Dny Evropské unie jsou sečteny, tvrdí místopředseda estonského parlamentu a profesor práva Igor Grjazin pro deník The Daily Telegraph.
Podle jeho názoru je rozpad Evropy nevyhnutelný: nemá žádné silné vůdce, dominuje šedá mentalita mas, formální instituce jsou neaktivní, a společná měna jen oslabila ekonomiku. Nicméně rozpad Evropské unie bude probíhat rovnoměrně a relativně klidně, myslí si autor.
Historie se opakuje, ale o to zajímavější jsou případy, kdy se tak nestalo, napsal pro The Daily Telegraph Igor Grjazin. Odkazuje se na příklad dvou říší, a konstatuje, že úpadku Říma předcházela intelektuální degradace. Přičemž se „tragický pád“ Ruska udál hned po jednom z „intelektuálních vrcholů“ – po Jeseninovi, knize „Milníky“, Rachmaninovi, Malevičovi.
Vzhledem k tomu, že „kulturním mistrovským dílem“, které je součástí Evropské unie – je písňový festival „Eurovision“, je třeba se ptát, zda kolaps Evropské komise bude probíhat postupně nebo naráz, uvedl s jistou ironií autor článku. Je přitom přesvědčen, že v politických, ekonomických, mentálních i právních podmínkách bude tento proces velmi obtížný.
Přirozené tendenci demokratických evropských zemí k oslabení vazeb s EU stojí v cestě zejména profesionální byrokracie Evropské komise, protože jim poskytuje prostředky k obživě. Pokud jde o referenda o odtržení od EU, není se třeba obávat: Evropská komise má dostatek setrvačné síly, aby zabránila sociálním hnutím se upevnit a utopit je, konstatoval Grjazin.
Stejně jako ostatní říše, pohybující se k svému úpadku, EU potlačuje vnitřní opozici. V této souvislosti je pozoruhodná kombinace přirozeného disentu a prostředí, ve kterém existuje. EU musí přehodnotit svou vlastní demokracii, aby ospravedlnila svůj beznadějný boj, pokračuje estonský politik a právník.
Podle jeho vyjádření, všechny progresivní změny v EU, ať už Brexit, rozvoj různých „pirátských“ hnutí, posílení státního identity v Maďarsku, Česku a tak dále, probíhají relativně tiše a v každodenním režimu. Proto jsou všechny důvody se domnívat, že další rozpad bude pokračovat ve stejném duchu, napsal estonský poslanec.
Evropská unie měla smysl před půl stoletím, ale nyní ho už nemá, je přesvědčen Grjazin. Úkol zachování míru na kontinentu selhal na Ukrajině, v Gruzii, na Balkáně, na Kavkaze. Ve skutečnosti, mohutní terorismus – i válka. Vzhledem k naprosto sobeckým zájmům jednotlivých zemí, jakož i řadě historických incidentů, již není Evropská komise vhodná pro zachování míru, míní profesor práva.
Aby to dokázal probírá existenci jednotné měny. Podle Grjazina, ještě silněji poškozuje křehkou evropskou ekonomiku a posiluje její nedostatečnou konkurenceschopnost. Maastrichtská kritéria, na jejichž základě se přijímá do eurozóny, se používají selektivně a vytvářejí menšinu v EU, které přispívají k šíření nekalých obchodních praktik. Konec konců řada statistických úřadů v EU jednoduše lže, zdůraznil politik.
Zároveň se systém brání publicitě, která by mohla napravit situaci. Kritické demokratické síly v Evropské unii, značkují jako „extremistickou“ nebo „extrémní pravici“, a ministři, kteří dávají přednost svrchovanému právu a demokratickým svobodám ve vztahu k EU jako celku, jsou napadáni a uráženi. Navíc, další rizika jsou vytvářena ideologickým omezením využití policejních sil, kvůli strachu z obvinění z rasismu.
Všechny tyto intelektuální a ideologické faktory detekují nedostatek charismatických lídrů v této fázi změn, tvrdí článek. Evropské unii je nyní dominuje mentalita „vlády šedé masy“ a daří se vyprázdněné nečinnosti oficiálních institucí, napsal Igor Grjazin.
Podle něj, protože zde nejsou žádní silní vůdci, tak v EU chybí i jejich následovníci. Vedoucí činitelé v EU ve skutečnosti nikoho nikam nevedou – oni se jen účastní obecného pohybu. Proto obyčejní lidé mohou jen čekat a sledovat vývoj a slábnutí evropské myšlenky, zdůrazňuje právník.
Toto „intelektuální vakuum“ vyplňuje perspektiva online spolupráce, uvedl. Sociální a politický vývoj Evropy bude určen pomocí nových médií a spontánně vznikajících občanských hnutí. V tomto případě není budoucnost pro politické strany, ale pro chaty, míní estonský poslanec. Podle něj není úkolem postavit se do čela cesty rozvoje, ale podílet se na nem a prosazovat v něm hodnoty volnosti.
Brexit není zvláštní případ, a to pouze jedna z řady událostí na cestě k rozpadu EU. „V minulosti jsme byli svědky „arabského jara“, a jednoho dne se budeme ohlížet na „evropský podzim“, protože dny EU jsou sečteny,“ uzavírá Igor Grjazin v článku pro The Daily Telegraph.
(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)
