktů.“
„Co se týká přidání učitelům. Tady narostl rozpočet až o čtyřicet miliard, o čtyřicet procent! A výsledek? Učitelé dostali s bídou patnáct. Takže systém je v naprostém rozvalu. My podporujeme nárůst mezd, ale aby většina šla z nenárokové oblasti, tedy zaplatit učitele, které nejvíc potřebujeme. Když jsem byl ředitel, tak jsem měl denně dvacet dotazů od učitelů společenských věd – filozofie, sociologie a češtiny, ale sehnat fyzikáře nebo chemikáře byl nadlidský úkol a celé personální oddělení nedělalo nic jiného,“ zavzpomínal na své kantorování Klaus mladší.
Je nám jedno, kdo nás vede a řídí?
Starší muž poté řekl k auditoriu: „Díky Marii Terezii jsme všichni uměli německy. A ta prohlásila, že Čechům je jedno, kdo jim vládne. Hlavně, že se mají dobře.“
„Dějepis mám moc rád, ale podrobnosti o Marii Terezii a jejích reformám neznám,“ konstatoval Klaus. „Četl jsem článek, že lidé se dělí na ty, kteří dokáží být všude, a pak na ty, kteří jsou spjati s nějakým místem. Já si nedokáži představit žít někde jinde a dívat se na svět českýma očima. Mně osobně není jedno, kdo nám vládne, já myslím, že nejlepší je, když to jsme my sami. Ale určitě je dost lidí, kteří to vidí globalisticky. Starší dcera měla nabídky na dost prestižní školy, třeba do Anglie a všude možně. Ale studuje na VŠCHT a já se přiznám, že jsem byl rád. Nedokázal bych si moc představit, že bych jezdil za vnoučaty někam do zahraničí. Byl bych rád, kdyby si Češi vládli sami. Měli jsme dlouhé období, kdy to tak bylo.“
Tomio: Veselý, leč neupřímný pán
Další dotaz byl od ženy středních let, která chtěla vědět hostův názor na OSVČ, „…protože u určitých stran jsme na odstřel, jak se vyjádřil určitý pán z ČSSD, že jsme parazité. A váš názor na SPD, kdy se podsouvá národu, že jsou to extremisté“.
„My jsme na straně činorodých lidí. Nerozdělujeme na střední, malé podnikatele. Malí zaměstnavatelé zaměstnávají na padesát procent lidí v republice, takže stát by se jim měl adekvátně věnovat. Nejvíc potřebují, aby je ale stát neotravoval. Nepotřebují start-upy, pomoci, potřebují, aby je stát nechal být. Aby si jich vážil a neviděl v nich potencionální zloděje na daních. Posílal na ně 56 kontrol a neustále zvyšoval jejich počet. Ten stát to přesně dělá – zavřené hospody, krámky, to má původ v byrokracii,“ odpověděl na první otázku tazatelky Klaus.
„Co se týče Okamury, často mluví hezky, je to takový veselý pán. Z návrhů, co jsou v Parlamentu, tak dosti často hlasujeme stejně. Já jsem s tou přímou demokracií do dneška nepochopil, jak to myslí a jak to má být, ale hlavní problém je, že mu nevěřím, že to myslí vážně. Já jsem v jeho životě zažil, když otočil svoje názory podle toho, co neslo politické živobytí. Takže já mu nevěřím. On už taky asi třikrát vyměnil své poslance a jede nanovo. Není ale naší politikou ukazovat na ostatní.“
Promigrantští Piráti
Poslední dotaz ženy středních let zněl: „Ve vašem programu stojí, jak chcete vrátit zemi před Lisabonskou smlouvu. Migrace je aktuální téma. Povídačky o tom, že migranti k nám nechtějí, jsou tak absurdní, jako když někteří vědci tvrdí, že Země je placatá, protože jinak bychom z ní spadli. Co by se stalo, kdyby někde stálo tisíc migrantů a chtělo k nám? Česká policie není schopná uchránit české občany v Jesenici a okolí před nájezdy zlodějů. Kdo a jak by se staral o naše bezpečí?“
„Jak s tím Lisabonem? Mít prostě zásadové postoje, jak jsem již uvedl v jedné z odpovědí. Prostě přestat přejímat to, s čím nesouhlasíme. Vyvolat konfrontaci, jakou třeba předváděli Slováci na konci federace. Začít hájit naše zájmy naostro. Zatím je to tak, že ten důležitý politik říká v televizi, že to bude hájit, ale v Bruselu už ustoupí. Lisabon není jen o migraci. Jde i o likvidaci průmyslu šílenými bezuhlíkovými daněmi, to je pro nás také katastrofické,“ burcoval Klaus „Co se týká migrace, v EU se nenávidí národy, tradice. A v našem Parlamentu je jedna strana, Piráti a pár dalších lidí, kteří v migrantech vidí přínos. A další vás okřikují, že strašíte.“
„Když hovoříte o migraci a nebezpečí, míchání kultur, kriminálních a ekonomických nebezpečí, tak to strašíte a máte být zticha. Ale když vám oni káží, že se za sedm let usmažíme, tak to je cajk. O migrantech víme, počty víme, ale jak se bude vyvíjet teplota za sedm let, to nikdo neví. Protože čeští meteorologové neví, jak bude v pondělí,“ zakončil své vystoupení před zaplněným sálem plzeňské Měšťanské besedy za smíchu a potlesku auditoria šéf Trikolóry Václav Klaus mladší.
(zdroj: parlamentnilisty.cz)
