V Česku neexistuje vláda, která by během svého funkčního období nezažila hlasování o vyslovení nedůvěry. To bylo ale úspěšné pouze v jednom případě, konkrétně v roce 2009. Pro návrh na vyslovení nedůvěry bylo 101 poslanců, což je minimální počet.
Tím padla druhá vláda Mirka Topolánka, jejíž otěže převzala úřednická vláda pod vedením premiéra Jana Fischera.Země se následně řítila k předčasným volbám, ke kterým ale nakonec nedošlo.
Historie se opakuje a země opět čelí politické krizi. Pomineme-li důvody, které k tomu vedou, je pro vyslovení nedůvěry šest stran. Žádají ji představitelé ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Opoziční politici ale bez podpory ČSSD nebo KSČM dohromady potřebných 101 hlasů nezískají, a pokud ano, otázkou zůstává, co bude následovat. Kdyby skutečně došlo k pádu vlády, úřednická vláda jmenovaná Milošem Zemanem by se některým stranám, jako je TOP 09 nebo ODS, líbit nemusela.
Není tajemstvím, že proti některým politikům a stranám má prezident dlouhodobě výhrady. To by ale byly čiré spekulace. Průzkumy však ukazují, že následné předčasné volby by mohly některé z bouřících se stran zcela vyšachovat.
Pokud by se totiž nyní konaly volby, pak by ve Sněmovně zasedlo o dva subjekty méně, pod nutnou pětiprocentní volební hranicí by se ocitlo hnutí STAN a TOP 09. Blízko samotné povinné hranice vstupu do dolní komory Parlamentu jsou hned tři strany: KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Vyplývá to z průzkumu agentury Phoenix research, který má server EuroZprávy.cz k dispozici.
Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění také ukázal, že některé ze stran by měly vstup do Sněmovny velmi nejistý. SPD by v říjnu dostala pět procent, STAN by získali čtyři procenta. TOP 09 by v říjnu dostala 3,5 procenta.
Otázkou samozřejmě zůstává, jak volební mapou zahýbe nejnovější skandál a jestli má šanci na to hnutí ANO sesadit z prvních příček volebních průzkumů. Historie ale opět ukazuje, že se to ještě žádné kauze nepovedlo.
Z exkluzivního průzkumu, který si nechal loni vypracovat server EuroZprávy.cz, vyplývá, že kauzy spojené s osobou ministra financí Andreje Babiše vnímá aktivně pouze 8 procent respondentů. Dalších 17 procent dotázaných kauzy sice sleduje, ale informace přijímá pouze pasivně. 19 procent respondentů kauzy nesleduje a věří, že Babiš je čestný muž, 27 procent dotázaných se o politiku nezajímá vůbec.
Pouze 4 procenta lidí tehdy byly přesvědčeny, že na základě Babišových přešlapů hnutí ANO volit nebudou, dalších 5 procent lidí se k této možnosti přiklání, jistě ji ale neví. Naopak 40 procent lidí tvrdí, že ani Babišovy kauzy je neodradí od toho, aby dali hnutí ANO svůj hlas.
Klidně se tedy může stát, že vyslovení nedůvěry vládě povede k předčasným volbám, v nichž suverénně zvítězí hnutí ANO, zatímco některé bouřící se strany se do Sněmovny už nedostanou.
(eurozpravy.cz, foto: archiv)
