Polsko reagovalo na požadavky Evropské komise týkající se přesídlení uprchlíků, žádá Evropskou komisi, aby pozastavila procedury vedoucí k sankcím a označilo mechanismus přesídlení za ohrožení polské bezpečnosti.
Evropská komise 14. června zaslala formální dopis České republice, Polsku a Maďarsku v rámci procedury, která by mohl vést k sankcím proti těmto třem zemím v souvislosti s jejich odmítnutím přijmout uprchlíky.
„Právě jsem podepsal dokument, který je reakcí na obvinění Evropské komise. Obsahuje argumenty, podle mého názoru velmi silné, o tom, že Polsko nemusí přijímat ekonomické přistěhovalce ze severní Afriky a Středního východu, označených za uprchlíky,“ uvedl šéf polského ministerstva vnitra Mariusz Blaszczak na tiskové konferenci ve Varšavě.
„Má argumentace je založena na principu bezpečnosti. A bezpečnost je otázkou spíše národní politiky, než společenské,“ cituje ministra RIA Novosti.
Ministr poznamenal, že ve své odpovědi Varšava požaduje „ukončení vyšetřování porušení právních předpisů EU v souvislosti s rozhodnutím o přemístění (uprchlíků) z roku 2015“.
Dopis vypracovaný polským MV poukazuje zejména na systémové nedostatky při provádění rozhodnutí o přemístění, které „neumožňují přiměřené bezpečnostní záruky“. „Mechanismus migrace, který nám byl uložen při souhlasu koalice Občanskí platformy a Polské rolnické strany (bývalá vládnoucí koalice v době rozhodnutí o přesídlení uprchlíků) je neproveditelný. Je to mechanismus, který přitahuje novou vlnu migrace … Bezpečnostní polských občanů je nejvyšší prioritou polské vlády,“ zdůraznil Blaszczak, který tak vystupuje za nynější vládu strany „Právo a spravedlnost“.
Polská strana zdůraznila, že klíčem k řešení problémů migrantů je „akce u zdroje“ tedy v zemích odkud migrace pochází. „Z tohoto důvodu, podle našeho názoru, by opatření přijatá v Evropské unii, měla být založena na spolupráci se třetími zeměmi podél migračních tras, budování jejich azylových kapacit a řízení migrace, jakož i humanitární pomoc uprchlíkům v zemích sousedících se státy jejich původu,“ řekl polský ministr a upozornil na důležitost posílení vnějších hranic EU a boje proti nelegální migraci a obchodování s lidmi.
V reakci na obvinění EK ministr vnitra představil podrobné informace o pokusech provedení rozhodnutí o přemístění uprchlíků z Itálie a Řecka. Vysvětlil, že Polsko v roce 2015 vyslovilo ochotu přestěhovat 100 lidí a naznačilo své preference – rodiny, svobodné ženy, vazby s Polskem, komunikativní jazykové dovednosti (polsky, anglicky, rusky, francouzsky a další jazyky EU), odbornou kvalifikaci, vzdělání, a příslušnost k náboženským menšinám v zemích původu.
Pro prověření lidi, kteří by mohli být přemístěni, byli jmenováni speciální důstojníci. Avšak, například úředníkovi, který byl jmenován v Itálii, bylo zakázáno provádět přímé rozhovory a inspekce v souvislosti s kandidáty na přesídlení na polské území. „Polsko tak bylo zbaveno základního způsobu vyhodnocení spolehlivosti žadatelů,“ zdůraznil ministr vnitra.
V Řecku se důstojník účastnil rozhovorů, ale v testované skupině byli lidé, kteří by mohli představovat hrozbu pro bezpečnost Polska, například někteří použili údaje někoho jiného, uváděli nepravdivé informace o věku nebo zemi původu, stejně jako osoby, které byly pravděpodobně spojeny s teroristickými skupinami, uvádí dopis polského ministerstva vnitra.
(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)
