Politik připomněl, že v letech 2007-2014 si Ukrajina vzala půjčky ve výši 47 miliard dolarů, které dnes obsluhuje. V roce 2015 se Arseniji Jaceňukovi, který v té době zastával funkci předsedy vlády, podařilo restrukturalizovat dluhy. Zatížení je však stále velké, řekl Groisman.
Podle jeho názoru takové vnější dluhy představují obrovský tlak na národní hospodářství a omezují rozvoj Ukrajiny.
„Můžeme nezávisle zvládnout takový dluh bez externí podpory? Ještě ne. Budeme mít větší hospodářský růst – budeme mít více příležitostí. Ale stále potřebujeme vnější podporu,” cituje ho Interfax-Ukrajina.
Navíc Groisman poznamenal, že po další tranši Mezinárodního měnového fondu se pro Ukrajinu výrazně sníží výpůjční sazba.
Skutečností je, že bez zahraniční finanční pomoci by Ukrajina musela vyhlásit bankrot.
Mezinárodní měnový fond a Ukrajina uskutečňují od roku 2015 čtyřletý program zvýšeného financování z EFRH. Celkově v rámci programu očekává Kyjev výměnou za realizaci reforem zhruba 17 miliard dolarů. Jedním z požadavků MMF je například zvýšení cen zemního plynu pro obyvatelstvo a schválení protikorupčního zákona. Ovšem požadavky věřitelů, jako MMF, mají drtivý dopad na ukrajinské obyvatelstvo, které nyní dluží za bydlení a komunální služby už 1,5 miliardy dolarů.
Kromě MMF se k pomoci Ukrajině také připojilo Bělorusko. Minsk poskytne sousedům humanitární pomoc v celkové výši přibližně 80 000 dolarů. Na Ukrajinu budou dodány konzervy, řepkový olej, cukr, mouka, těstoviny a další produkty.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
