Série katastrof
Zmíněné cíle prosazoval předchozí americký prezident Barack Obama, i když v praxi učinil fatální chyby, konstatuje renomovaný deník. Dodává, že Obamův nástupce Donald Trump se naopak uchýlil k jednoznačné a nekritické podpoře jedné z os v blízkovýchodním regionu, kterou vede Saúdská Arábie a její sunnitští spojenci, tiše podporovaní Izraelem.
Tento přístup vedl k sérii katastrof, zahrnující momentálně nejhorší humanitární krizi světa v Jemenu a vraždu novináře Džamála Chášukdžího, kritizuje washingtonský server. Zároveň se obává, že to nejhorší teprve přijde.
„Nejturbulentnější region na světě je rozdělován sektářským konfliktem mezi ši’íty a sunnity, který se táhne od Iráku po Libanon a od Sýrie po Jemen,“ pokračuje renomovaný deník. Poukazuje, že Írán, vůdčí síla ši’ítského bloku, se pokouší získat pozici regionálního hegemona prostřednictvím vedení zástupných válek a snahou opatřit si jaderné zbraně.
Této „íránské agresi“ je podle editorialu třeba čelit, ale nikoliv tím, že se USA spojí se sunnitskými džihádisty proti ši’ítům. Sunnité jsou navíc rozděleni mezi nacionalistické autokraty, které reprezentují například egyptský prezident Abd Fatáh as-Sísí či saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, a sympatizanty politického islámu v čele s Katarem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, doplňuje Washington Post.
Také v případě sunnitů se Trumpova administrativa neprozřetelně přiklonila na jednu stranu, k Saúdské Arábii, ačkoliv správnou politikou by bylo tlačit oba tábory k toleranci a demokratizačním krokům, deklaruje vlivný deník. Přiznává ovšem, že rovnováhu je těžké nastolit a i Obamova administrativa často chybovala.
Obamově agendě dominovala snaha o dosažení problematické dohody, která by dočasně omezila íránský jaderný program, tvrdí americký server. Konstatuje, že v rámci toho Obamova administrativa ustoupila od zadržování „íránské agrese“ v Sýrii a chybně si namlouvala, že Teherán lze přesvědčit, aby se vzdal svých imperiálních ambicí.
Írán připraví o pozice pouze válka
Předchozí americký prezident se sice často rozcházel se saúdskoarabskou i izraelskou vládou, ale v neohrabané snaze vyvážit dohodu s Íránem zpočátku podporoval katastrofální bombardovací kampaň Saúdské Arábie v Jemenu a odsouhlasil prodej zbraní Rijádu v hodnotě přes 100 miliard dolarů.
„Trump nastoupil do úřadu dychtivý po zvrácení Obamova dědictví a rychle se nechal svést rafinovanou saúdskou lobbystickou kampaní,“ píše Washington Post. Připomíná, že šéf Bílého domu přijal Muhammada bin Salmána způsobem, který prince vedl k přesvědčení, že se mu dostane podpory z Washingtonu při bezhlavých dobrodružstvích, jako například blokádě Kataru či eskalaci jemenské války.
Saúdský princ byl údajně šokován a rozzuřen, když se kauza Chášukdžího, která – jak nyní Rijád přiznává – byla připravenou vraždou, dočkala odsouzení z Bílého domu, poukazuje editorial. Dodává, že Trumpovo rozhodnutí vypovědět dohodu o íránském jaderném programu a počínaje 4. listopadem opět uvalit sankce na Teherán, pouze vyostří napětí v regionu.
Pro takové kroky přitom nemá Washington jasný důvod, jelikož změna režimu v Íránu se zdá z krátkodobého hlediska nepravděpodobná a uvedený postup nepovede ani k tomu, že země ztratí statut regionální mocnosti, konstatuje vlivný deník. Soudí, že k naplnění tohoto cíle, o který stojí Saúdská Arábie a Izrael, by Spojené státy musely jít do války.
Nejlepší americkou politikou na Blízkém východě by podle washingtonského serveru bylo zadržování „íránské agrese“ tam, kde je to nejdůležitější – v Sýrii -, při souběžné snaze zamezovat excesům sunnitských zemí. „To by mohlo začít v Jemenu, kde by konec americké vojenské podpory saúdské koalici mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory pod záštitou OSN,“ naznačuje editorial.
Trump by tedy měl akceptovat, že efektivní americká politika vůči Blízkému východu nemůže zahrnovat démonizaci Íránu a souběžnou bezpodmínečnou podporu íránským nepřátelům, uzavírá prestižní deník.
(eurozpravy.cz, foto: archiv)
