Údaje OECD jsou velmi překvapivé, protože Německo je oprávněně považováno se svojí silnou ekonomikou i za zemi s vysokou životní úrovní. Jak je patrné, za toto výkladní skříní se skrývají temné stíny.
Aby členové takových rodin dosáhli průměrné úrovně příjmů, je nutné 180 let, což odpovídí životu šesti generací. Důvodem je složitý systém vzdělávání, který snižuje šance dětí d chudými rodiči stát se lidmi, uvedla na internetových stránkách německý televizní kanál N-TV.
V Německu mají děti z chudých rodin ještě menší pravděpodobnost, že zlepší své sociální postavení, než v jiných průmyslových zemích, napsala N-TV.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Německu lidé z rodin s nízkými příjmy budou potřebovat 180 let – to znamená šest generací – k dosažení alespoň průměrné úrovně mezd. V dalších 24 zemích, kde byla studie provedena, je stejný výsledek dosažitelný v průměru během pěti generací, poukázala televize.
Stejná jako v Německu je situace ve Francii a Chile.Ještě delší – devět generací – je cesta k sociálnímu vzestupu v Brazílii a Jižní Africe, a nejhorší ze všech pro chudé rodiny ke Kolumbie: k dosažení středních příjmů lidmi z těchto rodin budou potřebovat v průměru 11 generací. Naopak nejlepší situace je v Norsku, Finsku a Švédsku – kde chudé rodiny mohou dosáhnout průměrné úrovně příjmů „jen“ za tři generace.
Výsledky studie představila v Paříži expertka OECD Gabriela Ramosová, a kritizovala většinu zemí organizace, protože jsou téměř není žádná „sociální mobilita“. Podle ní se „příjmy, profese a úroveň vzdělání převádějí z jedné generace na druhou” bez jakýchkoli změn nebo zlepšení.
Podle studie v Německu 42% synů nízkopříjmových otců sami dostávají nízké mzdy.Tento ukazatel v zemi je v průměru mnohem vyšší, než u všech zemí OECD, kde je to 31%. Pouze 9% je schopno proniknout do skupiny obyvatel s vysokou úrovní mezd – méně než polovina průměru v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Na opačném konci je 50% dětí, jejichž otcové dobře vydělávají, kdy polovina dětí v těchto rodinách získává vysoké mzdy.
Sociální mobilita v Německu je velmi nízká, pokud jde o vzdělání a profesní status, pokračovala N-TV. 53% dětí, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání, rovněž získá vysokoškolské vzdělání. Nicméně v rodinách, kde rodiče nemají takové vzdělání, se podařilo dokončit univerzitu pouze 11% dětí.
Téměř každé druhé dítě v rodině rodičů, které mají řídící pozice, se stává vedoucím. V dělnických rodinách dosahuje tento úspěch pouze jedno ze čtyř dětí.
Sociální mobilita mezi generacemi v Německu je tedy ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně nízká, uzavřeli odborníci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle výzkumu hraje rozhodující úlohu německý vzdělávací systém. Navíc podle odborných informací, nedostatek míst v mateřských školách pro děti do tří let věku a nedostatek celodenních školek, stejně jako časné separace žáků v multivzdělávacím systému snižuje šance pro děti z rodin s nízkými příjmy, aby v konečném důsledku doplnily nedostatek vzdělávání, uvedl německý televizní kanál.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
