Podle náčelníka generálního štábu k tomu české vojsko nemá početní ani schopnostní dispozice už od roku 1938. Armádu pak ve stávající podobě je podle něj potřeba odbyrokratizovat a zrychlit proces armádních tendrů.
“Jsem hluboce přesvědčen o tom, že v nestabilním světě je jedinou cestou koaliční jednota a společné úsilí ke zvládání hrozeb. Je naprosto zcestné si myslet, že Česká republika v jakémkoliv bezpečnostním problému ubrání sama sebe. Na to nemáme velikostí armády ani schopnostmi – a od roku 1938 jsme v podstatě ani nikdy neměli,” konstatoval Aleš Opata.
Úkolem pro malou armádu s omezenými zdroji, jako je ta česká, je podle náčelníka Opaty univerzálnost a víceúčelovost. Jednotky i pořizované zbraňové systémy by se tak měly dát nasadit za rozličných situací či hrozeb. Armáda si zároveň hodlá zachovat pestrost a neměla by se úzce specializovat jedním směrem, ale “mít flexibilně vybavené jednotky od lehkých až po ty těžké,” jak řekl Opata.
Za jeden z hlavních problémů považuje zdlouhavé vojenské tendry, přičemž vinu nevidí na straně legislativy, ale byrokracie. “Byrokracii musíme okleštit, připravovat armádu na válku, zabývat se realitou a vrátit se ke zdravému rozumu,” má jasno Opata.
Opata rovněž zopakoval, že jednou z jeho priorit bude výstavba nových jednotek, mezi nimiž je právě ředitelství kybernetických a informačních operací.
“Je to věc, která se průřezově bude týkat všech domén, ve kterých se dnes pohybujeme. Nové velitelství je klíčem k úspěchu při reakci na soudobé a budoucí bezpečnostní hrozby,“ řekl náčelník generálního štábu.
“Když je postavíme za patnáct let, dostaneme se do situace, kdy se válka povede trochu jiným způsobem,” poznamenal náčelník generálního štábu a upřesnil, že nové velitelství kybernetických sil by proto česká armáda chtěla zřídit od začátku příštího roku.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
