EU hrozí opakování osudu SSSR! varuje profesor ze Sorbonny

Což může v konečném důsledku vést k rozpadu Evropské unie jako politické struktury, zatímco jiné země jsou na cestě k pokroku, varuje doktor historie a profesor na Sorbonně Edouard Husson v rozhovoru pro Atlantico.

Zasedání Evropské rady skončilo 29. června posouzením problémů imigrace a eurozóny, které vyústily v dohodu, která neodpovídá skutečnému rozsahu problémů, kterým čelí Evropská unie, napsalo Atlantico. To znamená, že EU se „ztrácí sama sebe“, omezena na svoji vlastní ideologii a považuje nepříliš významnou dohodu jako „historickou“, a podobá v některých ohledech situaci v Sovětském svazu, uvedl článek. Tím pádem EU riskuje opakování osudu Sovětského svazu, který se stal „méně efektivní“, než odděleně jeho bývalé republiky, varuje francouzský doktor historie a profesorem na Sorbonně Edouard Husson.

Evropská unie je subjekt, který byl z velké části vytvořen před informační revolucí: snilo se o něm již v roce 1920, bylo to plánováno v roce 1950, ale na začátku 90. let „se zpozdil za životem“, vysvětluje Husson v rozhovoru. Jako příklad lze uvést, jak v roce 1992 jediný spekulant George Soros dokázal zařídit kolaps libry a vydělat miliardy během několika dní. Díky digitální revoluci se finanční trhy staly mnohem efektivnější, než celé státu evropského měnového systému, – a tento směr byl vybrán, aby se dále pokročilo v měnové centralizaci, proti zájmu ekonomiky, zdůraznil expert.

Hlavní revolucí posledních 40 let je neustálý růst objemu dostupných informací. Nicméně paradoxem globální informační revoluce je, že „rehabilituje nejen malé a střední podniky, ale i národy“, poukázal Husson. Například úvěry by měl být blíže k podnikům a spotřebitelům – , ale jedna a táž úroková sazba pro 19 velmi odlišných zemí, podle jeho názoru „naprostou absurditou“.

„V současné době by kontrola národních hranic byla mnohem účinnější než Schengenská zóna. V důsledku toho EU riskuje opakování osudu Sovětského svazu, který se stala méně efektivní, než jednotlivé národy v něm existující,“ řekl v rozhovoru pro Atlantico.

Pokud si připomeneme, že 30. června se prezident Francie Emmanuel Macron setkal s prezidenty České republiky a Slovenska u příležitosti stého výročí vzniku Československa v roce 1918, je třeba poznamenat, že jejich následné „mírové oddělení“ po skončení studené války bylo jednou z událostí hodné pozornosti tohoto období, rovněž poznamenal Husson. Další historie ukázala, že Česká republika a Slovensko jsou naprosto „životaschopné státy”samy o sobě navzdory jejich malým rozměrům. Nicméně, většina pozorovatelů záměrně bagatelizovala či zamlouvala „dobré zkušenosti z postsovětského rozdělení Československa”, poznamenal historik.

Podle něj je to dáno skutečností, že „chtěli viděl ve válce v Jugoslávii, důkaz, že národ – je zlo a násilí“. Avšak konfliktní rozpad Jugoslávie byl spojován především nikoliv s obnovou národů, ale s vnějšími zásahy: nespočetných problémů v souvislosti s „federalizace“ země pod vedením „hlavního politického podvodníka dvacátého století“ Tita velkými půjčkami od MMF, a aktivním německým a americkým vměšováním, zdůraznil Husson.

„Jugoslávie a Československo vypadaly „smysluplné” ve starých podmínkách těžko dostupných informací. Avšak revoluce v této oblasti vedla nejen k geopolitickým transformacím, ale také ke zvýšení počtu národních států,“ řekl francouzský expert v rozhovoru pro Atlantico. Poznamenal také, že v tomto ohledu by mělo stačit, podívat se na schopnosti malých států úspěšně realizovat reformy – například v rámci Evropské unie Dánsko a Nizozemsko vypadají mnohem efektivnější a úspěšnější v tomto směru, než Francie a Německo.

Pokud budeme analyzovat zhroucení SSSR, je to připomínka, že lidé jen zřídka sledují „hlubinné síly“ v různých politických procesech, řekl Husson. Příklady toho v Evropě by se dala nazvat skutečnost, že se Angela Merkelová fakticky „nemůže vyrovnat s přistěhovalectvím, kterému zpočátku napomohla“ – zatímco v téže době Itálie ukázala „solidaritu severu a jihu“ navzdory všem separačním faktorům.

„Proto by bylo vhodné, aby evropští politici nestavěli proti národům a tendencím k lidovému hlasování, ale snažili se je řídit. Potřebujeme budovat Evropu na realitě, ne na iluzi,” upozornil historik. Podle něj bude mít spolupráce evropských států v každém případě opět vliv, jako příklad oživení dialogu bývalého SSSR. Tento „návrat k realismu”bude pro Evropskou unii ale obtížný.

„Pochopí konečně francouzští a němečtí vůdci, že, třebaže politika Maria Draghi (šéf Evropské centrální banky – pozn. red.) má uspokojivé výsledky, nestačí to obnovit udržitelný růst v eurozóně? Uvědomí si, že prodloužení sankcí proti Rusku poškozuje evropskou jednotu? Vidí snad, že summit 28. a 29. června byla hora, která porodila několik myší: začátek zničení Schengenských dohod, diskuse reformy v eurozóně v mnohem menším měřítku v porovnání s plánem Emmanuela Macrona,“ zdůraznil Husson.

Mezitím Si Ťin-pching aktivně investuje do Nové hedvábné stezky, Singapůr se stává stále více „chytrým“ městem, asijské univerzity povstaly v mezinárodních žebříčcích, a Izraelci se stali „nejinovativnějším národem“ na světě, podotkl expert. A zatímco prezident Trump se ve Spojených státech zabývá „návratem sil vyzáblé imperiální nadvlády velkého národa“, Rusko z hlediska kvality již dosáhlo místo „prvnořadé vojenské síly na světě“, uzavřel francouzský odborník v rozhovoru Atlantico.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)

Přejít nahoru