V normálním státě by byli stranou na vážkách a jejich hlasy by rozhodovaly v případě sestavování vlády. Nikoliv zde. Chtělo by se říci s klasikem: „S vrahy netančím, já som úradnička!“, takový je postoj ostatních politických stran vůči nim. To není hloupost jako u té slečny z filmu, ale faktum nemožnost si přiznat, že uznáním SD za partnera by musely ostatní strany uznat, že celou dobu nejenže vedly zhoubnou protinárodní politiku, ale že jsou za ten marast nezvládnuté imigrace přímo a jmenovitě odpovědni. To by se mohlo rovnat státnímu převratu. Takže nic.
Země je pochopitelně rozdělena. Toto slovo slýcháme v politické aréně dost často tady, ale v případě Švédska to není jen takový politický klacek, ale skutečnost. Dá se říci, že existují tři tábory, z nichž ten nejhalasnější, který dostává vzhledem ke své velikosti neúměrný prostor ve sdělovacích prostředích a horuje pro téměř neomezenou imigraci se kryje s aktivistickou levicí, má politický podtext, pak střed, tedy druhý tábor, je vlastně masa občanů, která poněkud balancuje mezi důvěrou, že to vláda nějak spraví a tvrdší kritikou, případně se jich různé nepokoje a útoky ze stran migrantů příliš netýkají, žijí stranou, a nakonec třetí tábor, který otevřeně říká, toto už je moc, a že to chce radikální kroky.
Nezapomínejme, že ve Švédsku je mnoho lidí v té či oné napojených svým živobytím na stát, s rostoucí migrací ještě více v podobě různých asistentů, úředníků a obslužných služeb, takže jsou sice znepokojeni, ale když nám to vynáší, že…?! Takže, to je ten střed, který se přelévá mezi sociální demokracii, Centristy, Křesťanskými demokraty a Liberály. Poslední tři ve volbách také získaly procenta.
Mnoho těchto voličů redukuje imigrační problém jen na válku gangů, kteří se perou o odbytiště. Jinak řečeno, jsou to sociální problémy, musíme je začlenit, musíme jim pomoci. Což je vlastně i vládní rétorika Rudo-zelené koalice.
Sledoval jsem volby on line a imigrantský element byl nejzřetelnější ve volebních setkání politických stran právě na levici. Odtamtud se také ozývalo nejvíce výkřiků s nálepkou rasistů směrem k SD. I ve volebním pořadu státní švédské TV se mezi experty na politiku a zástupci stran hemžilo jmény, které ani zdaleka nezněly evropsky, natožpak švédsky.
Nepřekvapilo, že nejsevernější volební obvod byl klasicky rudý, kde sociální demokraté a komunisté dostali více jak 80 %, ale volební obvod Rinkeby ve Stockholmu, který je téměř 100 % obydlený přistěhovalci, dostali sociální demokraté 77 % a komunisté 17 %. Takže, tam bych hledal ty hlasy navážené od dob Palmeho do Švédska, hlasující pro Rudo-zelenou koalici. V přistěhovalectví. Pozitivní je, že Zelení ztratili dost % a pohybovali se na hranic 4 % hranice volitelnosti do Parlamentu. Zachránili je města. Dost paradoxní, že stranu životního prostředí zachraňují města, ne venkov.
Volební pozorovatel z Dánská říká: “Nikdy jsem neviděl tak nedemokratické volby jako ve Švédsku! ” A říká, že tuto otázku nanese na příštím zasedání Evropské rady. Michael Aastrup je mluvčí pro zahraniční otázky stran Venstre, což je konservativně liberální středově orientovaná strana. Jako pozorovatel se účastnil i voleb v Rusku a několika dalších evropských zemí.
Říká, že viděl volební lístky volně ležet ve volebních místnostech a že “straničtí vojáci” stáli venku a pokoušeli se vnutit svoje hlasovací lístky voličům.
Volební lístky se nedostaly ani k množství Švédů žijícím v zahraničí, protože na ambasádách se nevolí. K tomu, aby Státní volební komise lístky rozeslala, musí se občan sám po 10 letech pobytu přihlásit. Podivné, když švédská státní správa jinak dokáže doručovat jiné písemnosti bez problému. Kolik hlasů se tak ztratilo?
Švédští demokraté jsou otloukánkem švédské politické scény. Nálepky rasistů, fašistů apod. dostávají dost často, i z úst premiéra. Mířil tím na dávnou minulost strany, kdy v jejich řadách figurovali nacionalisticky orientovaní jedinci.
K tomu je třeba poznamenat, že před měsícem vyšel na serveru Rosa Traktorn (Růžový Traktor) video sestřih, který ukazuje 100 let vlády švédské vládní demokracie. Není to hezká podívaná. Video bylo po 250 000 shlédnutí dokonce stažené z YouTube, ale po 24 hodinách znovu aktivované. Video ukazuje temné stránky vlády sociálních demokratů. Vítr asi vane od strany Švédských demokratů, které švédský premiér opakovaně nařkl, že mají nacistickou minulost. Video ukazuje vládu švédských demokratů, pod kterou fungoval např. rasbiologický institut, nucená sterilizace tzv. „méněcenných“, razítka s nápisem JUDE v pasech Židů, dále ukazuje na nechvalnou roli Švédska pod jejich vládou za II.SV, kdy po pádu Norska norskému králi na útěku před Němci, stojícímu na hraničním přechodu odmítli dát nejen azyl, ale ani neumožnili průchod. Povolený průjezd německých posil do Narviku, o kterém se vůbec málo ví, v rozhodující míře přispěl k porážce Angličanů v Norsku atp. Těch kostlivců ve skříni, které by vládnoucí sociální demokraté chtěli zapomenout, je hodně. A netýká se to jen jich. 70. a 80. léta nejsou pro švédskou levici žádná parádní léta. Podpora Palestiny a všech „revolučně osvobozeneckých hnutí“ v dojemné shodě s tehdejším socialistickým táborem, je veřejně známá. A zhusta pokračuje dodnes.
Takže, abych to uzavřel: Švédsko stále čeká na svůj „obrodný proces“, na „demýtizaci“ své role „humanitární velmoci“, jak mnohokrát chlubně charakterizují roli Švédska ve světové politice. Ti kostlivci musí nejdříve tvrdě zachrastit, aby se mohlo něco změnit. Ale obávám se, že když, tak kosti budou chrastit pro rodilé Švédy ale ne pro nezúčastněnou ¼ přistěhovaleckého obyvatelstva. A ti mohou převážit.
Podle švédského statistického úřadu do 50 let budou etničtí Švédové v menšině. V roce 2060 bude Švédsko mít 12 407 892 obyvatele, z toho původní populace bude tvořit 52,08 % a přistěhovalci 47,92 %.
V roce 2066 to už bude naopak. Většinu budou tvořit přistěhovalci. A to díky nízké fertilitě Švédů. A když připočteme statisícové roční přistěhovalectví se všemi průvodními jevy, je už 5 minut po dvanácté.
(eportal.cz, foto: Shutterstock)
