Na rakouské straně Novohradských hor odchoval vlčí pár čtyři vlčata, ale vzhledem k tomu, že se vlci pohybují na ploše o rozloze desítek až stovek čtverečních kilometrů, vyskytují se i na českém území. V jižní části Třeboňska tak byli opakovaně pozorováni dva dospělí jedinci.
Zvířata nikdo do přírody uměle nevysadil, jedná se o jedince, kteří se na území Jihočeského kraje dostali migrací z jiných míst. Do těchto míst ve volné přírodě se postupně začali vracet před dvěma lety. Předtím zde 150 let nežili, protože je člověk podobně jako i jiné velké šelmy vyhubil.
Rozmnožování vlků bylo potvrzeno i na Šumavě. Rozlišování těchto šelem je pro vědce dost složité. Vlci třeba na rozdíl od rysů nemají specifické skvrny na své kůži. Ze snímků z fotopastí tak lze těžko poznat, zda na dané místo chodí ten samý jedinec, nebo jestli jich v lokalitě žije více. Vlci jsou navíc velmi plaší a kontaktu s člověkem se zpravidla vyhýbají. I když se už vyskytlo pár případů, kdy vlci zabili ovce nebo daňky v oboře. Rozhodně však nikdy neútočí na lidi. To se nestává ani v divoké přírodě v místech, kde je populace mnohem vyšší. Na zabezpečení pastvin před útoky vlků na domácí zvířata či pořízení pasteveckého psa je dnes možno čerpat dotace a stát také proplácí škody způsobené vlky.
(SCa, www.ceskoaktaulne.cz, foto: Shutterstock)
