TOVÁRNA NA OBEZITU: KTERAK POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL PROFITUJE Z CHOROBNÉ CHUTI K JÍDLU (1) -

Epidemie obezity

Obezita může způsobit vážné zdravotní problémy, které snižují kvalitu života, zkracují jej a často vedou k hospitalizacím. Obezitu mohou způsobit některé nemoci, například Cushingova choroba (nadbytek kortizolu), syndrom polycystických vaječníků, stejně jako deprese a další. Obvykle jsou však patologické stavy způsobeny samotnou obezitou. Ta je obvykle důsledkem přejídání jednotlivce, jeho výběru požívaných jídel a nedostatku pohybu. Ve většině případů se obezita či přírůstek hmotnosti pro jednotlivce nezdají být řešitelné. Data naznačují, že většina lidí prostřednictvím pouhých diet a cvičení nedokáže ani zhubnout, ani si udržet nižší hmotnost. Obvykle se daří zhubnout spíše holistickým přístupem ke změně života, než jen samotnou dietou a cvičením. To je částečně způsobeno vlivem systému, který lidi nutí vrátit se ke svému původnímu sedavému životnímu stylu, a částečně jejich závislostí na špatném jídle. Beze změny svého přístupu k životu i k jídlu si váhový úbytek dokáže zachovat jen poměrně nízký počet lidí. Obezita ovšem může způsobit rakovinu, případně k ní přispívat nebo ji zhoršovat, dále ischemickou chorobu srdeční, onemocnění žlučníku, vysoký krevní tlak, zvyšovat LDL cholesterol, vyvolávat spánkovou apnoe a cukrovku 2. typu.¹

Mezi systémové důvody kritického nárůstu obezity patří podvědomá evoluční chyba, díky níž lidé jedí mnohem více, než kolik potřebují, pokud se po chvíli nemohou opět najíst.² V přírodě může být jídlo obtížně dostupné. Kdežto v našich uměle vytvořených společnostech jej máme více než dostatek. Naše mozky se však vyvinuly tak, abychom se pro případ nedostatku přejídali. Antropologové poznamenávají, že jakmile se lidé před 10 000 lety usídlili a rozvinuli zemědělskou činnost, poprvé se objevily potíže s obezitou.³

Souvisejícím problémem je, že lidské tělo je konstruováno pro lov a sběr plodin. Jsme doslova „zrozeni k běhu“, jak říkají antropologové,⁴ale moderní svět si přesto vynucuje sedavý život: sedíme v autobuse nebo v autě cestou do práce, pak po většinu dne u pracovního stolu a večer vyčerpaní vsedě sledujeme televizi.⁵Také naše střeva jsou v současnosti příliš dlouhá, protože naši předkové jedli syrové potraviny, které se déle trávily.⁶ Syrová strava s vysokým obsahem živin, která přispívá ke spalování tuků, je spíše výjimkou, nikoli normou. Systém nás odtrhl od našeho původního prostředí: biologická rozmanitost je nahrazena polnostmi osázenými monokulturami, půda je vyčerpaná a chudá na živiny, a to vše spolu s pesticidy a dobou přepravy a skladování potravin dále snižuje jejich nutriční kvalitu. Lidé jsou příliš unaveni prací a zpracovaná hotová jídla jsou levná. Zvučné firemní značky nám vymývají mozky a my pak saháme po lahůdkách plných cukru.⁷

Epidemie nadváhy a obezity má řadu důsledků. Lidé s nadváhou bývají obvykle nešťastnější, v porovnání se štíhlejšími vrstevníky žijí kratší dobu a jejich život provází více zdravotních problémů. Morbidity včetně cukrovky, srdečních chorob, mozkových příhod, vysokého krevního tlaku a nadbytku cholesterolu se často sčítají, takže jednotlivci častěji umírají a jsou náchylnější k napadení bakteriemi či viry, a to včetně SARS-CoV-2. Lidé jsou příliš unaveni prací a zpracovaná hotová jídla jsou levná. Zvučné firemní značky nám vymývají mozky a my pak saháme po lahůdkách plných cukru. Světová zdravotnická organizace definuje nadváhu a obezitu jako nahromadění přebytečného tuku ve vztahu k indexu tělesné hmotnosti (BMI), tedy k: „hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou [jeho] výšky v metrech (kg/m²).“ Nadváha odpovídá BMI rovnému nebo vyššímu než 25 a obezita 30. Celosvětově se počet obézních v porovnání s nárůstem populace od 70. let ztrojnásobil.

Téměř 2 miliardy dospělých lidí trpí nadváhou a 650 milionů jich je obézních.⁸ V poměru k počtu obyvatel se obvykle nejtučnější populace na Zemi vyskytuje na malých ostrovech, jako jsou například Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Nauru, Palau, Samoa, Tokelau či Tonga.⁹ V Austrálii má nadváhu téměř 70 % dospělých lidí: přibližně polovina z nich je obézních. Obezitou častěji trpí starší osoby.¹⁰ Jedním z podstatných faktorů je chudoba. U chudých lidí je až o 40 % vyšší pravděpodobnost, že budou obézní, než u jejich majetnějších protějšků.¹¹ Ve Velké Británii trpí nadváhou téměř 70 % mužů a 60 % žen. Z nich čtvrtina mužů a třetina žen trpí obezitou. Každý rok je přibližně 800 000 Britů hospitalizováno s onemocněními souvisejícími s jejich hmotností: více než u 10 000 z nich souvisí přímo s obezitou.¹² Prevalence obezity má tendenci být vyšší v Midlands a na severovýchodě Anglie v okolí Durhamu, Hullu, Lincolnshire a Yorkshire.¹³ Tyto oblasti se v poslední době vyrovnávají s dopadem deprivace a chudoby.¹⁴ V průměru má více než 50 % Evropanů nadváhu či obezitu, přičemž počet postižených se v jednotlivých zemích liší: např. v Itálii jde o 36 %, zatímco v Nizozemsku o 54 %.¹⁵

V USA trpí nadváhou více než 70 % dospělých, z nichž 42 % je obézních. Obézních je i 20 % amerických dětí.¹⁶ Mezi oblasti s nejvyšším počtem lidí s nadváhou a obezitou patří v USA Memphis (TN), Shreveport (LA), Carmel (IN), Jackson (MS) a San Antonio (TX).¹⁷ Tyto oblasti také korelují s vysokou úrovní chudoby.¹⁸ Mezi asijské země s největším počtem lidí s nadváhou patří Malajsie (15 % obézních), Brunej (14 %), Thajsko (10 %), Indonésie (7%) a Filipíny (6,5 %).¹⁹ Japonsko, které se podle HDP řadí mezi 5 zemí s nejlepšími ekonomickými výsledky, je dobrým příkladem pro srovnání s jinými takzvanými rozvinutými zeměmi s velkou ekonomikou na jedné straně, a vysokou úrovní chudoby na druhé, jako jsou velké evropské země a USA. Epidemiologové také poukazují na tradiční japonské stravovací návyky jako na důvod jejich relativně nízké míry obezity: 4 % ve srovnání se 42 % v Americe. Jedním z vysvětlení je japonská záliba v konzumaci ryb, zeleniny a sójových výrobků namísto mléčných výrobků, tuků a masa.²⁰

Copak máte na talíři?

Pokud jde o přispívání k nadváze a obezitě, podezření obvykle padá na potravinářské firmy a společnosti vyrábějící nápoje, jejichž produkty jsou plné škodlivých tuků, soli a cukru: Burger King, Kellogg’s, KFC, McDonald’s, PepsiCo a další velké značky. Společnost PepsiCo má hodnotu 204 mld $²¹ a prodává produkty pod řadou značek. Mezi její brambůrky a bramborové lupínky patří Cheetos, Doritos, Lay’s (Walkers ve Velké Británii) a Ruffles. V jejích nápojích najdete balenou vodu Aquafina, šumivou pomerančovou Mirindu, Mountain Dew, Pepsi a ovocné nápoje Tropicana. Zhruba 22 podobných značek společnosti vydělá 1 miliardu dolarů ročně. Miliardy lidí ve 200 zemí si je dávají v práci na oběd, doma na večeři, na večírcích, když se jdou projít nebo nakupovat.²²

PepsiCo ročně utrácí 2 miliardy $ za reklamu.²³ Výrobce cereálií Kellogg’s vlastní značku krekrů Austin, tyčinky Nutrigrain, lupínky Pringles a řadu sladkých i slaných snídaňových cereálií, včetně All-Bran, Coco Pops, Cornflakes, Crunchy Nut, Froot Loops a Frosted Flakes.²⁴Tyto a mnohé další produkty činí z Kellogg´s společnost s obratem 22 mld. $.²⁵ Švýcarská firma Nestlé má hodnotu 313 mld $.²⁶ Kromě instantní kávy zahrnují její výrobky dětskou výživu (Cerelac, Gerber a NaturNes), lahvovanou vodu (Perrier a S. Pellegrino), cereálie (Cheerios, Fitness a Lion), cukrovinky (Aero, KitKat a Quality Street), instantní pokrmy (těstoviny Buitoni, Lean Cuisine a zmrazená jídla Stouffer’s) i zmrzlinu (Dreyer’s, Extrême a Häagen-Dazs).²⁷ Pouze výroba balené vody společnosti ročně vydělá 7 mld $. V roce 2005 tehdejší generální ředitel Nestlé Peter Brabeck-Letmathe uvedl, že se mnoho lidí domnívá, že „jako lidská bytost byste měli mít právo na vodu. Což je krajní řešení.“ A dodal: „Druhý pohled ovšem říká, že voda je potravina jako každá jiná a jako každá jiná potravina by i ona měla mít tržní hodnotu.“ Načež došel k závěru: „Věřím, že je lepší potravině dát její hodnotu.“²⁸

Odvětví výroby kojenecké výživy má celosvětově hodnotu 11 mld $, a to včetně produktů Nestlé. Počínaje 70. léty se Nestlé marketingově zaměřilo především na nevzdělané ženy v Africe a Latinské Americe a vedlo je k přesvědčení, že uměle vyráběná kojenecká mléka podle „vědeckých“ receptur jsou pro jejich děti výživnější než mateřské mléko. Své výrobky na trhu prezentovali také coby příklad sociální mobility, apelovali na touhu matek zachránit se před absolutní chudobou. Společnost Nestlé najímala ženy, aby hrály „zdravotní sestry“, které nečekaně oslovovaly matky s nabídkou umělého mléka. Tyto falešné zdravotní sestry také matkám napovídaly řadu lží o tom, jak by jejich mateřské mléko mohlo vyschnout a ony by své děti neměly čím nakrmit. Dr. Stephen Joseph z prokorporátní Agentury pro mezinárodní rozvoj USA uvedl, že kojenecká výživa zabila milion dětí ročně jen tím, že je připravila o potřebné živiny. Což vedlo také ke zpomalení růstu a poškození mozku přeživších dětí.²⁹