Do první řady kritiků Ruské federace a obviňování jejího nově zvoleného prezidenta se postavilo zmrzačené Československo, dnes dokonce i za hranicemi známé jako Česko, komentuje Zdeněk Zbořil.
Podobně hystericky jako podivuhodná postava evropské politiky MZV GB s ještě divnějším jménem Boris Johnson, pohrozilo Ruské federaci trestem, protože náměstek jejího MZV si dovolil říci, že Česko vyrábělo a skladovalo v neurčené době a na neznámém místě dnes tak populární vražedný plyn Novičok.
Asi jsme zapomněli, že při svém vstupu do NATO jsme dávali k dispozici této útočné a někdy i obranné alianci nejen polní nemocnice, ale i chemické zbraně, obhospodařované ještě před rokem 1989 vojenskými útvary ČSLA. Už asi naše vysoké autority ani nevědí, že v letech divoké privatizace se vojenské materiály a technologie dostávaly do rukou rychle vznikajících „podnikatelských subjektů“ a jejich politických patronů. A tyto „nové struktury“ se neméně rychle adaptovaly na globálním tržišti obchodníků se smrtí.
A co další události a co vy na to pane Zbořile?
Menší zájem vyvolaly výsledky prezidentských voleb v Ruské federaci, které se měly odehrát v režii soupeřících zpravodajských služeb, ale ukázalo se, že ani tomuto přání se nedostalo větší pozornosti. Až na několik prohlášení evropských politiků o neregulérnosti voleb v RF se ukázalo, že mnozí ani nevědí, kdo jsou to ti jejich „Rusové“ a kde to „Rusko“ vlastně leží. Jejich vidění evropského východu je snad jen zajímavé tím, že se RF federace změnila ze strategického partnera ve strategického nepřítele. Ale i to je spíše výpověď o EU a NATO, než o Ruské federaci.
Ještě menší zájem se týkal voleb v SRN a dohadování se o vzniku nové velké koalice, ke které došlo až po dlouhých sedmi měsících. V submisivním Česku se s jistým zklamáním zaznamenal jen odchod MZV Gabriela ve prospěch Heiko Maase, a to zejména proto, že se u nás sleduje spíše než události v EU povaha vzájemných vztahů mezi SRN a Ruskou federací.
Z horizontu českého postoje k mezinárodní politice asi jen načas zmizelo napětí okolo Korejského poloostrova a dokonce se v českých médiích přestalo nadávat americkému prezidentovi. Ale ani na to nezapomínáme a v minulém týdnu jsme se mohli seznámit s novým objevem dalšího hříchu Donalda Trumpa v relativně dávné minulosti. Jeho příčinou byla modelka, která okolo něj kroužila a on ji nepřehlédl. V bouřlivé atmosféře okolo hnutí a pohnutí Me-too to ale už také postrádá sílu z doby jeho vzniku.
V Česku jsme ale téměř přehlédli, že se na Ukrajině chystá kacéřování původně válečné hrdinky, později oběti Putinovy zvůle, nakonec emigranty a poslankyně v Kyjevě. Té, kvůli které český poslance Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda (KDU-ČSL) organizoval hladovku v bruselských kuloárech, ke které se, bohužel, mnoho jeho kolegů nepřipojilo. Ale alespoň nebude muset dnes vysvětlovat, proč Česko bylo tenkrát, podobně jako v biatlonu, first a proč se k němu skoro nikdo nepřidal.
(JRu, prvnizpravy.cz)
