V roce 2019 se očekává dokončení plynovodu „Síla Sibiře“ v Asii. Celková délka ropovodu bude přibližně 3000 kilometrů a Gazprom se tak stane nezávislý na Západu.
„Síla Sibiře“ je jedním z největších stavebních projektů na světě. Čína tak bude zásobována ruským plynem. Gazprom nemá problém s financováním, ale pro společnosti Gazprom rostou spíše problémy se stavbou v nehostinném terénu sibiřské divočiny.
Chcete-li vidět, kde se uskuteční nejkrásnější stavební projekt největší světové plynárenské společnosti, musíte odjet daleko z Evropy, do hluboké Asie. Tam, nedaleko od největšího sladkovodního jezera na světě Bajkal, se zařezávají stroje do nekonečné linie v tajze, v jihovýchodní části sibiřské divočiny, jeřáby ukládají nekonečné ocelové trubky v bahnitém i kopcovitém terénu.
„Síla Sibiře“ je název nového plynovodu, na kterém ruská skupina Gazprom pracuje intenzivně a jehož stavba je v pravidelných intervalech dokumentována na veřejnosti. 1,629.3 km plynovodu je nyní postaveno, což je 75,5 procent části plynovodu na ruském území z místa těžby Čajandinskoje severně od jezera Bajkal do města Blagovešensk 7800 kilometrů východně od Moskvy, přímo na hranici s Čínou.
V konečném důsledku bude potrubí, které se staví od podzimu 2014, mít délku přibližně 3 000 kilometrů.
Dne 20. prosince 2019 bude podle plánu plynovod dokončen, ke spokojenosti Gazpromu, který dokáže Evropě, že si může najít kupce i jinde ve světě.
EU komplikuje expanzi Nord Stream.
Brusel se pokouší negativně zasahovat do výstavby plynovodu Nord Stream-2. EU tvrdí, že existuje obava, že bude příliš jednostranně závislá na ruském dodavateli a že dala politický slib, že zachrání lukrativní ruský tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy.
Plynovod Nord Stream-2 podporuje několik zemí EU, především Německo, které naopak tvrdí, že další plynovod směřující do Evropy zvýší diverzifikaci zdrojů a tím i bezpečnost Evropy. Spojené státy, které se snaží dodávat přes polský terminál břidlicový plyn, jsou spolu s Polskem proti Nord Stream-2.
Vztahy Ruska a Evropy na trhu s plynem jsou napjaté nejméně deset let. Ale s připojením Krymu v roce 2014 se napětí zvýšilo a stalo se nepřekonatelné. Není proto náhodou, že se Moskva a Peking v tuto chvíli dohodly na dodávkách plynu.
Více jak deset let se vedlo rusko-čínské jednání o plynovodu. Konečně v květnu 2014 podepsala společnost Gazprom a čínská společnost CNPC 30-letou smlouvu o dodávkách plynu na 38 miliard kubíků ročně (přibližně polovinu německé roční spotřeby). Celkově jde o hodnotu 400 miliard dolarů (326 miliard eur).
Čína využila okamžiku, kdy Západ izoloval Rusko a diktovala podmínky smlouvy ve svůj prospěch, pozorovali spekulanti.
(JRu, prvnizpravy.cz)
