V posledních čtrnácti dnech otřásly veřejností kriminální činy, které mají společného jmenovatele. Jejich pachateli jsou mladiství, vesměs asociálové z polepšoven. Případy, o nichž se dnes veřejnost dozvídá jaksi mimochodem, opět otevřely potřebu zpřísnění postihu mladistvých delikventů, čemuž se vládnoucí liberálové tak urputně po dlouhé roky brání.
Prvním je příběh trojice mladíků z výchovného ústavu v Hostouni na Domažlicku, kteří se loni v září pokusili zavraždit vychovatele. Trojice pachatelů stanula letos 9. března před Krajským soudem v Plzni. Projednávání případu je samozřejmě neveřejné, neboť obžalovaní ještě nejsou plnoletí a podle vládnoucí liberální doktríny je třeba chránit jejich práva. Hrozí jim až devět let vězení.
Nezdařená vražda
Mladíci se chtěli zbavit vychovatele během jeho noční služby, zamýšleli mu sebrat peníze a ujet jeho autem. Plán měl být původně takový, že vychovatele vylákají do dílny, a tam mu šroubovákem probodnou krk. Alternativou bylo vylákat ho do koupelny, a tam ho probodnout nožem. Tělo pak chtěli naložit do kufru auta s tím, že ho po cestě vyhodí do rybníka. To se jim ale nezdařilo.
„Začátek záměru jim vyšel, naštěstí ale vychovatel svým jednáním jejich úsilí zmařil a k chystanému útoku na jeho osobu nedošlo,“ konstatovala už dříve policejní mluvčí Martina Korandová. Do akce chtěli zapojit i ostatní chovance.
Z ústavu nakonec uprchli. „Ještě v areálu se snažili vniknout do zaparkovaného osobního vozidla, přičemž po rozbití bočního okna se spustil alarm. Poté utekli do obce Rybník, kde odcizili jízdní kola, a následně se vloupali do rekreačního objektu, kde je zadrželi policisté,“ konstatoval domažlický soudce Jan Švígler, který mladíky ve věku 16 a 17 let za posledně zmiňované činy už dříve potrestal podmíněnými tresty. Delikventi byli zařazeni do terapeutického programu pro drogově závislé.
Případ z Chrastavy
Druhý případ, který otřásl v uplynulých dnech veřejností, je případ cikánského dětského gangu z Plzeňska, který ukopal k smrti cizince kvůli penězům. Vůdce zabijáků, který byl jako jediný plnoletý, zatkli v uplynulých dnech v Anglii, kam po hrůzném činu uprchl a skrýval se v tamní romské komunitě. Tam ho britská policie na základě mezinárodního zatykače zadržela a minulý týden jej vydala českým orgánům. Muž se tam prokazoval cizími doklady. K jeho ztotožnění podle policie přispěly fotografie a detailní popis tetování. Do ČR přiletěl v doprovodu vyšetřovatelů 4. dubna. Převzal si obvinění ze zločinu loupeže a vraždy, za což může skončit za mřížemi až na 18 let, či dostat výjimečný trest.
Obviněný cikánský mladík měl společně se třemi dalšími nezletilými Romy vylákat 10 září minulého roku na odlehlé místo devětadvacetiletého cizince, který předtím popíjel a také hrál na automatech v několika barech. Chtěli po něm peníze. Když odmítl, skupinka ho prostě ukopala k smrti. Pitva ukázala, že zemřel kvůli mnohačetným zraněním.
Třetí případ se týká cikánského chovance dnes už zrušeného Výchovného ústavu a dětského domova v Chrastavě, který znásilnil a dlouhodobě pohlavně zneužíval třináctiletého postiženého chlapce, se kterým bydlel na pokoji. Minulý týden vše potvrdil krajský soud v Hradci Králové. Nejvíce šokující je, že vedení ústavu i vedení ministerstva školství, které ovládala poslankyně ČSSD Kateřina Valachová, celý případ krylo.
S tím se ovšem nemíní smířit starosta Chrastavy a senátor Michael Canov. Poslal na ministerstvo školství dopis, ve kterém žádá prověření postupu bývalé ministryně a jejího náměstka Václava Pícla. Canov tvrdí, že věděli o zneužívání postiženého chlapce v chrastavském ústavu, nic neudělali a případ kryli. „Tím to nesmí skončit. Musí být potrestáni i ti, kteří dopustili totální rozvrácení fungujícího systému v ústavu, což pak umožnilo, aby jeden chovanec znásilňoval druhého. Skandál je o to větší, že příslušní lidé se to snažili ututlat,“ říká Canov a dodává: „Je naprosto neuvěřitelné, že tehdejší ministryně a její náměstek tohle tutlání podporovali. Měli by za to také nést odpovědnost, když nyní soud uznal, že k pohlavnímu zneužití opravdu došlo“.
V rozporu se zákony
Valachová patřila k oporám Dienstbierových „progresivistů“ v Sobotkově vládě. Kromě ní se neomarxisté mohli plně opřít i o ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a již zmíněného ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. Zdatně jim v tom sekundovala ombudsmanka Anna Šabatová, která tento revoluční trojlístek doplňovala a dodnes působí na svém postu, ze kterého postupně vytvořila úřad multikulturního džihádu.
Multikulturalisté opírající se o ideologii, jež má za cíl zničit poslední zbytky tradičních hodnot a řádu, působí dnes ve všech politických stranách, snad kromě SPD. Názorně jsme to viděli tento týden, když právě tato progresivistická falanga ve vedení ANO znemožnila ustavení jednobarevné vlády ANO s podporou KSČM a SPD.
Revoluční dědictví minulé vlády tak budeme odstraňovat ještě dlouho. Právě u podpory patologických jevů mládeže došli liberálové snad nejdále. Tento týden vyšlo najevo, proč bývalá ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) tolik stála o to, aby vznikla koalice ČSSD a ANO, ve které by ČSSD získala MPSV – což je nyní opět na stole. Máme se tedy na co těšit.
Dědictvím Marksové, které v minulém týdnu vyplulo na povrch, je i metodický pokyn Odboru ochrany práv dětí vydaný tímto ministerstvem. Tato revoluční příručka pro sociálky vyvolala mezi odborníky šok. Podle tohoto materiálu by se měli všichni delikventi z polepšoven po dosažení 15. roku okamžitě propustit na svobodu bez ohledu na rozhodnutí soudu, neboť prý tím, že jsou v ústavech drženi proti své vůli, jsou podle MPSV porušována jejich práva.
Ředitelka Sdružení na ochranu ohrožených dětí Marie Vodičková konstatuje: „Ministerstvo podzákonnými interními pokyny mimořádně hrubým způsobem porušuje a ignoruje platnou právní úpravu“. Dodala, že v metodickém textu ze dne 14. března letošního roku, určeném pracovníkům orgánu sociálněprávní ochrany dětí (OSPOD), se přímo navádí k porušování platných zákonů.
Opory nového řádu
Nařízení se ovšem netýká jen dětí ve výchovných ústavech, ale všech které dosáhnou patnácti let. To by v praxi znamenalo, že i když rodiče podle platné právní úpravy zodpovídají za výchovu a výživu svých dětí až do dosažení plnoletosti, tj. 18 let, podle tohoto nařízení MPSV by neměli mít právo rozhodovat o tom, kde bude jejich dítě bydlet, či co bude dělat – respektive nedělat. Rodiče prý musí své děti pustit bydlet třeba na ulici, nechat je propadnout drogám zničujícímu životu – zůstane jim pouze povinnost dítěti pouze dávat peníze a tím ho v nemorálním způsobu života de facto (proti své vůli) podporovat.
Morální rozvrat rodiny dovedlo ministerstvo práce a sociálních věcí tímto svým šíleným pokynem dnes zase o další metu dále. Právě v souvislosti s výše zmíněnými případy mladistvých kriminálníků z poslední doby, se tento nápad zdá jako z jiného světa.
A není to jen zdání. Je z jejich světa a bude záležet jen na nás, jestli se tento jejich šílený svět stane brzy i tím naším.
I o tom je současná „vládní krize“ a plná náměstí revolučních liberálních mládežníků. Brzy mezi nimi budou možná stát i ti z polepšovny z Hostouně či z Chrastavy. Nikdo přeci nemá právo jim upírat právo na svobodný pohyb.
(JRu, protiproud.cz)
