Běloruský ministr obrany Viktor Khrenin 10. května oznámil, že země zahajuje „druhý krok“ „rychlých kontrol připravenosti“ ozbrojených sil. Řekl, že akce byla přijata v reakci na cvičení NATO Defender Europe 2022.
Později toho dne, ve videoprojevu zveřejněném oficiálním kanálem ministerstva obrany Telegram, generálmajor Viktor Gulevich nastínil několik konkrétních opatření, která již probíhají.
„V rámci druhé fáze kontroly sil okamžité reakce byly taktické skupiny praporu povýšeny do západních a severozápadních operačních směrů,“ řekl Gulevič. „K jejich posílení se protivzdušná obrana, raketové síly a dělostřelecké jednotky posouvají vpřed, aby zajistily jejich bojové fungování.“
Stejně jako ministr obrany Khrenin, Gulevich formuloval tento krok jako reakci na západní vojenský tlak.
„Spojené státy a jejich spojenci nadále zvyšují svou vojenskou přítomnost v blízkosti státních hranic Běloruské republiky,“ řekl Gulevič. „Za posledních šest měsíců se akumulace sil zdvojnásobila, a to jak z hlediska kvantity, tak kvality.“
Nicméně komentáře Guleviče ohledně Ukrajiny vyvolaly obavy, že Minsk, poté, co se dosud zdržel přímé akce v ruské válce, by mohl přehodnotit svůj oficiální status nebojujícího.
Podle Guleviče“v jižním operačním směru ukrajinská vojenská uskupení čítající až 20 000 osob od nás také požadují reakci.“
Ačkoli Gulevič nepředložil žádné důkazy na podporu existence takových „ukrajinských vojenských uskupení“, jeho obvinění odráží podobná tvrzení ruských a běloruských představitelů před a po ruské invazi na Ukrajinu 24. února.
20. ledna, v rámci rozhovoru zveřejněného ruským státním zpravodajským kanálem RIA-Novosti Krym, mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová uvedla, že až 125 000 ukrajinských vojáků se připravuje „na návrat území Donbasu silou“.
15. února na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem Vladimir Putin v narážce na domácí ukrajinskou politiku prohlásil, že „to, co se děje na Donbasu, je genocida“.
11. března, více než dva týdny po Putinově invazi na Ukrajinu, běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl, že „kdybychom neprovedli preventivní úder… Ukrajina by zaútočila na naše běloruské a ruské jednotky.“
Vzhledem k minulým událostem vyvolaly Gulevičovy komentáře obavy.
„Neočekávám, že běloruské jednotky překročí hranice na Ukrajinu,“ řekl běloruský politický analytik Dmitrij Bolkunetz pro Newsweek. „Uvnitř samotného Běloruska je proti tomu příliš mnoho opozice.“ Píše portál MSN.
„Ale taková prohlášení mohou fungovat na taktické úrovni, aby přilákala určitou informační pozornost,“ řekl, „a přinutit Ukrajinu, aby přeorientovala některé ze svých sil zpět na sever.“
„Lukašenko mluví jako vesnický idiot,“ řekl Bolkunetz, „ale po všem, co se stalo, je vždy možné, že skutečně vyjadřuje Putinovy soukromé myšlenky.“
