Podle něj dne 25. prosince ve 12 hodin mu volali přátelé, že na železniční trati poblíž vesnice Ceglovka se už dva dny zdržují dva zatoulaní psi.
„Když jsem tam přijel, ukázalo se, že jeden z nich, byla to fenka, byla zraněna, asi vlakem, a nebyla schopná se pohybovat sama. Chtěli jsme ji odnést z kolejí, ale druhý pes nás k ní nepustil, postavil se před ni a výhrůžně na nás vrčel! Jednalo se o velkého psa a bylo očividné, že je připraven fenku bránit jakýmkoli způsobem. Po několika marných pokusech jsme tedy zůstali bezradně stát.“
A tehdy uslyšeli vlak. Pokusili se ještě jednou dostat k fence. Opět marně. Vlak se zatím k oběma zvířatům nezadržitelně přiblížil. Strojvůdce sice zatroubil, ale už se nedalo nic dělat. Lidé to vzdali a opustili kolejiště.
Když pes uslyšel výstražné houkání, vzdor všem instinktům se nedal na útěk, ale vrátil se k fence, lehl si vedle ní a ona si na něj důvěrně položila hlavu. Obě zvířata se jen přitiskla k zemi a… zmizela pod vlakem!
Nebyl to zřejmě první vlak za ty dva dny a obě zvířata už taky byla viditelně zesláblá. Proto taková odevzdanost? Pes prostě i přes nebezpečí, které se na ně s ohromným rachotem řítilo, zůstal u své družky ležet a zahříval ji, jak to patrně dělal po celé dva dny.
„Nevím, jak to nazvat: instinkt, láska, přátelství, oddanost? Vím však jednu věc: tohle by lidé nedokázali!”- napsal na své stránky Denis Malafjejev.
Psi díky svému klidu zůstali nezraněni. Později se přece jen podařilo k nepohyblivé fence dostat a odnést ji z kolejí.
Její druh ji věrně následoval, ale v kufru auta už neměl sil dál dělat hrdinu. Když se ujistil, že je vše v pořádku, přenechal všechny starosti zachráncům a – usnul.
Psi byli dopraveni do útulku, kde jim bylo poskytnuto veterinární ošetření. Při prvním vyšetření nebyla nalezena žádná vážnější zranění, ani zlomeniny, pouze modřiny a drobné rány. Obě zvířata však byla silně dehydrovaná a vysílená hlady.
Zpráva o tomto podivuhodném případu se objevila v sociální síti, a tak se záhy objevil i šťastný majitel obou psů. Teď už byla známá i jejich jména: Lucy a Panda.
Gubernátor Zakarpatské oblasti Gennadij Moskal zachránce obou psů vyznamenal čestným oceněním „Zlatý zakarpatský medvěd“.
„Za sebe mohu říci, že lidé se v podobných situacích bohužel ani zdaleka nemohou rovnat těmto zvířatům. A pokud bychom měli na mysli naše politiky, pak jejich chování je přímo opačné – nikoliv zachránit, ale naopak souseda pod vlak přistrčit. Proto věrnost, obětavost a vzájemná důvěra, kterou prokázali tito dva psi z okresu Užhorod, by se měly stát pro lidi příkladem!” řekl.
Po čase
O těchto venkovských psech psali v hlavních vydáních Evropy, USA a Japonska. A samozřejmě je sledovala i celá Ukrajina. Neobvyklá oddanost k sobě tyto dva psy, snad křížence skotského a kavkazského ovčáka, přitahovala už od štěněcího věku. Jejich majitelé říkají, že jsou prostě neoddělitelní.
Lucy měla, jak se ukázalo až později, zranění na páteři, takže v zimě ještě přebývala v teplé kotelně. Ale její Romeo, který se nachladil, když svou zraněnou parťačku na železničních kolejích zahříval, je už zdravý a stráží domácnost. Čas od času však přece jen opouští svůj post a navštěvuje zraněnou Lucy: dívá se něžně na svou druhou půlku a snaží se lehnout si alespoň na pár minut co nejblíž k ní. Pravda, někdy slečna nemá náladu a Pandu odežene. Ale nemyslí to vážně. Fakt ne!
Videa zde: https://www.facebook.com/den.podolchak/videos/1206615212753255/
https://www.facebook.com/den.podolchak/videos/pcb.1203435553071221/1203415666406543/?type=3&theater
https://www.facebook.com/den.podolchak/videos/pcb.1203435553071221/1203415726406537/?type=3&theater
(myslenkyocemkoli.blogspot.com, foto: Archiv)
