V souvislosti s uprchlíky začaly růst i obavy z teroristických útoků islámských radikálů. Zatímco v roce 2014 vnímalo přistěhovalectví a terorismus jako problém pouze 26 procent lidí, o rok později číslo prudce poskočilo na 76 procent. Svou roli v nárůstu obav z bezpečnostních rizik hrály mimo jiné teroristické útoky v Paříži. V roce 2016 číslo kleslo na 63 procent. Avšak i v roce 2017 hodnotilo migraci jako vážný problém nadpolovičních 58 procent Čechů, vyplývá z průzkumu Eurobarometru v roce 2017.

Podle výzkumu veřejného  mínění, který zpracovávala Masarykova univerzita a Akademie věd, věří více než desetina respondentů, že nejdůležitějším politickým problémem České republiky je migrace.

V roce 2004 vnímalo členství v Unii pozitivně 35 procent Čechů, jak ukázal sociologický průzkum veřejného mínění Eurobarometr. To bylo pesimističtější ve srovnání s ostatními státy, kde průměr činil okolo 40 procent. Až 38 procent Čechů se stavělo k Unii neutrálně. O deset let později narostla míra pozitivního vnímání Unie jen trochu – na 37 procent.

Vztah Čechů k Unii ovlivnila dluhová krize v Řecku a poté v eurozóně.

Dramatickou proměnou prošel u Čechů vztah k euru. Před 15 lety jeho zavedení podporovala většina občanů, ale touha po euru postupně slábla. Začal narůstat podíl odpůrců eura, který se během druhé poloviny minulého desetiletí vyrovnal podílu stoupenců. Prudký zlom pak nastal zjevně v souvislosti s krizí v eurozóně. Od roku 2011 až do současnosti jsou proti euru zhruba tři čtvrtiny lidí.

Jinak je na tom otázka setrvání v Unii. Přestože Češi Evropskou unii kritizují a k řadě rozhodnutí přistupují skepticky, je pro členství v EU absolutní většina Čechů. To se ukázalo i v roce 2016, kdy kulminovala migrační krize a zvyšoval se tlak Evropy na to, aby Česko začalo přijímat běžence, kteří se hromadili v jihoevropských zemích. Nadpoloviční většina tehdy byla pro setrvání v EU, zatímco pro vystoupení by hlasovalo jen 39 procent lidí.

(SCa, www.ceskoaktualne.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře