Na pozadí posílení „nacionalismu, separatismu a populismu“ v EU, vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k „znovuvytvoření myšlenky sjednocené Evropy“ a posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi, uvedl Die Zeit.
Nicméně Berlin reagoval na tuto výzvu „bez nadšení“, přičemž se německá kancléřka Angela Merkel po těžkých volbách zdá „unavená a zklamaná“, dodala publikace.
V současné době „evropští nacionalisté, regionalisté, separatisté, populisti a protekcionisti“ mají tendenci rozdělit sjednocený kontinent na malé kousky – a to „je děsivé“, napsal v Die Zeitu novinář Matthias Nass. Zástupci strany „Alternativa pro Německo“ získali 94 křesel v Bundestagu. Voliči AfD, rakouské Strany svobody, francouzské Národní fronty a italské „Ligy Severu“ chtějí, aby se ochránili před pocitem „ztráty bezpečnosti“ a vrátili se ke konceptu národního státu či rodného regionu.
Britové se nechtějí podřizovat Bruselu, Katalánci zase Madridu, Lombarďné a Benátčané Římu. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlašuje střední Evropu za „zónu bez přistěhovalců“, a v České republice ve volbách vyhrál miliardář Andrej Babiš, který se zapamatoval „útoky proti Evropské unii“, tvrdí list. Již se mluví o „novém východním bloku v rámci Evropské unie.“ Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko a možná Rakousko odmítají přijmout uprchlíky.
Tomuto „populismu“ vzdoruje francouzský prezident Emmanuel Macron, snaží se přesvědčit Evropany, že suverenita národních států nebo oblastí je v kontextu globalizace „chiméra“, a že pouze sjednocená Evropa může chránit zájmy svých občanů v konkurenciv USA, Číny a Ruska. Ve svém projevu na Sorbonně francouzský prezident znovu stanovil cíl „obnovení svrchované, sjednocené a demokratické Evropy“, neboť současná Evropa je „příliš slabá, pomalá a neefektivní“. Macron vyzval k užší spolupráci v oblasti obrany, boje proti terorismu, nebo v otázkách migrantů a uprchlíků, a hospodářské politice, včetně zřízení postu ministra financí eurozóny.
(Německý list však zapomíná dodat, že jakýsi „odpor“ vůči eurokratické byrokracii a jí provozované „omezené suverenitý členských zemí, je vyvolán její vlastní selektivní politikou a vůči menším zemím i přezíravostí k jejich potřebám – například ignoracvývozu méně kvalitních potravin do těchto zemí, a hluchota k jejich požadavkům. Nejnověji i postojem k demokratickým potřebám Katalánců. Nemluvě o tom, že se stále více projevují i prvky „dvourychlostní“ Evropy, které ve střední a východní části bloku vyvolávají pochopitelný odpor. – pozn. red.)
Nicméně Berlin reagoval na Macrona jen „zdvořilým potleskem“. „V Berlíně necítí nadšení, s nímž chce Macron oživit evropskou myšlenku,“ tvrdí Nass. „Poté, co vyhrála volby, které byly podle mnohých stranických příznivců Merkelové spíše těžkou porážkou, je kancléřka rozbita. Ve tváři má viditelnou únavu a frustraci,“ dodává autor článku v Die Zeitu.
(JRu, prvnizpravy.cz)
