Maďarský parlament v pondělí schválil zákon o prodloužení nouzového stavu v zemi, což umožňuje vládě Viktora Orbána přijímat krizová nařízení pomocí dekretů. Díky tomu nebude maďarský premiér potřebovat k vládnutí parlament.
V německých médiích vyvolala tahle zpráva početné a ostře kritické reakce označující učiněný krok za posun maďarské společnosti směrem k autoritářství. Na odtržení zemí od demokratických principů tak například upozornil server magazínu Der Spiegel. „Maďarsko tak k Evropě patří už jen geograficky, ale ne politicky,“ míní server, podle něhož jde Orbánovi především o rozšíření vlivu v zemi, nikoliv o skutečný boj s koronavirem.
O tom je mimo jiné přesvědčen i deník Frankfurter Rundschau, podle něhož „Viktor Orbán svůj politický talent bohužel využívá k tomu, aby zničil maďarskou demokracii, kterou kdysi pomáhal vybudovat“.
K situaci v Maďarsku se podobně vyjadřovali i někteří čeští politici, zatímco představitel tzv. pražské kavárny a novinář deníku Respekt Marek Švehla dokonce začal mluvit o puči v souvislosti se zprávou o napochodování vojáků do několika strategických maďarských firem.
Proč německá média tepou do Orbána? Odpovídá Petr Robejšek
Politolog okomentoval celou věc a pokusil se zamyslet nad důvodem kritického zájmu německých novinářů o politické dění v Maďarsku. Hned na začátku svého příspěvku na Facebooku přichází s dost paradoxní myšlenkou, že ovlivnit mínění maďarské veřejnosti není tím pravým cílem německých médií.
„Co si Der Spiegel, Frankfurter Rundschau a další slibují od své kritiky? Myslí si snad, že mají v Maďarsku takovou čtenost, že ovlivní veřejné mínění? Asi ne, protože jejich propagandistické tažení proti záludnému Viktorovi trvá již několik let a Maďaři ho pořád volí. Že by němečtí novináři chtěli ovlivnit německou veřejnost? Těžko. Zájem Němců o Maďarsko je dosti omezený i v normálu a neměřitelně nízký v čase korony. No tak tlačí na Brusel, aby toho antikrista potrestal? To ale bezvýsledně zkouší již roky,“ uvažuje Robejšek.
https://www.facebook.com/petrrobejsek/posts/2243648782609009
Podle jeho předpokladu se mediálním institucím obvykle dost dobře daří určovat společenskou agendu, tedy o čem se bude mluvit, ovšem pokud jde o změnu pohledů veřejnosti, média v tom nepochybně selhávají. Kritická prohlášení německých novinářů jsou tak podle Robejška pouhým vypuštěním páry, jež nemá žádný jiný dopad, než úleva pro samotné novináře.
„Napadá mě jen to, že si odreagovávají svoji bezmocnost. V médiích pracují často tací, kteří by ve středověku šli na kněze. Jsou to ti, kteří chtějí určovat, co si mají lidé myslet. Ale díkybohu na to nemají. Média mohou pouze zamlčet odlišné názory a vytvořit dojem důležitosti nějaké události. Změnit postoje veřejnosti však nedokáží,“ tvrdí politolog.
Robejšek rovněž závěrem připomíná, že novinářům zpravidla chybí povědomí, že pravda není pro všechny jediná, ale mění se v závislosti na jednotlivých názorových uskupeních.
„Od neúspěšné kampaně proti Trumpovi a brexitu jim dochází, že píší a vysílají pouze pro svou názorovou bublinu. To ale tyto posly pravdy tak frustruje, že aspoň vztekle poštěkávají,“ uzavírá svou úvahu.
zdroj: cz.sputniknews.com
