„Země, která nebrání svůj blahobyt domu, nemůže bránit své zájmy za hranicemi“
Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více nabývá rysů kurzu, který hrozí obchodními válkami. Vzhledem k tomu, že během předvolební kampaně sdělil, se hlavním obchodně-ekonomickým konkurentem Spojených států stala Čína, může 45. americký prezident poškodit také vztahy s evropskými spojenci. Ohroženými se tDaké staly obchodní vztahy Ameriky s Japonskem, Austrálií a Kanadou, tradičními spojenci Spojených států.
Kanada a Mexiko v hledáčku Trumpa
Trumpem schválené zavedení 25% cla na dovoz oceli a 10% cla na dovoz hliníku postavilo americké spojence před volbu: mlčky přijmout nová pravidla hry nastavená Spojenými státy, nebo podniknout odvetná opatření, nebo se pokusit domluvit na ústupcích.
V nejzranitelnějším postavení se ocitli severoameričtí sousedé USA – Kanada a Mexiko. Trump sdělil, že jím přijatá opatření se netýkají obou těchto zemí do doby, dokud Washington nevyhodnotí tento proces během rozhovorů o revizi dohody o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA). Revize této dohody, či její záměna za dvoustranné dokumenty, je jednou z priorit Bílého domu v oblasti zahraničního obchodu. Nyní jsou Kanada a Mexiko v Trumpově hledáčku. Americký prezident vysvětlil, že pro tyto země je připraven 30-denní odklad zavedení cel. Pokud se během této doby domluví s Washingtonem na nových podmínkách v rámci NAFTA, zvýšení cel u oceli a hliníku, které tyto země vyváží do USA, provedeno nebude. V opačném případě ÜSA vystoupí z NAFTA.
I další země jsou ve dvojaké situaci. V jejich případě mají cla vstoupit v platnost 23. března, ale prezident Trump může v jakýkoliv okamžik tyto země „omilostnit“. Konečné rozhodnutí bude přijato nejen z ekonomického, ale také z politického hlediska, což činí situaci ještě nejistější. Při podpisu dokumentu o zavedení prohibitivních cel na ocel a hliník Trump zdůraznil, že Washington se nebrání změně cel a že je dokonce připraven je pro jednotlivé země zrušit. Konkrétně bylo přislíbeno osvobození od cel u zemí, které, jak řekl Trump, „k nám v otázkách obchodu přistupují spravedlivě“. Mimo obchodu se jedná i o souhlas spojenců USA s navýšením vojenských výdajů.
Změny v celní politice Trump vysvětlil přáním vytvořit nová pracovní místa pro Američany. Nicméně důsledky zavedení cel u dovozu oceli a hliníku do USA mohou mít opačný efekt. Jak píší londýnské Financial Times, s odvoláním na výpočty organizace Tax Foundation, která se zabývá analýzami daňové a rozpočtové politiky, nová cla mohou přijít americkou ekonomiku přibližně na 9 mld dolarů ročně.
Ocel, hliník a národní bezpečnost
Trump své rozhodnutí postavil na odvolání se na článek 232 zákona o rozšíření obchodu (Trade Expansion Act) z r. 1962, který umožňuje Spojeným státům přijímat jednostranná opatření u omezování dovozů s odvoláním se na národní bezpečnost. V dubnu 2017 došlo americké ministerstvo obchodu k závěru, že dovoz oceli a hliníku „ohrožuje národní bezpečnost“ země, neboť výše dovozu oceli čtyřikrát převyšuje objem vývozu, a podíl dovozu na spotřebě hliníku vzrostl na 90%. Na základě těchto údajů ministerstvo obchodu doporučilo prezidentu Trumpovi přijmout opatření na ochranu amerických metalurgů. Hliník se široce používá v obranném průmyslu, především v loďařství a leteckém průmyslu, a ocel ve stavebnictví, automobilovém průmyslu, energetice, při výrobě strojů a zařízení.
„Země, která nebrání svůj blahobyt doma, nemůže bránit své zájmy za hranicemi“, říká Trump. Ocelářský a hliníkářský průmysl označuje za „životně důležitá odvětví pro národní bezpečnost“, která byla zdevastována „agresivním“ chováním ostatních zemí v zahraničním obchodu.
Podle údajů expertů Petersonova institutu světové ekonomiky, již na konci r. 2017 byly v USA v platnosti různá protekcionistická opatření u 60% dovozu oceli. Konkrétně byla zavedena cla u 94% dovozu oceli z Číny, a u 54% dovozu oceli z dalších zemí. A nové kroky Trumpa na ochranu amerického trhu byly pro partnery USA neočekávané. V Bruselu začali vypracovávat protiopatření. Byl vytvořen seznam amerického zboží, u kterého mohou Evropané zavést odvetná cla. Evropská komise dala na seznam zboží vyráběné v těch amerických státech, kde je tradičně silná pozice republikánů. Jde konkrétně o motocykly Harley Davidson vyráběné ve Wisconsinu, rodném státě předsedy parlamentu Paula Ryana, a také o bourbon – druh whiskey vyráběné v Kentucky, rodném státě předsedy republikánské většiny v senátu Mitche McConnella. Na seznamu figurují také kovové žebříky, pánve, košile, džíny, obuv, kosmetika, výletní lodě, whiskey, kukuřice a ananasová šťáva. Takřka vše potřebné pro piknik v tomtéž státě – Kentucky. Podle odhadů Bruselu je celková hodnota amerického zboží, na které může Evropská komise uvalit 25% cla, 3,5 miliardy dolarů.
Obchodní válka nebo kšeftování s ústupky Washingtonu?
Nicméně hrozba visící nad americkými vývozy žebříků a pánví Trumpovi strach nenahnala. Je připraven učinit ještě další krok na „celní šachovnici“, a to zavést 25% dovozní clo na evropské automobily. A to bude již vážná rána, především pro Německo. Automobilový koncern Volkswagen přijde o tržby ve výši 22 mld euro. USA jsou pro Německo jedním z hlavních automobilových trhů. „Cla rodí další cla; je to jako s rozmnožováním bakterií,“ poznamenala v rozhovoru pro Bloomberg TV hlavní stratég pro světové trhy americké investiční společnosti Invesco Kristina Hooper.
Německo se zatím na americkou vládu s prosbou o odklad, tím spíše o vyškrtnutí z černé listiny, neobrátilo. „Trumpova politika ohrožuje svobodnou světovou ekonomiku,“ varovala odcházející německá ministryně hospodářství Brigitte Zypries. Dle jejích slov se Evropa nemůže rozdělit kvůli Trumpově návrhu učinit vyjímky pro Mexiko, Kanadu a Austrálii.
V Jižní Koreji, třetím největším vývozci oceli do USA, se rovněž odvolávají na národní bezpečnost, s odkazem na americko-jihokorejskou smlouvu z r. 1953. (Pokud si Korejci udělali řádnou analýzu nosníků z WTC poslaných tam jako šrot na přetavení, mají vyškrtnutí ze seznamu prakticky jisté – p.p.)
Nicméně někteří si již pospíšili s anální alpinistikou ve vztahu k Washingtonu, o čemž s uspokojením informoval 9. března americký ministr obchodu Wilbur Ross. Australský premiér Malcolm Turnbull spoluobčanům sdělil, že americký prezident slíbil dát jejich zemi na bílou listinu.
Brusel zatím projevuje rozhodnost. „Budovali jsme globální systém obchodu desítky let. Závisí na něm blahobyt Evropy a miliony pracovních míst, a Evropa nebude stát stranou, pokud někdo ohrozí svobodný světový obchod,“ sdělila komisařka EK Margrethe Vestager. A 10. března projednali dovozní cla komisařka EK pro obchod Cecilia Malmström a obchodní zástupce USA Robert Lighthizer. Dle slov Malmström „musí být Evropská unie, jako blízký partner Spojených států v oblasti bezpečnosti a obchodu, z tohoto seznamu vyškrtnuta“. Nicméně rozhodnutí nepadlo a diskuse pokračuje.
Rozhodnou odpověď na opatření Trumpa přislíbila Čína. Na čínském ministerstvu obchodu si myslí, že obchodní válka se Spojenými státy bude pro světovou ekonomiku katastrofa.
Obchodní válka, nebo kšeftování s ústupky Washingtonu – to je dilema, před kterým stojí hlavní obchodní partneři USA. A jak poznamenaly New York Times, pokud jednotlivé země jednostranně přistoupí na ústupky Američanům, aby se dostaly na bílou listinu zemí osvobozených od cel, vytvoří to špatný precedent: Amerika bude výměnou za přístup na svůj trh požadovat stále nové a nové ústupky, což podkope systém řešení obchodních sporů v rámci WTO.
(JRu, zvedavec.org)
