„Podle našeho názoru editace genomu sama o sobě morálně nepřijatelná, „ uvedla Karen Yeung, předsedkyně pracovní skupiny Nuffield a profesorka práva, etiky a informatiky na Birminghamské univerzitě.
„Neexistuje v zásadě důdov to odmítnout,“ uvedla.
Ve své nové zprávě s názvem „Editace genomu a lidská reprodukce: sociální a etické otázky“, rada bioetiky uvedla, že nové technologie umožňují „přesně zaměřené změny sekvencí DNA v živých buňkách,“ zejména systém CRISPR-Cas9, který se objevil v roce 2012.
„V důsledku toho záměrné zasahování do lidského genomu pro účely výběru vlastností budoucích dětí se nyní stalo skutečnou a jasnou možností,“ stojí ve zprávě.
Geneticky modifikovat děti, aby se ovlivnily vlastnosti budoucích generací „by mohlo být eticky přijatelné,“ rozhodla rada, pokud jsou splněny dva principy.
Prvním je, že takové zásahy musí být v souladu s „blahobytem člověka, který se může v důsledku toho narodit,“ a za druhé musí být „dodržovány zásady sociální spravedlnosti a solidarity,“ což znamená, že se nebudou „vytvářet ani zhoršovat sociální dělení, marginalizace nebo zvýhodňování skupin ve společnosti.“
Jinými slovy, zpráva naznačuje, že editace lidského genomu za účelem genetického zlepšení, a ne pouze ze zdravotnch důvodů, může být morálně přijatelná, čímž potvrzuje zvyšování spektra eugeniků a návrhářů dětí.
(svodobnenoviny.cz, foto: Pixabay)
